Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 72/2021
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zastoupený opatrovnicí titul. jméno příjmení, advokátkou, sídlem adresa
o zaplacení 21 367, částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 21 367, částka s úrokem z prodlení ve výši
8, 25 % p.a. z částky 21 367, částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů
od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 21 367, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 21 367, [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 21 367, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný je provozovatelem motorového vozidla tov. zn. Audi, jehož provozem osoba odlišná od žalovaného jako řidič dne datum způsobila na vozidle poškozeného škodu ve výši 2 074, částka. K dopravní nehodě došlo na území Nizozemského království. Ohledně provozu tohoto vozidla přitom nebylo uzavřeno povinně smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně poskytla poškozenému plnění na náhradu způsobené škody ve výši 2 074, částka,
tj. 55 740, částka, a vynaložila náklady na likvidaci škodní události ve výši 311, částka,
tj. 8 361, částka, celkem tedy 2 385, částka, tj. 64 101, částka při směnném kurzu 26, částka za euro, a proto jí vznikla za žalovaným postižní pohledávka v celkové výši 21 367, částka, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný tuto pohledávku nesplnil ani přes výzvy žalobkyně ze dne datum a ze dne datum.
2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že soud má i v případě procesního úspěchu žalobkyně odepřít žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně za zastoupení advokátem, protože žalobkyně je personálně vybavena k tomu, aby typově shodné pohledávky vymáhala i bez zastoupení.
3. Žalovaný je státním příslušníkem Rumunska.
4. V projednávané věci se nepodařilo zjistit bydliště žalovaného na území České republiky.
Při zjišťování bydliště žalovaného nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že žalovaný má bydliště na území jiného členského státu Evropské unie ani mimo území Evropské unie.
5. Z výsledků rozhodovací činnosti Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že je cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání
a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech zabránit situacím odepření spravedlnosti, kterým by byl vystaven žalobce z důvodu nemožnosti lokalizovat žalovaného. V případech, kdy je bydliště žalovaného neznámé, je požadavek dodržování práva žalovaného na obhajobu třeba naplňovat při dodržování práva žalobce obrátit se
na soud, aby rozhodl o opodstatněnosti jeho návrhů. Z uvedených důvodů se ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 použijí i na takové případy, kdy soudy nejsou schopny určit aktuální bydliště žalovaného a nemají průkazné indicie umožňující dospět k závěru, že žalovaný má bydliště mimo území Evropské unie. Pokud žalovaný své poslední známé bydliště opustil dříve, než na něj byla podána žaloba,
a neinformoval svého smluvního partnera o adrese svého nového bydliště, pravomoc rozhodnout o žalobě směřující proti spotřebiteli mají soudy členského státu, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště spotřebitele (shodně usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Nd 25/2014, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí
a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C číslo).
6. Poslední známé bydliště žalovaného se nacházelo na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky, a to bez zřetele na státní příslušnost žalovaného.
7. Ze záznamu o dopravní nehodě ze dne datum soud zjistil, že motorové vozidlo tov. zn. Audi, jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, narazilo do zadní části přípojného vozidla tov. zn. Schmitz, které stálo. Řidičem motorového vozidla ve vlastnictví žalovaného byla třetí osoba. K dopravní nehodě došlo v obci Tilburg v Nizozemském království.
8. Z faktury ze dne datum soud zjistil, že celkové náklady na opravu poškozeného vozidla činily 1 923, částka.
9. Ze sdělení Vereniging Nederlands Bureau der Motorrijtuigverzekaars žalobkyni ze dne datum soud zjistil, že vyzvala žalobkyni k náhradě škody, která vznikla na vozidle poškozeného, ve výši 2 074, částka a náhradě nákladů na likvidaci pojistné události ve výši 311, částka, celkem k zaplacení 2 385, částka.
10. Z výpisů z účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně poukázala Vereniging Nederlands Bureau der Motorrijtuigverzekaars 2 074, částka, tj. 55 740, částka, a 311, částka, tj. 8 361, částka.
11. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci,
a to do datum. Tuto výzvu žalovanému odeslala dne datum, jak vyplývá z výpisu
o sledování zásilky a z poštovního podacího archu.
12. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu žalovanému odeslala dne datum, jak vyplývá z poštovního podacího archu.
13. Žalovaný je tedy vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla, jehož provozem dne
datum osoba odlišná od žalovaného jako řidič způsobila v obci Tilburg v Nizozemském království škodu tím, že jím narazila do přípojného vozidla tov. zn. Schmitz. Ohledně motorového vozidla, jehož provozem vznikla škoda, nebyla uzavřena pojistná smlouva
o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Vzniklou škodu v celkové výši 55 740, částka nahradila žalobkyně. Na likvidaci škodné události vynaložila 8 361, částka. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného, aby splnil pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, a to do datum.
14. Z náhledu do složky o škodě, z dopisů ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum, z likvidační zprávy, ze všeobecných pojistných podmínek právnická osoba, část názvu právnické osoby, ani z dodejky ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.
15. Podle čl. 28 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) tímto nařízením není dotčeno použití mezinárodních úmluv, jejichž stranou je jeden nebo více členských států ke dni přijetí tohoto nařízení a které stanoví kolizní normy pro mimosmluvní závazkové vztahy.
16. Podle čl. 1 Úmluvy o právu použitelném pro dopravní nehody zveřejněné pod č. 130/1976 Sb. tato Úmluva určuje právo rozhodné pro občanskoprávní mimosmluvní odpovědnost
z dopravních nehod bez ohledu na způsob řízení při jejím uplatnění. Pro účely této úmluvy se považuje za dopravní nehodu nehoda, na níž se podílí jedno nebo více vozidel
bez ohledu, zda jsou poháněna motorem či nikoliv, a jež souvisí s dopravou na veřejných silnicích, na pozemcích přístupných veřejnosti nebo na soukromých pozemcích, na něž mají právo přístupu určité osoby.
17. Podle čl. 3 Úmluvy o právu použitelném pro dopravní nehody rozhodným právem jsou vnitřní předpisy státu, na jehož území došlo k nehodě.
18. Podle čl. 11 věta první Úmluvy o právu použitelném pro dopravní nehody použití článků 1 až 10 této úmluvy není závislé na podmínce vzájemnosti.
19. K dopravní nehodě, v jejímž důsledku vznikla škoda, došlo na území Nizozemského království. Rozhodným hmotným právem pro odpovědnost žalovaného za tuto škodu je proto právo Nizozemského království, a to bez zřetele k tomu, že ulice republika není smluvní stranou Úmluvy o právu použitelném pro dopravní nehody.
20. Podle čl. 185 odst. 1 zákona o silničním provozu (Wegenverkeerswet) ze dne datum jestliže vozidlo jedoucí po pozemní komunikaci je účastno na dopravní nehodě, která způsobila škodu, nikoli na tomto motorovém vozidle, osobách nebo nákladu, vlastník nebo držitel vozidla je povinen škodu nahradit, ledaže je pravděpodobné, že nehoda je následkem vyšší moci, včetně případu, kdy je způsobena osobou, které vlastník nebo držitel motorového vozidla neodpovídá.
21. Podle čl. 185 odst. 2 zákona o silničním provozu vlastník nebo držitel, která sám nemá kontrolu nad motorovým vozidlem, odpovídá za chování osoby, která vozidlo řídí.
22. Podle čl. 185 odst. 3 zákona o silničním provozu se odstavce 1 a 2 nepoužijí na škodu způsobenou motorovým vozidlem na volně pobíhajících zvířatech, jiných vozidlech v pohybu nebo na osobách a nákladu jimi přepravovaných.
23. Podle čl. 185 odst. 4 zákona o silničním provozu tím není dotčena odpovědnost podle jiných zákonných ustanovení.
24. Podle čl. 2 bod 5 Úmluvy o právu použitelném pro dopravní nehody se tato Úmluva nevztahuje na postih a přechod práv týkajících se pojistitelů.
25. Nestanoví-li toto nařízení jinak, je podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (příjmení) číslo o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti.
26. Mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se podle čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) právo této země.
27. Za obdobného použití uvedeného pravidla je proto rozhodným hmotným právem
pro právní poměr účastníků řízení právo České republiky.
28. Nestanoví-li tento zákon jinak, musí být podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.,
o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, a může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla
na pozemní komunikaci.
29. Podle § 6 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti musí být uzavřena tak, aby toto pojištění na základě jediného pojistného platilo na území všech členských států a dalších států uvedených
v seznamu států, který stanoví ministerstvo vyhláškou. Pojistitel je povinen tuto platnost pojištění na zelené kartě vyznačit.
30. Podle § 2 písm. l) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor.
31. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla název žalobkyně poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.
32. Podle § 24 odst. 9 věta první a druhá zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výplatou plnění z garančního fondu vzniká obec kanceláři pojistitelů nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však částka. Vůči pohledávce Kanceláře
na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit.
33. Žalovaný, který byl v době vzniku škody vlastníkem vozidla tov. zn. Audi, tedy byl povinen nahradit škodu, která jeho provozem vznikla na vozidle tov. zn. Schmitz při střetu obou vozidel dne datum, a to jako provozovatel vozidla, jehož provozem škoda vznikla. Tato škoda záležela v poškození vozidla tov. zn. Schmitz. Se zřetelem k tomu, že žalovaný neujednal pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto provozem, ačkoli byl provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle zákona o pojištění odpovědnosti
z provozu vozidla, nahradila ji žalobkyně, které vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému, v rozsahu 55 740, částka, jakož i úhrady nákladů na jinou osobu, která byla pověřena vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému, ve výši 8 361, částka, celkem tedy jedné třetiny z 64 101, částka, tj. 21 367, částka.
34. Příslušenstvím této pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky
21 367, částka od datum do zaplacení (§ 1970, o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických
a fyzických osob). Počátek prodlení žalovaného se splněním pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, se pojí s marným uplynutím lhůty, kterou k jejímu splnění žalovanému určila žalobkyně ve výzvě ze dne datum.
35. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody
pro stanovení delší lhůty.
36. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšné žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka, které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka, ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po částka (výzva k plnění ze dne datum a žaloba) podle § 2 odst. 3 vyhlášky
č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši částka (dva úkony právní služby po částka při tarifní hodnotě 21 367, částka, a to převzetí a příprava zastoupení a účast při jednání konaném dne datum, dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po částka, celkem tedy částka, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši částka, a dále cestovné ve výši částka při cestě obec – obec
a zpět dne datum v délce 115 km, průměrné spotřebě 5, 1 l číslo km a průměrné ceně motorové nafty ve výši 27, částka za litr podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb.,
o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného
a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad,
a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 4, částka
za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a náhrada za promeškaný čas v rozsahu šesti půlhodin po částka, tj. částka).
37. Náklad na podání ze dne datum soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).
38. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo).
39. Výsledky rozhodovací činnosti soudů se ustálily v závěru, že žalobkyně nepatří mezi subjekty hospodařící s veřejnými prostředky (srov. zejména § 18 odst. 5 a 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a náhrada nákladů řízení je jí běžně přiznávána (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 25 Cdo 1098/2009, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2011, pod číslo usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 26. 8. 2009, sp. zn. 25 Cdo 4086/2007, nebo ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 32 Cdo 1732/2012). Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou zásadně náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva a ve sporu úspěšný účastník má právo na jejich náhradu za splnění podmínek stanovených občanským soudním řádem, nejde-li o zneužití práva na úkor jiného účastníka (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 21 Cdo 756/2014, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod číslo). Proto ani náklady vynaložené žalobkyní na zastoupení advokátem nelze bez dalšího považovat za neúčelné.
V řízení přitom nevyšly najevo žádné skutečnosti, ze kterých by se dalo usoudit,
že žalobkyně svého práva zneužila, resp. nebyly tvrzeny ani prokazovány (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1750/2017), odhlédnuto od okolnosti, že v projednávané věci bylo třeba použít cizí právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.