Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 22/2020 - 35

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

pokračování Nad 22/2020 - 36

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: R. R., zastoupený Mgr. Radanou Bužkovou, advokátkou se sídlem Údolní 406/48, Brno, proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, se sídlem 30. dubna 1682/24, Ostrava, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované, v řízení o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením této věci Krajským soudem v Ostravě,

takto:

K projednání věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. je příslušný Krajský soud v Ostravě.

Odůvodnění:

[1] Žalobce se žalobou podanou dne 1. 7. 2019 u Krajského soudu v Ostravě domáhá ochrany před nezákonným zásahem, který spatřuje v předvolání k provedení identifikačních úkonů podle , o Policii České republiky (dále jen „ “).

[2] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14. 11. 2019, č. j. - 20, postoupil věc podle , (dále jen „ “), Městskému soudu v Praze. V daném případě příslušníci Policie ČR předvolali žalobce za účelem provedení identifikačních úkonů. Tato činnost Policie ČR vychází podle krajského soudu z obecného vymezení její působnosti podle , při které Policie ČR není v postavení správního orgánu, nýbrž ve své základní „roli“ ve smyslu , tedy v postavení ozbrojeného bezpečnostního sboru. Podle je v případě ozbrojeného bezpečnostního sboru žalovaným správní orgán, který takový sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen, a tím je v případě Policie ČR podle Ministerstvo vnitra se sídlem v Praze.

[3] Městský soud v Praze s postoupením věci nesouhlasí, a proto věc předložil dne 10. 2. 2020 k rozhodnutí o místní příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu ( věta druhá ). Místně příslušným k řízení je podle jeho názoru Krajský soud v Ostravě, neboť v projednávané věci žalovaná vystupuje v pozici správního orgánu, nikoli v pozici orgánu činného v trestním řízení.

[4] Nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci je důvodný.

[5] Podle věty první nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.

[6] Nejvyšší správní soud z předloženého soudního spisu zjistil, že žalobce se domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalované, který spatřuje v jeho předvolání k provedení identifikačních úkonů podle , ze dne 18. 6. 2019, č. j. KRPT-212959-741/TČ-2016-070082. V rámci předvolání byl žalobce poučen, že účelem je získání osobních údajů pro účel budoucí identifikace podle , tj. a) snímání daktyloskopických otisků, b) zjišťování tělesných znaků, c) provádění měření těla, d) pořizování obrazových, zvukových a jiných záznamů, a e) odebrání biologických vzorků umožňujících získání informací o genetickém vybavení. V dané věci přitom není o povaze úkonu mezi účastníky řízení sporu.

[7] Jak správně poukázal Městský soud v Praze, otázkou, v jaké pozici vystupují policejní orgány při provádění identifikačních úkonů podle , se Nejvyšší správní soud již několikrát zabýval. V rozsudku ze dne 19. 4. 2018, č. j. - 33, uvedl, že je nutno striktně odlišit úkony policejních orgánů podle a podle § 114 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu: „Policejní orgány při provádění identifikačních úkonů podle plní úkoly v oblasti veřejné správy spočívající v tom, že vytvářejí a spravují databázi údajů využitelných při pátrání po trestné činnosti a jejím potírání. Nejedná se tedy o obstarávání důkazů pro objasnění trestní věci, v níž je předvolaná osoba obviněna. Identifikační úkony tudíž jako takové nevedou k naplnění účelu trestního řízení vedeného proti předvolané osobě. Žalovaná tak v daném případě nevystupuje v pozici orgánu činného v trestním řízení, ale v pozici správního orgánu (k dané problematice viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. či rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2015, č. j. - 43 a ze dne 13. 12. 2017, č. j. - 93).“

[8] Nejvyšší správní soud tento závěr aproboval též ve svém nedávném rozsudku ze dne 22. 1. 2020, č. j. - 13, v němž neshledal důvod odchýlit se od právního názoru vysloveného ve shora citovaném rozsudku třetího senátu a v procesně obdobné věci, jako je věc nyní projednávaná, konstatoval, že „je zřejmé, že jednání policejního orgánu, v němž stěžovatel spatřoval nezákonný zásah, spadá do plnění úkolů v oblasti veřejné správy. Příslušný policejní orgán proto vystupoval vůči stěžovateli v pozici správního orgánu a nikoliv v pozici ozbrojeného bezpečnostního sboru.“.

[9] V projednávané věci tedy žalovaná vystupuje v pozici správního orgánu, nikoli v pozici organizovaného bezpečnostního sboru ve smyslu , který není správním orgánem, ani v pozici orgánu činného v trestním řízení. Pokud by žalovaná v souvislosti s identifikačními úkony vystupovala v pozici orgánu činného v trestním řízení (nikoliv správního orgánu), věc by navíc byla vyloučena ze správního přezkumu, resp. krajský soud by měl žalobu podle odmítnout pro nepřípustnost (srov. rozsudky NSS ze dne 13. 12. 2017, č. j. - 93, a ze dne 19. 4. 2018, č. j. - 33). Policejní orgány při provádění identifikačních úkonů podle plní úkoly v oblasti veřejné správy. Tyto úkoly spočívají v tom, že vytvářejí a spravují databázi údajů použitelných pro pátrání po trestné činnosti a její potírání. Neobstarávají důkazy pro objasnění trestní věci, v níž je předvolaná osoba obviněna. Identifikační úkony jako takové nijak nevedou k naplnění účelu trestního řízení proti předvolané osobě (na rozdíl od úkonů podle § 114 trestního řádu).

[10] Předvolání žalobce ze dne 18. 6. 2019 k provedení identifikačních úkonů podle vydalo Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor hospodářské kriminality, Na Hradbách 23, Ostrava, pracoviště Opava, Tyršova 26, Opava. Jedná se o vnitřní organizační jednotku (útvar policie) zřízenou v rámci působnosti Policie ČR podle . Každé krajské ředitelství policie je organizační složkou státu ( ), která zahrnuje i případné podřízené útvary (obvodní a městská ředitelství). V nyní posuzovaném případě je tak správním orgánem, jemuž je přičitatelné jednání policejního orgánu, v němž stěžovatel spatřoval nezákonný zásah, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Jelikož tento správní orgán má sídlo v Ostravě, je místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci podle Krajský soud v Ostravě.

[11] S ohledem na shora uvedené soud Nejvyšší správní soud uzavírá, že k řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované je příslušný Krajský soud v Ostravě, nikoliv Městský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. března 2020

JUDr. Josef Baxa

předseda senátu