Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3077/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 8. 4. 2005, č.j. -61, kterým okresní soud zamítl návrh, jímž se oprávněný na základě platebního rozkazu Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 5. 1995, sp. zn. , domáhal k vymožení pohledávky 4.082.374,- Kč s příslušenstvím nařízení exekuce. Uzavřel, že oprávněný – ačkoli soudem prvního stupně vyzván – nedoložil ve smyslu ustanovení a 4 , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), přechod povinnosti ze S. K., zemřelého 29. 9. 2001, na povinného.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl oprávněný dovoláním, jímž namítá, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ ) a že řízení bylo postiženo vadami, které mají za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Za otázku zásadního právního významu pokládá otázku, zda „lze zamítnout návrh na nařízení exekuce jen proto, že oprávněný neprokázal přechod práva na povinného, když … dědické řízení nebylo ještě ukončeno, navíc za situace, kdy je oprávněný nucen podat předmětný návrh z důvodu zachování promlčecí lhůty“. Vadu řízení potom spatřuje ve skutečnosti, že exekuční soud nevyčkal vydání rozhodnutí v dědickém řízení, z nějž vyplyne, na koho povinnost z exekučního titulu přešla. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, ), je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení, jímž byl návrh zamítnut, nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí soudu prvního stupně), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle ustanovení Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uvedeným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( , věta první, ).

Dovolatelem předložená argumentace však k závěru o tom, že napadené rozhodnutí je zásadního právního významu, nevede; k přezkumu nabídnutou otázku, jež se týká důsledků nedoložení přechodu vymáhaného práva na nástupce (dědice) zemřelé fyzické osoby, vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou, na níž dovolací soud nehodlá nic měnit. u vydanou státním orgánem, která prokazuje přechod povinnosti na dědice osoby z exekučního titulu povinné ( ), je rozhodnutí o dědictví. Jestliže oprávněný takovou u (ani po výzvě soudu, viz ) nepředloží, soud návrh na nařízení exekuce bez dalšího zamítne (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 1968, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1969, pod č. 18, důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2006, sp. zn. ).

Ze shora uváděné zákonné konstrukce přípustnosti dovolání plyne, že případné vady řízení, odpovídající dovolacímu důvodu vyjádřenému v (i kdyby existovaly), jsou – pro závěr o zásadním právním významu rozhodnutí, a tím i o přípustnosti dovolání – bezcenné.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a (povinnému v tomto stadiu řízení náklady nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. července 2006

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu