Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Co 270/2024-26

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D. a soudců JUDr. Viktora Vaške a Mgr. Jany Boškové ve věci

žalobkyně:

Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému:

Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného

o zaplacení 10 010 Kč s příslušenstvím

na základě odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 4. 10. 2024, č. j. -17

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízeníAnonymizováno

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, Anonymizováno

1. Soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni příspěvek za vozidlo bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu ve výši 10 010 Kč, 15% roční úroky z prodlení z něj od 13. 9. 2023 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (výrok I) a nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 768 Kč (výrok II), do nichž nezahrnul náklady právního zastoupení při sepisu předžalobní upomínky ze dne 26. 1. 2024 s odůvodněním, že tato upomínka byla v situaci, kdy k dobrovolné úhradě příspěvku žalovaného již předtím mimosoudně vyzývala sama žalobkyně, neúčelná.

2. Žalobkyně se proti nákladovému výroku rozsudku odvolala, namítajíc, že výzva k plnění sepsaná a zaslaná advokátem má na dlužníky jiný psychologický efekt než výzva sepsaná a zaslaná pouze samotným věřitelem; mnozí dlužníci se totiž brání placení do doby, kdy zjistí, že pohledávka byla skutečně předána k vymáhání.

3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

4. Odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobou podanou u soudu dne 2. 4. 2024 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení příspěvku ve výši 10 010 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaný byl v období od 9. 12. 2022 do 11. 5. 2023 vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu reg. zn. SPZ, neměl však k němu uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Podání žaloby předcházela výzva žalobkyně k úhradě příspěvku ze dne 29. 6. 2023, jíž byl žalovaný vyzván k jeho zaplacení do 60 dnů od jeho doručení (viz výzvu na č. l. 4a spisu). Jelikož žalovaný příspěvek ve stanovené lhůtě neuhradil, žalobkyně mu zaslala upomínku datovanou 4. 10. 2023, v níž ho vyzvala k úhradě v dodatečné lhůtě do 19. 10. 2023 (viz upomínku na č. l. 4b spisu). Příspěvek nebyl uhrazen ani v této lhůtě, a proto žalobkyně předala pohledávku k vymáhání společnosti právnická osoba., která přípisem ze dne 31. 10. 2023 jménem žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do 15 dnů od doručení výzvy (viz výzvu na č. l. 4c spisu); přípis byl žalovanému doručen do datové schránky dne 10. 11. 2023 (viz doručenku na č. l. 4d spisu). Tatáž společnost vyzvala žalovaného k úhradě téhož příspěvku ještě dvakrát, a to přípisy ze dne 22. 11. 2023 (viz výzvu na č. l. 4e spisu) a ze dne 10. 1. 2024 (viz výzvu na č. l. 4f spisu). Naposledy – pošesté – byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku předžalobní upomínkou ze dne 26. 1. 2024, sepsanou zástupkyní žalobkyně a doručenou žalovanému do datové schránky dne 5. 2. 2024 (viz předžalobní upomínku na č. l. 4g spisu a doručenku na č. l. 4h spisu).

6. Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má vůči žalovanému podle právo na náhradu nákladů řízení v zásadě jen tehdy, jestliže žalovanému nejméně sedm dnů před zahájením řízení zaslal výzvu k plnění. Má se tím zabránit zneužívání drobných pohledávek ke generování nákladů řízení ve sporech proti dlužníkům, kteří nemají v každou chvíli povědomost o svých pohledávkách a jsou překvapeni tím, že věřitel přikročil rovnou k soudnímu vymáhání pohledávky. Jelikož zaslání výzvy k plnění je předpokladem práva žalobce na náhradu nákladů řízení, pak náklady na sepis a zaslání výzvy tvoří součást nákladů řízení a spolu s ostatními náklady řízení jsou žalovanému ukládány k náhradě v rozhodnutí, jimž se řízení končí, podle (viz Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol.: . Komentář. 3. vydání, C. H. Beck Praha 2021, str. 696, marg. č. 5).

