Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 389/2019 - 13

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: J. Š., zastoupen Mgr. Ing. Martinem Janotou, advokátem se sídlem 28. října 1727/108, Ostrava, proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, se sídlem 30. dubna 1682/24, Ostrava, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2019, č. j. – 14,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2019, č. j. - 14, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I.

[1] Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě domáhal ochrany proti nezákonnému zásahu, který spatřoval v předvolání k provedení identifikačních úkonů podle , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Jako žalovaný správní orgán označil Policii České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje.

[2] Krajský soud usnesením ze dne 17. 10. 2019, č. j. - 14, rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Praze. Podle názoru krajského soudu činnost Policie České republiky (dále jen „policie“) spočívající v provedení identifikačních úkonů podle vychází z obecného vymezení její působnosti podle téhož zákona a policie při ní není v postavení správního orgánu, nýbrž ve své základní „roli“ ve smyslu , tedy v postavení ozbrojeného bezpečnostního sboru. Podle věty za středníkem je pak žalovaným správní orgán, který takový sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen, a tím je v případě policie podle Ministerstvo vnitra. Ministerstvu vnitra je tak přičitatelný úkon, proti kterému žalobce brojí zásahovou žalobou, toto ministerstvo je od počátku pasivně věcně legitimovaným účastníkem řízení (bez ohledu na označení žalovaného v žalobě a v prvotních úkonech krajského soudu) a jeho sídlo je podle věty první také určující pro stanovení místní příslušnosti. Protože sídlem Ministerstva vnitra je Praha, postupoval krajský soud podle věty první a věc postoupil Městskému soudu v Praze.

II.

[3] Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu uvedeného v

[4] Stěžovatel poukázal na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu, ze které plyne, že policejní orgány při provádění identifikačních úkonů podle plní úkoly v oblasti veřejné správy spočívající v tom, že vytvářejí a spravují databázi údajů využitelných při pátrání po trestné činnosti a jejím potírání. Policie tak v takovém případě nevystupuje v pozici orgánu činného v trestním řízení, ale v pozici správního orgánu (např. rozsudky ze dne 19. 4. 2018, č. j. - 33, nebo ze dne 13. 12 2017, č. j. - 93). Nejvyšší správní soud ve výše zmíněných rozhodnutích také bezpochyby posuzoval i otázku místní příslušnosti krajských soudů, jejichž rozhodnutí byla napadena kasačními stížnostmi, a ani v jednom z těchto případů, co do skutkového základu zcela totožných s nyní projednávanou věcí, neshledal, že by tyto krajské soudy k řízení ve správním soudnictví příslušné nebyly. Vzhledem k tomu, že Městské ředitelství policie Ostrava, které napadené rozhodnutí vydalo, je vnitřní organizační jednotkou (útvarem policie) zřízenou v rámci působnosti Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, je podle názoru stěžovatele v probíhajícím řízení pasivně legitimováno právě Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, tudíž je dána místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě.

[5] Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

III.

[6] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[7] Kasační stížnost je důvodná.

[8] Podle věty první je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Podle věty první není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.

[9] Otázkou, v jaké pozici vystupují policejní orgány při provádění identifikačních úkonů podle , se Nejvyšší správní soud již opakovaně zabýval. V rozsudku ze dne 19. 4. 2018, č. j. - 33, konstatoval, že: „Policejní orgány při provádění identifikačních úkonů podle plní úkoly v oblasti veřejné správy spočívající v tom, že vytvářejí a spravují databázi údajů využitelných při pátrání po trestné činnosti a jejím potírání. Nejedná se tedy o obstarávání důkazů pro objasnění trestní věci, v níž je předvolaná osoba obviněna. Identifikační úkony tudíž jako takové nevedou k naplnění účelu trestního řízení vedeného proti předvolané osobě. Žalovaná tak v daném případě nevystupuje v pozici orgánu činného v trestním řízení, ale v pozici správního orgánu (k dané problematice viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. či rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2015, č. j. - 43 a ze dne 13. 12. 2017, č. j. - 93).“ Nejvyšší správní soud v nyní posuzované věci neshledal důvod odchýlit se od právního názoru vysloveného v citovaném rozsudku.

[10] Z uvedeného je zřejmé, že jednání policejního orgánu, v němž stěžovatel spatřoval nezákonný zásah, spadá do plnění úkolů v oblasti veřejné správy. Příslušný policejní orgán proto vystupoval vůči stěžovateli v pozici správního orgánu a nikoliv v pozici ozbrojeného bezpečnostního sboru.

[11] Předmětné předvolání ze dne 28. 8. 2019, č. j. KRPT-130401-96/TČ-2019-070773-0341, vydalo Městské ředitelství policie Ostrava. Jedná se vnitřní organizační jednotku (útvar policie) zřízenou v rámci působnosti Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje podle a . Každé krajské ředitelství policie je organizační složkou státu ( ), která zahrnuje i případné podřízené útvary (obvodní a městská ředitelství). V nyní posuzovaném případě je tak správním orgánem, jemuž je přičitatelné jednání policejního orgánu, v němž stěžovatel spatřoval nezákonný zásah, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Protože tento správní orgán má sídlo v Ostravě, je místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci podle Krajský soud v Ostravě.

[12] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené napadené usnesení krajského soudu podle zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud je v dalším řízení vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem v tomto rozsudku ( ).

[13] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. ledna 2020

Mgr. David Hipšr

předseda senátu