Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 A 8/2025 - 22

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Janem Peroutkou ve věci

žalobce: V. D., narozen X.

státní příslušník Ukrajiny

bytem X.

zastoupený advokátem Mgr. Vladimírem Reznichenkem

sídlem Sedláčkova 209/16, Plzeň

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 936/3, Praha – Holešovice

v řízení o žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 23. 2. 2024, č. j. OAM-90217-6/ZM-2023, MV31323-1/OAM-2024,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce jako držitel zaměstnanecké karty oznámil žalovanému změnu zaměstnavatele podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „“). Žalobce k oznámení přiložil dohodu o rozvázání pracovního poměru se svým tehdejším zaměstnavatelem: pracovní poměr měl skončit dne 9. 6. 2023. K novému zaměstnavateli měl žalobce nastoupit dne 1. 8. 2023. Sdělením ze dne 23. 2. 2024, č. j. OAM-90217-6/ZM-2023, MV31323-1/OAM-2024 (dále jen „napadené sdělení“) žalovaný ve smyslu sdělil žalobci, že žalobce nesplňuje podmínky pro změnu zaměstnavatele podle a 8 zákona o pobytu cizinců. Žalobce sice v oznámení o změně zaměstnavatele označil pracovní místo, na které mínil nastoupit. Žalovaný ale nahlédnutím do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty zjistil, že všechny nabízené pracovní pozice u žalobcem označeného zaměstnavatele (společnost FLEXI KOVO, s. r. o.) už byly obsazeny.

2. V podání ze dne 12. 3. 2024 žalobce s napadeným sdělením nesouhlasil. Žalobce oznámil změnu zaměstnavatele řádně a včas. Žalovaný napadené sdělení vydal až po velmi dlouhé době (několik měsíců po oznámení změny zaměstnavatele). Úřad práce pracovní místo rezervoval. Po obdržení napadeného sdělení se společnost FLEXI KOVO, s. r. o. na rezervaci přeptala u úřadu práce. Žalobce žalovanému adresoval ještě několik dalších podání, v nichž s napadeným sdělením nesouhlasil. Z předloženého spisového materiálu se nepodává, že by na ně žalovaný nějakým způsobem reagoval.

3. Dne 29. 5. 2025 žalobce požádal žalovaného o obnovu řízení. Měl za to, že žalovaný vycházel z nesprávných důkazů. V době, kdy žalobce oznámil žalovanému změnu zaměstnavatele, bylo požadované pracovní místo, na které chtěl žalobce nastoupil, pro držitele zaměstnaneckých karet prokazatelně k dispozici. I tato žádost zůstala podle správního spisu bez reakce žalovaného.

4. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního , (dále jen „“), podanou Městskému soudu v Praze dne 23. 6. 2025 a postoupenou zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému, domáhá zrušení napadeného sdělení. Pracovní místo, na které chtěl žalobce nastoupit, bylo ke dni oznámení změny zaměstnavatele prokazatelně volné. Žalovaný vydal napadené sdělení až po osmi měsících od oznámení změny zaměstnavatele. Dne 23. 4. 2025 žalobcův zaměstnavatel obdržel e-mail od úřadu práce, ve kterém úřad práce konstatoval, že volné pracovní místo č. 24585580716 bylo vyřazeno. Jedná se o číslo, pod kterým žalobce žádal o změnu zaměstnavatele a jež podle žalovaného nemělo být ke dni podání žádosti (tj. ke dni 4. 7. 2023) k dispozici. Pokud je evidence úřadu práce správná, pak je napadené sdělení nezákonné.

5. Soud nejprve zkoumal, jestli lze žalobu věcně projednat.

6. Podle kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

7. Podle zákona o pobytu cizinců ustanovení částí druhé a třetí , , se nevztahují na řízení podle (s výjimkou řízení podle ), , , , 30, 31a, 32, 33, 36, , , 41, až 11, , 50, 52, 117, a 2, , , , 154, , , 180b, 180d, 180e a 180h.

8. K vyloučení použití části druhé a třetí na řízení podle až 11 došlo s účinností od 2. 8. 2021 , kterým se mění , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Do té doby představovalo sdělení podle zákona o pobytu cizinců rozhodnutí jak ve smyslu , tak ve smyslu (srov. usnesení NSS ze dne 17. 9. 2021, č. j. -41, či rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2021, č. j. -28) a bylo možné se proti němu bránit správní žalobou. Následně – po zmíněné novele a vyloučení aplikace příslušných částí – judikatura dovodila, že „[s]dělení o nesplnění podmínek pro změnu zaměstnavatele držitele zaměstnanecké karty podle , o pobytu cizinců na území České republiky, ve věcech žádostí podaných po účinnosti (tj. po 2. 8. 2021), představuje i nadále rozhodnutí správního orgánu dle , nelze jej však již napadnout řádným opravným prostředkem (odvoláním).“ (srov. právní větu rozsudku NSS ze dne 26. 9. 2022, č. j. -25, srov. také rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2022, č. j. -22, ze dne 8. 2. 2023, č. j. -21, ze dne 12. 10. 2023, č. j. -25, č. 4527/2023 Sb. NSS, nebo ze dne 14. 10. 2024, č. j. -38). Proti napadenému sdělení se tudíž žalobce mohl bránit žalobou podle a násl.

9. Soud se dále zabýval včasností podané žaloby.

10. Podle lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout.

11. Podle § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců žaloba proti správnímu rozhodnutí26) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout. Poznámka pod čarou 26) odkazuje na až 250k , . Tato ustanovení do 31. 12. 2002 (do nabytí účinnosti ) upravovala postup soudů ve správním soudnictví. Podle , ve znění účinném do 31. 12. 2002, ve správním soudnictví přezkoumávají soudy na základě žalob nebo opravných prostředků zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy, jimiž se zakládají, mění, ruší či závazně určují práva nebo povinnosti fyzických či právnických osob, jakož i rozhodnutí orgánů veřejné správy o osobním stavu.

12. Ačkoliv napadené sdělení není rozhodnutím podle , pro jeho soudní přezkum se aplikuje speciální třicetidenní žalobní lhůta podle zákona o pobytu cizinců, neboť tato úprava cílí na „správní rozhodnutí“ ve smyslu , ve znění účinném do 31. 12. 2002, jemuž odpovídá Ostatně až zákona o pobytu cizinců obsahuje právě úpravu soudního přezkumu. Soud ani nevidí žádný důvod, proč by měla být žalobní lhůta proti správním rozhodnutím naplňujícím znaky rozhodnutí jak podle , tak nějak rozdílná než žalobní lhůta proti správním rozhodnutím naplňujícím „pouze“ znaky podle

13. Žalovaný v napadeném sdělení poučil žalobce o tom, že podle zákona o pobytu cizinců se na oznámení o změně zaměstnavatele nevztahují ustanovení části druhé a třetí . Dále žalobce poučil o tom, že napadené sdělení bylo vydáno podle části čtvrté a nelze se proti němu odvolat. Žalovaný konečně uvedl, že pokud budou splněny podmínky podle a odst. 8 zákona o pobytu cizinců, může žalobce podat oznámení o změně zaměstnavatele znovu.

14. V právní větě usnesení ze dne 19. 4. 2023, č. j. -47, č. 4495/2023 Sb. NSS, Krajský soud v Praze dovodil, že „I. Správní žaloba proti sdělení podle , o pobytu cizinců na území České republiky, je opravným prostředkem podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU. Povinností vnitrostátního orgánu je proto ve sdělení uvést poučení o možnosti podat opravný prostředek (správní žalobu) a lhůtu pro jeho podání.; II. Důsledkem chybějícího poučení o opravném prostředku proti sdělení podle , o pobytu cizinců na území České republiky, je prodloužení běžné (třicetidenní) lhůty pro podání žaloby (podle téhož zákona) na lhůtu tříměsíční.“ (usnesení následováno např. v rozsudku NSS ze dne 28. 5. 2024, č. j. -25). Ve zmíněném usnesení Krajský soud v Praze za pomocí analogie iuris aplikoval pravidla o prodloužení lhůt v případě chybějícího poučení obsažená v a

15. Žalovaný opomněl žalobce v napadeném sdělení poučit, že proti němu může podat přímo správní žalobu. Důsledkem toho bylo, že se běžná třicetidenní lhůta proti napadenému sdělení prodloužila a činila tři měsíce.

16. Podle dodejky k napadenému sdělení, která je součástí správního spisu žalovaného, si žalobce napadené sdělení osobně převzal dne 11. 3. 2024. Tříměsíční lhůta k podání žaloby tak žalobci uplynula v úterý 11. 6. 2024, což byl poslední den, kdy mohl žalobu (včas) podat. Žalobce podal žalobu proti napadenému sdělení prostřednictvím datové schránky dne 23. 6. 2025, jak je patrné ze záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu Městského soudu v Praze. Žalobu tudíž podal více jak rok po uplynutí lhůty pro její podání.

17. Žaloba tak byla podána opožděně, tj. až po uplynutí tříměsíční lhůty k jejímu podání.

18. Podle nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně. Soud proto žalobu odmítnul.

19. Soud doplňuje, že ve spisovém materiálu předloženém žalovaným se nachází usnesení ze dne 8. 9. 2025, č. j. OAM-90217-16/ZM-2023, MV-139210-4/OAM-2025, kterým žalovaný postupem podle napadené sdělení zrušil. Ze spisu není patrné, zda a kdy bylo toto usnesení žalobci oznámeno, tzn. kdy nabylo právní moci ( ). Pokud bylo napadené sdělení skutečně pravomocně zrušeno – což vzhledem k tomu, že je žaloba opožděná, soud nepovažoval za účelné podrobněji ověřovat – byl by dán další důvod pro odmítnutí žaloby, konkrétně pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení v podobě odpadnutí předmětu řízení [ ]. Proti dalšímu postupu (sdělení) žalovaného podle zákona o pobytu cizinců se žalobce může případně bránit žalobou proti rozhodnutí správního orgánu (srov. bod 8 tohoto usnesení), a to v tříměsíční žalobní lhůtě, neboť i v posledně zmíněném sdělení absentuje poučení o možnosti žalobce podat správní žalobu (srov. závěry judikatury citované v bodě 14 tohoto usnesení).

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s věty první , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u NSS, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje NSS.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz

Praha 1. října 2025

JUDr. Jan Peroutka v. r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. A.