Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

56 Co 64/2026-48

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Šímové a soudců JUDr. Hany Sedláčkové a JUDr. Martina Skalického ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená rodné přijmení Datum narození žalované

hlášená k trvalému pobytu na adrese Adresa žalované

o zaplacení 12 831 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalobkyně proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 19. 1. 2026, č.j. -33,

takto:

Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozhodnutí zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozhodnutí zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Odvoláním napadeným rozsudkem nalézací soud vyhověl žalobě ve věci samé a současně s odkazem na plný žalobkynin plný procesní úspěch uložil žalované dle ustanovení , (dále jen „ “), povinnost uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 010 Kč. Nalézací soud uvedl, že žalobkyniny účelně vynaložené náklady řízení sestávají ze soudního poplatku za řízení ve výši 800 Kč, odměny advokátky za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby) po 400 Kč dle ustanovení ve spojení s a , advokátního tarifu, souvisejících 2 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč dle ustanovení advokátního tarifu, a náhrady 21% daně z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad dle a 3 písm. a) . Nalézací soud dospěl k závěru, že za účelně vynaložený náklad nelze považovat náklady spojené s předžalobními výzvami zástupkyně žalobkyně v situaci, kdy k dobrovolnému splnění pod hrozbou soudního uplatnění nároku již předtím opakovaně vyzývala žalovanou sama žalobkyně v rámci jejích tří upomínek, jimiž lze mít účel předžalobní výzvy za dokonale splněný a zasílání další výzvy představují pouze neúčelné navyšování nákladů daného řízení. Nalézací soud odkázal na obdobné odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 1. 2025, č.j. -26.

2. Proti nákladovému výroku podala odvolání žalobkyně, která namítla, že i účelně vynaloženým nákladem řízení je i odměna a související paušální náhrada nákladů za advokátkou zaslanou předžalobní výzvu. S odkazem na odbornou literaturu uvedla, že ani výzva opakovaná advokátem po předchozí výzvě účastníka nemusí být neúčelným úkonem; z praxe je známo, že mnozí dlužníci se brání placení do té doby, než zjistí, že pohledávka byla skutečně předána k vymáhání. Dodala, že žalobkyně si je ze své praxe jednoznačně jistá, že předžalobní výzva k plnění zaslaná advokátem má na dlužníky zcela jiný psychologický efekt, než výzva zaslaná „pouze“ věřitelem. V případě obdržení upomínky ze strany advokátní kanceláře si totiž dlužníci uvědomí závažnost vzniklé situace a až teprve tehdy svůj dluh řeší.

3. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

4. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený výrok podle ustanovení a , přihlédl k odvolání a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Podle ustanovení žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Ve smyslu ustanovení patří mezi náklady řízení také náklady, které jsou s řízením spjaty a které věcně bezprostředně předcházejí zahájení řízení, totiž převzetí a příprava zastoupení, první porada s klientem a předžalobní výzva.

6. V přezkoumávané věci soud prvního stupně vyhověl žalobě a dle ustanovení uložil procesně neúspěšné žalované zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za náklad řízení, který by byl vynaložen účelně, nalézací soud nepokládal odměnu advokátky a s ní související paušální náhradu nákladů za úkon právní služby spočívající v zaslání předžalobní výzvy žalobkyninou advokátkou, neboť již předtím vyzvala sama žalobkyně žalovanou k úhradě s hrozbou soudního uplatnění nároku. Se závěrem nalézacího soudu, že advokátní předžalobní upomínka nebyla nákladem řízení vynaloženým účelně, se odvolací soud neztotožňuje.

7. Předžalobní výzva k plnění, opakovaná advokátem po předchozí výzvě účastníka, není v tomto případě neúčelným úkonem, neboť může mít odlišný, výraznější, psychologický dopad na dlužníka než obdobná výzva sepsaná samotným věřitelem. I komentář k dospívá k témuž závěru, když konstatuje, že ani výzva opakovaná advokátem po předchozí výzvě účastníka nemusí být neúčelným úkonem; z praxe je známo, že mnozí dlužníci se brání placení do té doby, než zjistí, že pohledávka byla skutečně předána k vymáhání. (Bílý, Martin. [Předžalobní výzva]. In: Svoboda, Karel, Smolík, Petr, Levý, Jiří, Doležílek, Jiří a kol. . 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 5). Odvolací soud se v tomto případě neztotožňuje ani s odlišným právním názorem, uvedeným v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 1. 2025, č.j. -26, na něž odkázal nalézací soud, a má za to, že - jak již uvedeno výše - v této věci byla advokátní předžalobní výzva účelným úkonem a přiznání náhrady nákladů za ni je namístě.

8. Odvolání žalobkyně je důvodné, a proto odvolací soud výrok rozsudku nalézacího soudu o nákladech řízení ve smyslu ustanovení změnil tak, že vedle nákladů řízení uvedených v napadeném rozhodnutí nalézacím soudem přiznal žalobkyni navíc odměnu advokátky za 1 úkon právní služby podle . advokátního tarifu ve výši 400 Kč, související 1 náhradu hotových výdajů podle advokátního tarifu v paušální výši 100 Kč a dle , 3 náhradu 21% daně z přidané hodnoty.

9. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení , a , když procesně úspěšná žalobkyně náhradu nákladů odvolacího řízení nepožadovala a na straně žalovaného byl shledán důvod hodný zvláštního zřetele spočívající v tom, že vedení odvolacího řízení nikterak nezavinil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.