Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 297/2018 - 73

pokračování - 74

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobců: a) Ing. F. B., b) H. B., proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava, v řízení o námitce podjatosti soudců 10. a 9. senátu Nejvyššího správního soudu vznesené žalobci v řízení vedeném Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudci desátého senátu Nejvyššího správního soudu Ondřej Mrákota, Zdeněk Kühn a Michaela Bejčková n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování v řízení vedeném pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci

[1] Žalobci (stěžovatelé) napadli kasační stížností rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23. 5. 2018, č. j. -107. Přípisem doručeným soudu dne 31. 7. 2018 stěžovatelé uplatnili námitku podjatosti vůči soudcům pátého senátu, kterému byla věc podle rozvrhu práce přidělena k projednání a rozhodnutí pod sp. zn. . Nepodjatost soudců zpochybňovali jejich dřívějším rozhodnutím ve skutkově stejné věci (sp. zn. ). Namítli i podjatost soudců šestého senátu (odůvodněno rozhodnutím tohoto senátu ve věci sp. zn. ).

[2] O této námitce podjatosti měl rozhodnout čtvrtý senát v řízení vedeném pod sp. zn. . Stěžovatelé však dne 10. 9. 2018 namítli podjatost čtvrtého i třetího senátu. Svou námitku opět zdůvodnili postupem těchto senátů v jiných řízeních.

[3] Usnesením ze dne 26. 9. 2018, č. j. - 49, soud rozhodl tak, že soudci čtvrtého senátu nejsou z projednání a rozhodnutí věci sp. zn. vyloučeni. Usnesením ze dne 25. 10. 2018, č. j. - 53, soud rozhodl, že z projednání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. nejsou vyloučeni ani soudci pátého a šestého senátu.

[4] V souladu se 4. změnou rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu na rok 2018 ze dne 29. 8. 2018, účinnou od 1. 9. 2018, byla věc předána k projednání a rozhodnutí desátému senátu. O této skutečnosti byli účastníci řízení poučeni. Stěžovatelé opět využili svého práva namítat podjatost soudců desátého senátu (Ondřej Mrákota, Zdeněk Kühn a Michaela Bejčková), současně namítli též podjatost soudců devátého senátu, jehož členové v případě nepřítomnosti zastupují členy desátého senátu. Námitku podjatosti zdůvodnili dřívějším rozhodováním ve skutkově stejných věcech (např. řízení vedená pod sp. zn. , Nao 6/2018, , , , , ).

[5] Soudci desátého a devátého senátu shodně ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedli, že stěžovatele znají jen z úřední činnosti, nemají žádný poměr k věci nebo účastníkům řízení.

[6] Tato námitka podjatosti byla v souladu s rozvrhem práce dne 11. 12. 2018 přidělena k rozhodnutí prvnímu senátu.

II. Posouzení věci

[7] Námitka podjatosti není důvodná.

[8] Podle , ) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Stěžovatelé neuvedli kromě dřívějšího rozhodování v jiných věcech žádné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudců desátého senátu. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření soudkyň a soudců k námitce podjatosti. Není tedy dán důvod pochybovat o podjatosti těchto soudců.

[9] Soud proto uzavřel, že soudkyně a soudci Ondřej Mrákota, Zdeněk Kühn a Michaela Bejčková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

[10] Na tomto závěru nic nemění ani stěžovateli citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, Ústavního soudu či Evropského soudu pro lidská práva. Stěžovatelům již bylo v řadě jejich jiných věcí vysvětleno, že podjatost soudce nelze namítat z důvodu jeho postupu a rozhodování v jiné věci, a také to, že jimi citovanou judikaturu nelze vztáhnout na jejich případ (viz např. usnesení ze dne 13. 1. 2016, č. j. - 29, ze dne 9. 11. 2016, č. j. - 78, ze dne 12. 4. 2017, č. j. -52, a další). Stěžovatelé tedy názor soudu na takto zdůvodněné námitky podjatosti velmi dobře znají.

[11] Opakované uplatnění téže zjevně nedůvodné námitky vzbuzuje dojem, že stěžovatelé uplatňují svá procesní práva šikanózně, s cílem ztížit průběh soudního řízení, nikoliv za účelem ochrany svých veřejných subjektivních práv. Soud proto již nijak procesně nenaložil s námitkou podjatosti soudců prvního a druhého senátu uplatněnou v nynějším řízení a opětovně zdůvodněnou postupem soudců v jiných řízeních. Předložení této námitky podjatosti k postoupení dalšímu senátu soudu by nebylo vhodné ani správné, neboť je zjevné a očekávatelné, že by stěžovatelé námitku podjatosti uplatnili i v případě dalšího senátu, který by o ní rozhodoval. Ve výsledku by došlo k situaci, kdy by nezbyl žádný senát, který by mohl o námitce podjatosti rozhodovat. Jak již uvedl soud v usnesení ze dne 27. 8. 2013, č. j. - 56, „[p]ři rozhodování o vyloučení soudce je třeba mít na paměti též zachování funkčnosti soudu, resp. zákaz denegationis iustitiae, z čehož plyne, že výklad a aplikace ustanovení o vyloučení soudců nemohou vyústit v situaci, kdy již nebudou žádní soudci, kteří by o věci mohli rozhodovat - proto na vyšších stupních soudní soustavy, kde jsou možnosti substituce vyloučeného soudce omezenější, je namístě zaujmout k vylučování soudců přístup restriktivnější než na nižších stupních soudní soustavy, kde je řešení procesní situace v důsledku vyloučení soudců snazší, včetně možnosti přikázání věci jinému věcně příslušnému soudu.“

[12] S přihlédnutím ke shora uvedenému a též k zásadám rychlosti a hospodárnosti řízení proto již první senát tuto námitku podjatosti nepředložil předsedovi soudu k postoupení jinému senátu a namísto toho sám věcně o předložené věci rozhodl.

[13] Závěrem soud uvádí, že stěžovatelé vznesli i námitku podjatosti soudců devátého senátu, o nichž byli ve věci vedené pod sp. zn. poučeni jako o soudcích zastupujících členy desátého senátu. K tomu lze jen uvést, že není úkolem soudu rozhodovat o všech hypotetických situacích a obsazeních soudu. Takový postup by ze strany soudu nebyl hospodárný (viz usnesení ze dne 18. 5. 2006, č. j. -34).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2019

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu