Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 145/2020 - 38

- 39

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové, soudkyně Mgr. Sylvy Šiškeové a soudce JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: Ing. F. B., proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské náměstí 1/1, Brno, v řízení o námitce podjatosti soudců 5. a 6. senátu Nejvyššího správního soudu vznesené žalobcem v řízení vedeném Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. ,

takto:

Soudci pátého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Lenka Matyášová, Ph. D., JUDr. Jakub Camrda, Ph. D. a JUDr. Viktor Kučera nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 5. 2020, č. j. – 103. Přípisem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 18. 8. 2020 stěžovatel uplatnil námitku podjatosti vůči soudcům pátého senátu, kterému byla věc podle rozvrhu práce přidělena k projednání a rozhodnutí pod sp. zn. . Nepodjatost soudců zpochybňoval jejich dřívějším rozhodnutím ve věcech (sp. zn. , sp. zn Nao 204/2018). Namítal i podjatost soudců šestého senátu (odůvodněno rozhodnutím tohoto senátu ve věci sp. zn. ).

[2] V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího správního soudu, byla věc předána k projednání a rozhodnutí druhému senátu. O této skutečnosti byli účastníci řízení poučeni. Stěžovatel opět využil svého práva namítat podjatost soudců druhého senátu (JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka a Mgr. Sylva Šiškeová), současně namítl též podjatost soudců prvního senátu, jehož členové v případě nepřítomnosti zastupují členy druhého senátu. Námitku podjatosti zdůvodnil dřívějším rozhodováním ve věcech (např. řízení vedená pod sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , Nao 270/2017 nebo sp. zn. ).

[3] Soudci pátého a šestého senátu shodně ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedli, že stěžovatele znají jen z úřední činnosti, nemají žádný poměr k věci nebo účastníkům řízení.

[4] Tato námitka podjatosti byla v souladu s rozvrhem práce dne 22. 9. 2020 přidělena k rozhodnutí druhému senátu.

II. Posouzení věci

[5] Námitka podjatosti není důvodná.

[6] Podle , ho (dále jen „“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Stěžovatel neuvedl kromě dřívějšího rozhodování v jiných věcech žádné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudců pátého senátu. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření členů senátu k námitce podjatosti. Není tedy dán důvod pochybovat o podjatosti těchto soudců.

[7] Soud proto uzavřel, že soudkyně a soudci JUDr. Lenka Matyášová, Ph. D., JUDr. Jakub Camrda, Ph. D. a JUDr. Viktor Kučera nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

[8] Na tomto závěru nic nemění ani stěžovatelem citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, Ústavního soudu či Evropského soudu pro lidská práva. Stěžovateli již bylo v řadě jeho jiných věcí vysvětleno, že podjatost soudce nelze namítat z důvodu jeho postupu a rozhodování v jiné věci, a také to, že jím citovanou judikaturu nelze vztáhnout na jeho případ (viz např. usnesení ze dne 13. 1. 2016, č. j. – 29, ze dne 9. 11. 2016, č. j. – 78, ze dne 12. 4. 2017, č. j. – 52, a další). Stěžovatel tedy názor soudu na takto zdůvodněné námitky podjatosti velmi dobře zná.

[9] Opakované uplatnění téže zjevně nedůvodné námitky vzbuzuje dojem, že stěžovatel uplatňuje svá procesní práva šikanózně, s cílem ztížit průběh soudního řízení, nikoliv za účelem ochrany svých veřejných subjektivních práv. Nejvyšší správní soud proto již nijak procesně nenaložil s námitkou podjatosti soudců prvního a druhého senátu uplatněnou v nynějším řízení a opětovně zdůvodněnou postupem soudců v jiných řízeních. Předložení této námitky podjatosti k postoupení dalšímu senátu soudu by nebylo vhodné ani správné, neboť je zjevné a očekávatelné, že by stěžovatel námitku podjatosti uplatnil i v případě dalšího senátu, který by o ní rozhodoval. Ve výsledku by došlo k situaci, kdy by nezbyl žádný senát, který by mohl o námitce podjatosti rozhodovat. Jak již uvedl soud v usnesení ze dne 27. 8. 2013, č. j. - 56, „při rozhodování o vyloučení soudce je třeba mít na paměti též zachování funkčnosti soudu, resp. zákaz denegationis iustitiae, z čehož plyne, že výklad a aplikace ustanovení o vyloučení soudců nemohou vyústit v situaci, kdy již nebudou žádní soudci, kteří by o věci mohli rozhodovat - proto na vyšších stupních soudní soustavy, kde jsou možnosti substituce vyloučeného soudce omezenější, je namístě zaujmout k vylučování soudců přístup restriktivnější než na nižších stupních soudní soustavy, kde je řešení procesní situace v důsledku vyloučení soudců snazší, včetně možnosti přikázání věci jinému věcně příslušnému soudu.“

[10] S přihlédnutím ke shora uvedenému a též k zásadám rychlosti a hospodárnosti řízení proto již druhý senát tuto námitku podjatosti nepředložil předsedovi soudu k postoupení jinému senátu a namísto toho sám věcně o předložené věci rozhodl.

[11] Závěrem soud uvádí, že stěžovatel vznesl i námitku podjatosti soudců šestého senátu, o nichž byl ve věci vedené pod sp. zn. poučen jako o soudcích zastupujících členy pátého senátu. K tomu lze jen uvést, že není úkolem soudu rozhodovat o všech hypotetických situacích a obsazeních soudu. Takový postup by ze strany soudu nebyl hospodárný (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005 – 34).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. října 2020

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu