Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4369/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem odvolacího soudu výše označeným byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Písku za dne 30. 5. 2006, č. j. -128. Rozsudkem soudu prvního stupně bylo určeno, že pozemky – stavební parcely st. 5434 a následující, zapsané u Katastrálního úřadu pro J. k., pracoviště P., pro obec a katastrální území P. na LV č. 1, jsou ve vlastnictví České republiky a ve správě žalobce, tj. P. f. ČR. Žalovaný byl zavázán k náhradě nákladů řízení žalobce před soudem prvního stupně, zatímco v odvolacím řízení nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu jeho nákladů.

Odvolací soud posuzoval především právní otázku, zda žalovanému náleží vlastnické právo k pozemkům podle , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Dospěl k závěru, že takový přechod nemohl nastat vzhledem k nesplnění podmínek podle citovaného zákona. V rozhodné době včetně dne účinnosti zákona (24. 5. 1991) nehospodařil s pozemky žalovaný, ale Český ovocnářský a zahrádkářský svaz na základě v roce 1974 zřízeného trvalého užívání. Pojem „hospodaření“ ve smyslu je nutné interpretovat ve smyslu faktickém, nikoli zúženě jako právní institut. Odvolací soud zde poukázal na konstantní judikaturu, reprezentovanou zejména Ústavním soudem.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včasné dovolání. Tvrdil, že přípustnost dovolání je dána podle , neboť podle dovolatele mělo v řízení dojít ke skryté diformitě rozhodnutí nižších instancí. Jako dovolací důvody tvrdil žalovaný procesní vadu s následkem nesprávného rozhodnutí a nesprávné právní posouzení věci. Tedy důvody podle ustanovení , b) V dovolání se polemizuje s odvolacím soudem ohledně výkladu pojmu „hospodaření“ podle Dále se tvrdí, že i při odevzdání Českému zahrádkářskému svazu smluvně do trvalého užívání dne 25. 1. 1974 neztratil MěNV v P. dispoziční právo k pozemkům. K též tvrzené neplatnosti tehdejší smlouvy konstatoval dovolatel neprovedení potřebných důkazů. Žádal, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších instancí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud musel především přezkoumat, podle které alternativy je eventuálně dovolání přípustné. Dospěl k závěru, že na rozdíl od názoru dovolatele může být přípustnost dovolání založena jen podle písm. c) citovaného ustanovení. Odvolací soud sice přikročil dne 25. 1. 2005 a dne 23. 11. 2005 ke kasačním usnesením vůči nejprve vyhovujícímu a poté zamítavému rozsudku soudu prvního stupně, přičemž v obou případech uložil nižší instanci zabývat se námitkou vydržení vznesenou žalovaným. Rozhodné je však, že třetím rozsudkem ze dne 30. 5. 2006 soud prvního stupně žalobě vyhověl a jeho rozsudek byl poté odvolacím soudem potvrzen; otázka vydržení navíc nehrála v těchto rozhodnutích podstatnou roli. Lze tedy přezkoumat rozsudek odvolacího soudu především z toho hlediska, zda splňuje podmínku zásadního právního významu. Ani pro věc určující hmotněprávní otázky však nejsou v dovolacím přezkumu - v intencích - opomenuty, takže rozsah přezkumu je prakticky totožný z hlediska věcné problematiky, jak by se stalo meritorně.

Dovolání není přípustné.

Nejvyšší soud se problematikou výkladu § 1 odst. 1 již mnohokrát zabýval, a to dokonce opakovaně i ve vztahu obce a Pozemkového fondu. Vždy dovodil, že pojem „hospodaření“ s předmětnými nemovitostmi musí být vyložen nikoliv ve smyslu právním, ale faktickém. Stalo se tak v rozhodnutích sp. zn. , a dřívějších. Ústavní soud shodné právní aspekty věci podrobně vyložil ve svém nálezu sp. zn. , citovaném již odvolacím soudem. Zcela zásadní pak též je, že před Nejvyšším soudem již nynější účastníci vystupovali v obrácených procesních rolích v řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. . V tomto řízení došlo k odmítnutí dovolání města P. ze stejných důvodů jako nyní – nebylo tedy ani nyní možné očekávat, že by se dovolací soud od dřívějšího svého právního názoru odchýlil.

Jestliže v rozhodném období podle s pozemky fakticky hospodařila zahrádkářská organizace, nemohla být naplněna jediná podmínka restituce, která mohla žalovanému v této věci svědčit. Odvolací soud rozhodl zcela správně a svůj rozsudek podrobně a přesvědčivě zdůvodnil.

Již vůbec by nebylo možné přijmout oprávněnost námitky vydržení předmětných pozemků žalovaným. Nemovitosti mohou přejít na obec, jsou-li splněny restituční podmínky, jen ze zákona. Pokud žádná z podmínek naplněna není, výklad vzniklého právního stavu musí být, vzhledem k výjimečnému způsobu nabytí vlastnictví (restitucí) zužující a dobrou víru obce za nyní zjištěného skutkového stavu nelze dovodit.

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle věty první a odmítl.

Protistraně nevznikly v řízení žádné náklady.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 22. října 2008

JUDr. Ludvík D a v i d , CSc.

předseda senátu