7. I na náklady spojené se sepsáním a zasláním výzvy k plnění však dopadá kritérium účelnosti, vztažené k náhradě nákladů řízení a zakotvené v ustanovení ; náhradu těchto nákladů lze tudíž žalovanému uložit jen za podmínky, že byly potřebné k účelnému uplatňování práva. Účelně vynaloženými náklady jsou pouze takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla u soudu řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo. Náklady, které nezbytné nebyly a bez jejichž vynaložení by procesní strana u soudu beztak ochrany svého ohroženého nebo porušeného subjektivního práva bez větších problémů docílila, za účelné považovat a protistraně k náhradě uložit nelze (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. , a ze dne 6. 2. 2015, sp. zn. , nebo jeho usnesení ze dne 5. 11. 2015, sp. zn. ). Jak již bylo řečeno, sepis a zaslání výzvy k plnění je předpokladem práva žalobce na náhradu nákladů řízení; bez nich by žalobci toto právo přiznáno nebylo, a proto náklady na ně k účelně vynaloženým nákladům řízení patří.

8. Odvolací soud však neshledává důvod pro to, aby za účelně vynaložený náklad ve smyslu bylo považováno více výzev k plnění než jedna. Účel požadavku na zaslání výzvy k plnění splní již výzva první – již jí je dlužník upozorněn na existenci splatného a neuhrazeného dluhu, a nesplní-li dluh ani poté, může věřitel bez dalšího přikročit k soudnímu vymáhání pohledávky. Zašle-li věřitel takových výzev více, lze jistě kvitovat jeho nadstandardní snahu vyřešit věc mimosoudně, o účelný náklad se však ani při nejlepší vůli nejedná, a to bez ohledu na to, zda a jaký „psychologický efekt“ má na dlužníka to, že některá z dalších výzev je již sepsána advokátem. Ze zákona nelze dovodit ani požadavek, aby výzva k plnění byla sepsána advokátem, odůvodňovaný tím, že jinak se dlužník nedozví, že věřitel bude zastoupen advokátem i v soudním řízení, a neuvědomí si „závažnost vzniklé situace“. Není sebemenších pochyb o tom, že řetězení výzev k plnění – v souzené věci jich žalovaný v době mezi zesplatněním pohledávky a podáním žaloby obdržel pět – se míjí s účelem institutu náhrady nákladů řízení a slouží jen k navyšování dlužné částky o další zbytečné náklady. S opačným názorem, formulovaným přímo ve vztahu k žalobkyni v usnesení odvolacího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. , a v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2022, sp. zn. , se odvolací soud v senátu 14 Co – při respektu k rozhodování jiných jeho senátů a jiných odvolacích soudů – neztotožňuje.

9. V souzené věci byl žalovaný vyzván k plnění poprvé přípisem samotné žalobkyně ze dne 29. 6. 2023. Lze akceptovat, že tento přípis měl povahu výzvy podle , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění do 31. 3. 2024, a nejedná se tedy o výzvu k plnění ve smyslu , nýbrž o právní jednání vyvolávající splatnost dluhu. Následně však, poté, co dluh na základě této výzvy dospěl, žalobkyně zaslala žalovanému upomínku ze dne 4. 10. 2023, v němž ho k úhradě – již splatného – dluhu vyzvala opětovně. Na možnost soudního vymáhání pohledávky byl pak žalovaný upozorněn ve výzvě společnosti právnická osoba. ze dne 31. 10. 2023. Již upomínky ze dnů 4. 10. 2023 a 31. 10. 2023 ve vzájemné spojitosti tedy měly povahu výzvy k plnění podle , a již v návaznosti na ně mohla žalobkyně podat žalobu. Následující dvě výzvy právnická osobaAnonymizováno ze dnů 22. 11. 2023 a 10. 1. 2024 a předžalobní upomínka advokátky ze dne 26. 1. 2024 byly již nadbytečné a k účelně vynaloženým nákladům řízení nepatří.

10. Závěr soudu prvního stupně, že předžalobní upomínka sepsaná zástupkyní žalobkyně a datovaná 26. 1. 2024 není účelně vynaloženým nákladem řízení ve smyslu , je tedy správný. Proto odvolací soud napadené usnesení ve výroku II potvrdil. Náhradu jiných než v bodě D) žaloby a v bodě III. odvolání uvedených nákladů řízení žalobkyně nepožadovala.

11. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o a a o skutečnost, že žalovanému, jenž by měl na jejich náhradu právo, v tomto řízení – podle obsahu spisu – náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.