Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 553/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky - Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, proti povinnému V. K., zastoupenému advokátem, pro 2.314,50 Kč, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. července 2008, č. j. -51, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ) :

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 2. 7. 2008, č. j. -51, potvrdil k odvolání povinného usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 28. 3. 2008, č. j. -5, kterým byl podle vykonatelného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 2. 2007, č. j.   -145, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 2.314,50 Kč, nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného a rozhodnuto o nákladech řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí byly splněny; k odvolacím námitkám povinného uvedl, že v řízení o výkon rozhodnutí již nelze přezkoumávat rozhodnutí vydané v nalézacím řízení.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jež nesplňovalo náležitosti mimořádného opravného prostředku, a dovolatel při jeho podání nebyl ani zastoupen advokátem.

Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 6. 11. 2008, č. j. -31, byl povinnému pro podání dovolání ustanoven zástupcem advokát, jehož prostřednictvím pak povinný podal nové dovolání. Uvedl, že v řízení je „řešena otázka zásadního právního významu, neboť exekuce byla nařízena na základě rozsudku, jemuž předcházelo nalézací řízení zatížené velkým množstvím vad, a to jak z pohledu právního posouzení věci, tak z pohledu procesních zjištění a rovněž celou řadou procesních pochybení“, jež následně vyjmenovává. Z toho dovozuje, že „vést exekuci na základě takto od počátku vadně vedeného nalézacího řízení, je v rozporu se samými principy rovnosti účastníků v řízení“ a že „byl zkrácen na svých zákonných právech, ba i na právu na soudní ochranu, deklarovanou v d“.  Má za to, že nalézací řízení nemělo být vůbec zahájeno a že „je na místě, aby odvolací soud ve věci této exekuce nepřezkoumával pouze skutečnost, že ve věci existuje vykonatelný exekuční titul, ale i okolnosti jeho vydání“. Poukazuje též na to, že proti rozhodnutí nalézacího soudu podal dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2007, č. j. -174, odmítnuto. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle , odst. 2 ve spojení s 237 odst. 1 písm. c) přípustné.

Dovolatel žádnou otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným ( ), v dovolání nevymezil. Námitky povinného, že „exekuce byla nařízena na základě rozsudku, jemuž předcházelo nalézací řízení zatížené velkým množstvím vad a procesních pochybení, a že nalézací řízení nemělo být vůbec zahájeno“, jsou v řízení o výkon rozhodnutí zcela bez právního významu. Nejvyšší soud již v mnoha rozhodnutích (např. usnesení ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura 11/2000 pod č. 123, usnesení ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura 6/2002 pod č. 105) vysvětlil, že okolnost, že soudní řízení, jež předcházelo vydání k výkonu navrženého rozhodnutí, bylo postiženo vadou (ať již tzv. zmatečnostní nebo vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle ), nezakládá současně vadu řízení o výkon takového rozhodnutí. Soud výkonu rozhodnutí není ani oprávněn přezkoumávat věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí, přičemž jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. , ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. , ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2004 pod č. 62, ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2000 pod č. 4, a ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2005 pod č. 58).

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a , neboť povinný nemá na náhradu nákladů řízení právo a oprávněné v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. října 2009

JUDr. Olga  Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu