Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2546/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší  soud   České   republiky   rozhodl   v   senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce   B. K.,  zastoupeného advokátkou, proti žalovanému V. K., zastoupenému   advokátem, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. února 2007, č. j. -145, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. června 2006, č. j. -102, výrokem pod bodem I. zrušil „podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovitostem, zapsaným na listu vlastnictví  v katastru nemovitostí, vedeném u Katastrálního úřadu pro K. k. Katastrální pracoviště v R. n. K., pro obec S. – S. a katastrální území S. jako dům na stavební parcele č. 98, stavební parcela č. 98 a pozemek parcelní č. 602/6“, výrokem pod bodem II. tyto nemovitosti přikázal do vlastnictví žalobci, výrokem pod bodem III. žalobci uložil, aby žalovanému zaplatil částku 657 705,- Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku, výrokem pod bodem IV. zastavil  řízení o bezdůvodném obohacení co do částky 36 000,- Kč, výrokem pod bodem V. žalobci uložil, aby zaplatil žalovanému „za bezdůvodné obohacení částku 80 598,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku“, výrokem pod bodem VI. žalobu o zaplacení bezdůvodného obohacení co do částky  3 402,-  Kč  zamítl  a  výroky   pod   body   VII. – IX.   rozhodl  o   soudním   poplatku a nákladech řízení.

Soud prvního stupně zjistil, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí každý z ideální poloviny. K dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k těmto nemovitostem mezi účastníky nedošlo. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že podmínky pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem jsou v daném případě splněny. Za daných poměrů - žalobce užívá byt v domě - nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce. Při stanovení přiměřené náhrady za spoluvlastnický podíl žalovaného soud vyšel z ceny nemovitostí 1 336 000,- Kč zjištěné ze znaleckého posudku F. K. Od vypořádacího podílu 668 000,- Kč odečetl v rámci širšího vypořádání částku 10 295,- Kč, odpovídající polovině investic žalobce vynaložených na společné nemovitosti, a uložil  žalobci, aby zaplatil žalovanému částku 657 705,- Kč.

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání účastníků rozsudkem ze dne 28. února 2007, č. j. -145, rozsudek soudu prvního stupně výrokem pod bodem I. v napadených výrocích pod body I. a II. potvrdil, výrokem pod bodem II. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. změnil tak, že „žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádání podílového spoluvlastnictví částku 658 205,- Kč“, a výroky pod bodem III. – V. rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i s jeho právním posouzením věci. Podle názoru odvolacího soudu soud prvního stupně nepochybil, když při stanovení přiměřené náhrady za spoluvlastnické podíly žalovaných vyšel z přesvědčivého znaleckého posudku F. K., který v souladu s požadavkem soudu vyčíslil obvyklou cenu nemovitostí, takže ani odvolací soud neshledal důvod pro doplnění dokazování dalším znaleckým posudkem ke stanovení obvyklé ceny nemovitostí. Odvolací soud oproti soudu prvního stupně vycházel z celkové výše investic žalobce o 1000,- Kč vyšší, takže uložil žalobci, aby zaplatil žalovanému částku 658 205,- Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Uvádí, že napadá výrok pod  bodem   II. tohoto   rozsudku,   ale  i  s  ním   související   výrok   pod bodem I. a výroky o nákladech řízení, a že uplatňuje dovolací důvod spočívající v nesprávném právním posouzení věci. Jeho naplnění spatřuje v tom, že přiměřená náhrada za spoluvlastnický podíl žalovaného byla určena podle obvyklé ceny stanovené znalcem F. K., který se obsáhle zabýval cenou stanovenou podle cenového předpisu a cenu obvyklou dovodil z údajů tří realitních kanceláří o realizovaných nabídkách. Jejich sdělení o tom, že obvyklá cena nemovitostí by se mohla pohybovat v rozmezí od 700 000,- Kč do 1 000 000,- Kč znalec převzal, aniž je podpořil konkrétními údaji, a nepřihlédl ani k nabídkám, které z internetu obstaral žalovaný. Podle žalovaného z těchto nabídek vyplývala  cena nemovitostí ve výši 1 766 000,- Kč, což odpovídá také tomu, že v domě jsou čtyři obytné místnosti a cena bytu 2+1 se v obcích v dosahu většího města pohybuje kolem 1 milionu Kč. Žalovaný nesouhlasí také s tím, že znalec zmínil srovnávací metodu Ing. K., kterou blíže neobjasnil. Neuvažoval také o stanovení věcné hodnoty, která vyjadřuje skutečnou stavební hodnotu věci a které se nedotýkají výkyvy nabídky a poptávky.  Žalovaný uzavírá, že se domáhá  toho, aby hodnota vypořádacího podílu byla zvýšena asi o 200 000,- Kč, což bude odvislé od revizního znaleckého posudku. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů v napadené  části a věc vrátil soudu prvního stupně v tomto rozsahu k dalšímu řízení.

Žalobce navrhl, aby dovolání žalovaného bylo zamítnuto, neboť nesouhlasí s namítaným nesprávným právním posouzením věci. Soudy obou stupňů vycházely při zjištění obvyklé ceny nemovitostí ze znaleckého posudku, který je správný. Žalobce ještě uvádí, že částku 658 205,- Kč žalovaný odmítl přijmout, a proto ji složil do notářské úschovy.

Nejvyšší soud ČR (dále „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.

Podle (dále jen „OSŘ“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Jednotlivé případy přípustnosti dovolání jsou upraveny v ustanoveních až 239 , přičemž dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné za splnění předpokladů stanovených v ustanovení a c), odst. 3 . Protože předpoklad stanovený v nebyl naplněn, přicházela v úvahu přípustnost dovolání jen podle ustanovení , odst. 3 , podle nichž je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolání podle je podle výslovného ustanovení přípustné pouze pro řešení právních otázek. V dovolacím řízení, jehož účelem je přezkoumání správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, se dokazování ve věci samé neprovádí a při posuzování přípustnosti dovolání z hlediska je dovolací soud vázán skutkovými zjištěními nalézacích soudů ( a 4, ).

Nejvyšší soud uvedl v rozsudku z 6. 7. 2007, sp. zn. , publikovaném na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, že „přiměřenou náhradu ve smyslu § 142 odst. 1 občanského zákona je nutno chápat jako hodnotový ekvivalent, vyjádřený v penězích, umožňující podle místních podmínek obstarání obdobné věci, jakou představoval podíl spoluvlastníka, přisouzený ostatním spoluvlastníkům. Přiměřená náhrada musí vyjadřovat cenu, závislou nejen na konstrukci a vybavení, ale i na poptávce a nabídce v daném čase. Za takovou nelze považovat náhradu, vycházející jen z ceny zjištěné podle předpisu o oceňování nemovitostí (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2001, sp. zn. , publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. B., pod C 110). Podle tohoto rozhodnutí je tedy určující cena obvyklá. Obvyklou cenou nemovitosti v určité době se obecně rozumí cena, které by bylo dosaženo při prodeji obdobné nemovitosti v obdobné lokalitě ve stejné době a v obvyklém obchodním styku. Jinými slovy jde o cenu, za kterou by určitou nemovitost bylo možno v určitém čase reálně prodat či koupit. Stanovení takové obvyklé ceny je úkolem k tomu povolaného soudního znalce. Otázka správnosti takto stanovené ceny není pak otázkou právní ale skutkovou. Ostatně, jak známo, znalci nepřísluší, aby řešil otázky právní; může řešit jen otázky skutkové – srov. ustanovení , k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, podle kterého se znalec na požádání příslušného orgánu může zabývat jen takovými skutečnostmi, k jejichž posouzení je třeba jeho odborných znalostí. Jestliže pak soud při stanovení obvyklé ceny akceptuje odborné posouzení znalce jako správné, ač tomu tak není, jde o pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, resp. při hodnocení provedených důkazů ve smyslu . Takovéto pochybení pak podle okolností může být dovolacím důvodem podle (tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) nebo podle (tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Opodstatněním těchto dovolacích důvodů se dovolací soud může zabývat jen v případě, kdy je dovolání přípustné. Lze tedy uzavřít, že akceptace znalcem stanovené obvyklé ceny věci soudem představuje skutkové zjištění soudu o ceně věci.“

Jestliže dovolatel podle obsahu ( ) zpochybňuje  ve svém dovolání otázku správnosti obvyklé ceny zjištěné soudem  prvního stupně, nemohl dovolací soud při posouzení přípustnosti dovolání podle odst. l písm c) k těmto námitkám přihlédnout.

Protože  dovolací soud neshledal předpoklady přípustnosti dovolání podle v daném případě naplněny, dovolání žalovaného podle za použití jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto, takže žalobci by podle , a příslušela náhrada účelně vynaložených nákladů, které mu v tomto řízení vznikly.  Účelně vynaloženým nákladem žalobce není odměna advokáta za vyjádření k dovolání, v němž žalobce odmítnutí dovolání nenavrhoval.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. prosince 2007

JUDr. Marie Rezková, v. r.                                                předsedkyně senátu