Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 190/2025-33

Zmenené rozhodnutím 56 Co 64/2026-48
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Šímové a soudců JUDr. Hany Sedláčkové a JUDr. Martina Skalického ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]], IČO [[IČO žalobkyně]] sídlem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená advokátkou [[Jméno advokátky]] sídlem [[Adresa advokátky]] proti žalované: [[Jméno žalované]], narozená [[rodné přijmení]] [[Datum narození žalované]] hlášená k trvalému pobytu na adrese [[Adresa žalované]] o zaplacení 12 831 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 19. 1. 2026, č.j. 15 C 190/2025-33, takto: Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozhodnutí zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Vladimírem Doležalem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce, IČO IČO Zástupce advokátkou sídlem sídlo zástupce

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

o zaplacení 12 831 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částky 12 831 Kč a 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 2 914 Kč za období od 4. srpna do 12. listopadu 2024 a z částky 7 708 Kč za období od 13. listopadu 2024 do zaplacení a ve výši 12 % z částky 5 123 Kč za období od 11. února 2025 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 2 010 Kč.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částky 12 831 Kč a 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 2 914 Kč za období od 4. srpna do 12. listopadu 2024 a z částky 7 708 Kč za období od 13. listopadu 2024 do zaplacení a ve výši 12 % z částky 5 123 Kč za období od 11. února 2025 do zaplacení.II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 2 010 Kč.

Předmětem řízení byla žaloba, doručená zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 18. června 2025, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 13 371 Kč s úrokem z prodlení podle výroku I. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná, jakožto vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značky SPZ, VIN VIN kód, neměla k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to v době od 24. ledna do 25. března 2024, v době od 26. března do 5. července 2024 a v době od 6. července do 22. října 2024, ačkoli je tato povinnost založena , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. března 2024 (dále jen „ZPOPV“) za období do 31. března 2024 a , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „ “) za období od 1. dubna 2024. S odkazem na ZPOPV a se tak žalobkyně domáhala po žalované zaplacení příspěvků 2 914 Kč za 62 dny v první uváděném období, 4 794 Kč za 102 dny ve druhém uváděném období a 5 123 Kč za 109 dní ve třetím uváděném období, vypočtených podle a vyhlášky a poplatků po 300 Kč ve vztahu ke každému z žalovaných příspěvků, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle , jejichž výše je stanovena , neboť žalovaná tyto částky žalobkyni dosud nezaplatila, přestože k tomu byla písemně vyzvána dne 4. června 2024 u prvně uváděného příspěvku, dne 13. září 2024 u druhého uváděného příspěvku a dne 12. prosince 2024 u posledně uváděného příspěvku. Žaloba na zaplacení úroku z prodlení nebyla blíže odůvodněna.

Soud v dané věci rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s , , (dále jen „ “) na základě předložených písemností a tvrzení žalobkyně. Žalovaná se totiž k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřila ačkoli povinnost tvrzení a prokazování opaku, zejména k existenci nedoplatku příspěvku, jí ukládá a b) .

Při posouzení věci soud vycházel z právního názoru o tom, že v dané věci jde o občanskoprávní řízení a že soud má pravomoc v této věci rozhodnout, protože není jiný orgán, jemuž by zákonu tuto pravomoc svěřil. Tento závěr byl vyjádřen v usnesení (odvolacího) Krajského soudu v Plzni ze dne 29. března 2013, čj. -59, jímž bylo změněno rozhodnutí zdejšího soudu o zastavení řízení vedeném pod spisovou značkou . V této souvislosti lze odkázat na jiné usnesení Krajského soudu v Plzni (jakožto soudu odvolacího v obdobné věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. ) ze dne 25. března 2013, čj. , podle nějž je žalované plnění pojistným. V tomto smyslu tedy jde o soukromoprávní nárok.

Soud dospěl ke skutkovému zjištění, které odpovídá žalobním tvrzením. Domněnka vlastnictví žalobkyní uváděných vozidel, resp. jejich provozování žalovanou vycházela ze sdělení Městského úřadu města Mariánské Lázně o zapsání žalované jako vlastníka v registru silničních vozidel ve smyslu ZPOPV, resp. . Dopisy žalobkyně ze dne 20. května, 29. srpna a 27. listopadu 2024 a doklady o odeslání k poštovním přepravám ze stejných dnů, pak dokládaly zaslání kvalifikovaných výzev žalované.

Nárok žalobkyně na zaplacení příspěvků je zakotven v ZPOPV a . Jejich žalovaná výše odpovídala , ve spojení s ZPOPV, resp. vyhlášky , ve spojení s . Nárok na zaplacení (paušálních náhrad) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je zakotven v a jejich žalovaná výše odpovídala , ve spojení s . Nárok na zaplacení úroku z prodlení vychází z , , (dále jen „ “) a jeho žalovaná výše odpovídala

Výrokem I. proto soud uložil žalované zaplatit žalované příspěvky v celkové částce 12 831 Kč a paušální (náhradu) náklady spojené s mimosoudním vymáháním těchto příspěvků v celkové výši 900 Kč, jakožto hmotněprávní příslušenství příspěvků ve smyslu , a z těchto příspěvků úrok z prodlení, když žalovaná se ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu podle § a 1970 , splatného podle výzvy věřitelky (ve smyslu a ZPOPV). Lhůta pro placení byla stanovena podle .

Výrokem II. soud v souladu s přiznal procesně úspěšné žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem.

Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva ve spojeném řízení před soudem v souladu s a ve smyslu tyto náklady: na soudní poplatek v částce 800 Kč; na odměnu své zástupkyně, která je advokátkou (v souladu se závěry vyjádřenými mj. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2017, sp. zn. ; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soud jsou dostupná na www.nsoud.cz) počítanou v souladu s podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení a 2. sepis a podání žaloby) po 400 Kč podle ve spojení s a advokátního tarifu; na provozní výdaje zástupkyně žalobkyně v paušální výši po 100 Kč za tyto úkony právní služby, a to podle advokátního tarifu, a to v souladu se závěry vyjádřenými např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. ; na odvod daně z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad zástupkyně žalobkyně ve výši 21 % podle a 3 písm. a) a , o dani z přidané hodnoty.

Celkem se tedy jedná o náklady 2 010 Kč, které je žalovaná povinna žalobkyni nahradit. O splatnosti náhrady těchto nákladů k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle . Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle .

Další náklady spojené s předžalobními výzvami zástupkyně žalobkyně, které žalobkyně žádala nahradit, nelze považovat za účelné úkony v situaci, kdy k dobrovolnému splnění pod hrozbou soudního uplatnění nároku již předtím opakovaně vyzývala žalovanou sama žalobkyně v rámci jejích upomínek ze dne 14. srpna a 20. listopadu 2024 a 18. února 2025. Již těmito upomínkami lze mít účel předžalobní výzvy za dokonale splněný a zasílání další výzvy představuje pouze neúčelné navyšování nákladů daného řízení, neboť již po první bezvýsledné výzvě je zřejmé, že žalovaná dobrovolně plnit nehodlá. K ustanovení dlužno doplnit, že toto ustanovení bylo včleněno do českého právního řádu , přičemž jím byla sledována mj. ochrana majetkových zájmů dlužníků (žalovaných) před neúčelným navyšováním nákladů řízení (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2013, sp. zn. ), k němuž mělo docházet v době před uvedenou novelou, nikoli zvyšování přísudku věřitelů (žalobců). V této souvislosti lze poukázat také na obdobné odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. ledna tr., čj. -26, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. , jehož se žalobkyně také účastnila.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí ( ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené tímto rozsudkem ve stanovené lhůtě, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí u soudu.