Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 168/2022 - 40

- 41

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Davida Hipšra a Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobkyní,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Bc. Aleš Roztočil, LL.M a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) napadla kasační stížností usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 3. 10. 2022, č. j. . Tato věc byla přidělena k vyřízení 4. senátu Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Jiří Palla, Mgr. Bc. Aleš Roztočil, LL.M a Mgr. Petra Weissová, o čemž byla stěžovatelka vyrozuměna poučením ze dne 14. 11. 2022. V poučení byla dále informována o tom, že v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého z členů uvedeného senátu může být senát doplněn některým ze soudců 3. senátu, kterými jsou JUDr. Jaroslav Vlašín, Mgr. Ing Bc. Radovan Havelec a JUDr. Tomáš Rychlý, Ph.D.

[2] V návaznosti na uvedené poučení stěžovatelka vznesla námitku podjatosti vůči všem členům třetího a čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu, ve které neuvedla žádné konkrétní důvody případné podjatosti, s výjimkou citace zákonného ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále též „“).

[3] Ačkoliv stěžovatelka podala námitku podjatosti i proti soudcům zařazeným do třetího senátu Nejvyššího správního soudu, je třeba ji vztáhnout pouze k zákonným soudcům v dané věci, tj. vůči soudcům čtvrtého senátu. Z judikatury Nejvyššího správního soudu totiž vyplývá, že účastník řízení může namítat podjatost pouze u toho soudce, který bude v jeho věci rozhodovat (usnesení ze dne 21. 10. 2008, č. j. Nao 103/200879, ze dne 11. 5. 2016, č. j. , ze dne 6. 8. 2020, č. j. Nao 103/202048 atp.). Soud se proto zabýval pouze námitkou podjatosti směřující vůči JUDr. Jiřímu Pallovi, Mgr. Bc. Aleši Roztočilovi, LL.M a Mgr. Petře Weissové. Rozhodovat o námitce vůči jiným soudcům, vůči kterým byla námitka rovněž vznesena, by bylo namístě až tehdy, pokud by zastupovali některého z uvedených soudců.

[4] K námitce se vyjádřili shodně všichni jmenovaní soudci čtvrtého senátu tak, že nemají žádný vztah k projednávané věci ani k účastníkům řízení; necítí se podjatí.

[5] Nejvyšší správní soud neshledal námitku podjatosti důvodnou.

[6] Podle platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[7] Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle , musí být zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/200316, nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. atp.).

[8] Stěžovatelka však ve své námitce podjatosti neuvedla žádné skutečnosti, které by svědčily o vztahu soudců čtvrtého senátu k věci či k účastníkům řízení a jež by zavdávaly pochybnost o jejich nepodjatosti. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčených soudců, ani z předloženého spisu.

[9] Vzhledem k těmto okolnostem Nejvyšší správní soud shledal, že soudci JUDr. Jiří Palla, Mgr. Bc. Aleš Roztočil, LL.M a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. . Obdobně ostatně v případě stejně koncipované námitky podjatosti postupoval ve věci sp. zn. .

[10] Nejvyšší správní soud dodává, že nepřehlédl, že stěžovatelka dne 16. 12. 2022 vznesla (obecnou) námitku podjatosti i proti nyní rozhodujícímu sedmému senátu Nejvyššího správního soudu ve složení uvedeném v záhlaví a rovněž vůči zastupujícím soudcům osmého senátu téhož soudu. S ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu však k takové námitce nelze přihlížet (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2020, č. j. Nad 8/201965, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2020, č. j. -38, a ze dne 21. 5. 2020, č. j. Nao 54/202053, ze dne 27. 8. 2013, č. j. atp.). Opakované předkládání obecně koncipovaných námitek vůči jednotlivým senátům Nejvyššího správního soudu je třeba považovat za zneužití procesních práv, z čehož plyne i nenutnost činění jakýchkoliv procesních úkonů na základě takové námitky. Opačný přístup by vedl k faktické nemožnosti rozhodnout o námitce podjatosti směřující postupně vůči jednotlivým senátům Nejvyššího správního soudu. Jak se uvádí např. v posledně označeném usnesení „při rozhodování o vyloučení soudce je třeba mít na paměti též zachování funkčnosti soudu, resp. zákaz denegationis iustitiae, z čehož plyne, že výklad a aplikace ustanovení o vyloučení soudců nemohou vyústit v situaci, kdy již nebudou žádní soudci, kteří by o věci mohli rozhodovat  proto na vyšších stupních soudní soustavy, kde jsou možnosti substituce vyloučeného soudce omezenější, je namístě zaujmout k vylučování soudců přístup restriktivnější než na nižších stupních soudní soustavy, kde je řešení procesní situace v důsledku vyloučení soudců snazší, včetně možnosti přikázání věci jinému věcně příslušnému soudu.“

[11] S přihlédnutím ke shora uvedenému a též k zásadám rychlosti a hospodárnosti řízení proto již sedmý senát tuto námitku podjatosti nepředložil předsedovi soudu k postoupení jinému senátu a namísto toho sám o předložené věci rozhodl (obdobně srov. řízení ve věcech sp. zn. , sp. zn. , a navazující usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2020, sp. zn. ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. ledna 2023

Tomáš Foltas

předseda senátu