Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Cmo 317/2021-42

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Radima Novotného ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 158 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. října 2021, č. j. -21

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu podanou u soudu prvního stupně dne 20. 7. 2021 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 158 000 Kč se 6% úrokem z této částky od 31. 12. 2020 do zaplacení a s odměnou ve výši 526 Kč. Uvedla, že je řádnou majitelkou směnky vlastní ze dne 4. 11. 2019, číslo 225 znějící na směnečný peníz ve výši 158 000, kterou na její řad vystavila společnost Anonymizováno a kterou v den vystavení avaloval žalovaný. Směnka je splatnou dne 31. 8. 2022, avšak splatnou se stala ihned, neboť společnost Anonymizováno je v insolvenci a dne 12. 4. 2021 byl na ni prohlášen konkurs. Žalovaný, proti němuž je úhrada směnky požadována, byl vyzván dne 4. 6. 2021 k její úhradě, a to nejpozději do 16. 6. 2021. Žalobkyni však žalovaným na směnku nebylo ničeho zaplaceno.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že se dostal do problémů v důsledku pandemie nemoci Covid-19, se žalobkyní se snažil komunikovat a žádal ji o spolupráci při řešení vzniklé situace. Tyto návrhy však žalobkyní nebyly akceptovány a ze sídla společnosti Anonymizováno byl dokonce odvezen určitý majetek, který však nebyl v jejím majetku, nýbrž byl majetkem žalovaného, na což žalobkyně byla upozorněna. Směnka měla zajišťovat úhrady splátek na kontejnerové šasi, jehož pořízení financovala žalobkyně. V době, kdy nastala koronavirová pandemie a kontejnerová přeprava byla zčásti omezena, snažil se žalovaný zabránit škodám tím, že se pokusil zajistit výkup tohoto kontejnerového šasi za přijatelnou cenu tak, aby žalobkyni nevznikla škoda. S tím však žalobkyně nesouhlasila, resp. žalovanému neposkytla potřebnou součinnost.

3. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění rozsudku odkázal na úpravu obsaženou v čl. I. , a , zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Konstatoval, že sporná směnka je domicilována u „Anonymizováno, adresa“ a navíc má uvedeno místo placení „adresa“. Podle první doložky se má majitel směnky dostavit do Anonymizováno v adresa a této bance směnku předložit, podle druhé doložky se má naopak dostavit do Anonymizováno a tam směnku předložit výstavci. Ze směnky tak není jasné, kde má být směnka předložena k placení, neboť obsahuje dvě různá (navzájem rozporná) platební místa. Soud prvního stupně citoval podstatné závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. , připomněl komentářovou literaturu, nakolik tato se zabývá otázkou předkládání domicilované směnky k placení, a uzavřel, že směnka je neplatná pro neurčitost místa platebního a že pro projednávanou věc je proto nerozhodné, že ještě před splatností směnky byl zjištěn úpadek výstavce a že její majitel by tak mohl vykonat postih. Nerozhodné jsou i námitky žalovaného týkající se jeho dalších právních vztahů se žalobkyní, když těmito by se soud mohl zabývat jen v případě, že směnka by byla platná. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením s tím, že žalovaný se práva na jejich náhradu vzdal.

4. Žalobkyně podala proti rozsudku včasné odvolání ( ), ve kterém vyjádřila nesouhlas se závěrem soudu prvního stupně o neplatnosti směnky pro rozpor domicilu a místa placení. Uvedla, že dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu stačí uvést platební místo s přesností na obec. V tomto smyslu rozporu mezi údajem na směnce označeným jako „místo placení“ a údajným domicilem „splatno u“ není dán, neboť v obou případech je místem placení adresa. Placení se přitom lze dožadovat na jakémkoli místě v dané obci, tj. na všech v obci existujících adresách, včetně tedy adres na směnce uvedených. Podle žalobkyně nadto údaj domicilu na směnce vůbec uveden není. Je sice na ní uvedena poznámka „splatno u“, nicméně tento údaj je doplněn číslem bankovního účtu. Z toho žalobkyně dovozuje, že jde o pouhý souhlas (prvního) majitele směnky s bezhotovostní platbou závazku ze směnky na konkrétní bankovní účet. Pokud se dlužník rozhodne závazek ze směnky uhradit bezhotovostně, je oprávněn tak učinit na bankovní účet na směnce specifikovaný, v případě, že tak neučiní, je povinen směnku uhradit v hotovosti v platebním místě, jímž je obec adresa a v ní blíže na směnce specifikovaná adresa platebního místa. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a na nález Ústavního soudu sp. zn. , z nichž citovala podstatné závěry. Uzavřela, že údaj „splatno u“ je třeba interpretovat dle vůle účastníků smluvního vztahu (výstavce směnky a jejího majitele) a nikoli rigidně, pouze s ohledem na zvolená slova „splatno u“ interpretovat daný údaj jako domicilovou doložku, kterou však není. Rozsudek je proto nesprávný a nezákonný, neboť žaloba byla zamítnuta z důvodu údajné neplatnosti směnky, třebaže tato neplatná není. Z těchto důvodů žalobkyně navrhla zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaný se k odvolání žalobce nevyjádřil.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, v mezích vytčených podaným odvoláním i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny ( , ).

7. Vzhledem k tomu, že k výzvě odvolacího soudu dané usnesením ze dne 6. 4. 2022, č. j. -36, sdělila žalobkyně, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a že u žalovaného byl týž souhlas předpokládán postupem podle ustanovení ve spojení s , neboť ke shora uvedenému usnesení se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl odvolací soud o odvolání žalobkyně podle ustanovení bez nařízení jednání s tím, že k veřejnému vyhlášení rozsudku došlo dne 5. 5. 2022 ( ).

8. Podle čl. I. . je podstatnou náležitostí směnky vlastní údaj místa, kde má být placeno.

9. Podle čl. I. , ve které chybí některá náležitost uvedená v čl. I. , není platná jako vlastní směnka, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích.

10. Podle čl. I. lze směnku učinit splatnou u třetí osoby, a to buď v místě směnečníkova bydliště, nebo v místě jiném.

11. Z výše citovaných ustanovení je nepochybné, že nezbytnou náležitostí vlastní směnky je údaj místa, kde má být placeno, když její výstavce se právě v platebním místě zavazuje směnku zaplatit a věřitel má právo jen v tomto platebním místě na dlužníkovi plnění podle směnky požadovat. Platební místo je tak místem, kde má být směnka při splatnosti k placení předložena a případně také pro neplacení protestována. Přitom údaje o místu, kde má být placeno, nesmí být rozporné, a nelze akceptovat ani uvedení místa placení způsobem alternativním. V takových případech by totiž nebylo možno jednoznačně a bez jakýchkoli pochybností určit, kde (v jakém místě) má výstavce směnky vlastní povinnost plnit a majitel takové směnky právo plnění vyžadovat (k tomu srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. ).

12. Odvolací soud připomíná, že dosavadní judikatura považuje za neurčitý údaj místa placení, pokud jsou na směnce uvedena dvě místa, která se navzájem vylučují (srov. výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. ), místo je uvedeno tak, že nelze dovodit určitou obec (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. ), nebo jde o rozpor mezi platebním místem a domicilem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. , či ze dne 2. 1. 2007, sp. zn. ).

13. V dané věci uplatnila žalobkyně proti žalovanému právo na zaplacení směnky, na které je jako místo placení vypsána adresa „adresa“. Vedle toho směnka obsahuje údaj „Splatno u: Anonymizováno, adresa“ doprovázený údajem čísla účtu č. účtu. Jedná se tak o směnku domicilovanou (čl. I. ), u které platí, že určením toho, u koho se má taková směnka zaplatit, komu se má k placení předložit, tedy u koho je splatná, je obvykle i určeno platební místo směnky. Je-li však na směnce údaj platebního místa a ještě domicil, nesmí jít o údaje rozporné (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. ). Sama okolnost, že u domicilační doložky je uvedeno rovněž číslo účtu, ničeho nemění na tom, že směnka byla umístěna u Anonymizováno, když domicil, jak na směnce byl vypsán, je naprosto nepochybný a vylučující jakékoli pochybnosti o jeho obsahu a smyslu. Neobstojí proto konstrukce žalobkyně v podaném odvolání, že směnka nebyla domicilována, odůvodněná tím, že doložka uvozená slovy „Splatno u:“ pouze umožňuje žalovanému provést úhradu směnky bezhotovostně na účet zde vypsaný. Pakliže uvedená doložka byla na směnku připojena, bylo tím určeno další platební místo směnky.

14. S odkazem na judikatorní závěry shora uvedené odvolací soud konstatuje, že předložená žalobkyní k důkazu existence směnečného závazku žalovaného není platnou směnkou vlastní podle čl. I. , neboť jsou na ní uvedeny dvě vzájemně rozporné adresy místa jejího placení. Důsledkem toho je, že nelze jednoznačně a bez jakýchkoli pochybností určit, kde (v jakém místě) by měl žalovaný jako výstavce směnky plnit, když není zřejmé, zda plnění na směnku měl poskytnout na adrese adresa či na adrese adresa u Anonymizováno (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. ). Aniž by tak bylo třeba se zabývat dalšími námitkami žalovaného proti sporné směnce, lze ve shodě se soudem prvního stupně učinit závěr o nedůvodnosti žalobcem podané žaloby.

15. Právní posouzení věci, na němž výrok I. napadeného rozsudku o zamítnutí žaloby spočívá, je proto správné. Správný je rovněž výrok II. rozsudku o nákladech řízení, neboť plně úspěšný žalovaný se práva na jejich náhradu vzdal.

16. Z vyložených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil podle ustanovení

17. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením a , podle kterých by právo na jejich náhradu měl v odvolacím řízení úspěšný žalovaný. Žalovanému však podle obsahu spisu žádné takové náklady nevznikly, v důsledku čehož odvolací soud rozhodl tak, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( , a ).