Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 146/2022 - 21

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: E. Y., zastoupený JUDr. Hugem Körblem, advokátem se sídlem Hybernská 1007/20, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2022, č. j. – 9,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2022, č. j. – 9, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný sdělením ze dne 6. 4. 2022, č. j. OAM-22137-8/ZM-2022 (dále také jen „sdělení žalovaného“), vydaným podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „“), žalobci (jako držiteli zaměstnanecké karty – pozn. NSS) sdělil, že nesplňuje podmínky pro změnu zaměstnavatele stanovené v a odst. 8 zákona o pobytu cizinců.

[2] Žalobce podal proti sdělení žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), který usnesením ze dne 11. 5. 2022, č. j. – 9, žalobu odmítl (výrok I.), věc postoupil k vyřízení Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“; výrok II.) a rozhodl o tom, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

[3] Krajský soud dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro věcné projednání žaloby. Podle jeho názoru je sdělení žalovaného ve smyslu zákona o pobytu cizinců úkonem, proti kterému se lze bránit žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle (dále jen „“). K tomu odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, která tuto argumentaci potvrzuje. Krajský soud dále dovodil, že proti sdělení žalovaného je přípustný opravný prostředek (odvolání), o němž podle zákona o pobytu cizinců rozhoduje Komise. Sdělení žalovaného v tomto směru však obsahuje chybné poučení, neboť se v něm uvádí, že se proti němu odvolat nelze. Krajský soud proto žalobu posoudil jako včasné odvolání proti sdělení žalovaného, odmítl ji podle a věc postoupil Komisi k vyřízení.

[4] Žalovaný (dále též „stěžovatel“) podává proti výroku I. a II. usnesení krajského soudu kasační stížnost z důvodů, které podřazuje pod a e)

[5] Namítá především to, že krajský soud nesprávně posoudil právní otázku přípustnosti odvolání proti napadenému rozhodnutí (tj. sdělení žalovaného – pozn. NSS), a proto věc chybně postoupil Komisi. Krajský soud opomenul aktuální znění § 168 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, tedy znění účinné od 2. 8. 2021, z něhož vyplývá, že proti sdělení podle § 42g odst. 9 zákona o pobytu cizinců není řádný opravný prostředek přípustný. Na posouzení oznámení o změně zaměstnavatele, případně dalších změn podle až 11 zákona o pobytu cizinců, se totiž dle téhož zákona nevztahuje část druhá a třetí . Úprava odvolání jako řádného opravného prostředku je přitom součástí právě části druhé . Dojde-li tedy ve smyslu zákona o pobytu cizinců k vydání sdělení o nesplnění podmínek pro změnu zaměstnavatele, není možné proti tomuto sdělení podat odvolání. Protože žádný jiný opravný prostředek proti sdělení o nesplnění podmínek pro změnu zaměstnavatele neupravuje a obecnou úpravu ve nelze použít, je žaloba proti sdělení o nesplnění podmínek pro změnu zaměstnavatele přípustná. Z toho důvodu měl krajský soud žalobu projednat meritorně a věc neměl postupovat k vyřízení Komisi.

[6] Žalobce se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

[7] Nejvyšší správní soud nejdříve hodnotil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že byla podána včas ( ), osobou oprávněnou (, věta první ), proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu přípustná a za stěžovatele jedná pověřená osoba s příslušným vysokoškolským vzděláním ( ). Nejvyšší správní soud poté přezkoumal napadené usnesení v rozsahu podané kasační stížnosti (, věta před středníkem ) a z důvodů v ní uvedených (, věta před středníkem ). Neshledal přitom vady podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících z , věty první

[8] Úvodem je třeba konstatovat, že podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že v případě, v němž je kasační stížností napadeno usnesení o odmítnutí návrhu, lze kasační stížnost podat pouze z důvodu dle Kasační důvod podle je totiž ve vztahu k důvodům podle písm. a), c) a d) téhož ustanovení důvodem speciálním (viz například rozsudek ze dne 21. 4. 2005, č. j. – 98, č. 625/2005 Sb. NSS, či rozsudek ze dne 14. 8. 2012, č. j. – 13; všechna zde citovaná rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Nesprávné označení kasačního důvodu v kasační stížnosti [v projednávané věci stěžovatel podřazuje důvody rovněž pod ] ovšem nebrání jejímu meritornímu projednání, neboť právní subsumpce kasační argumentace pod konkrétní literu ustanovení je věcí právního hodnocení Nejvyššího správního soudu.

[9] Kasační stížnost je důvodná.

[10] Podle zákona o pobytu cizinců, ve znění účinném od 2. 8. 2021, ustanovení částí druhé a třetí se nevztahují na řízení podle (s výjimkou řízení podle ), , , , 30, 31a, 32, 33, 36, , , 41, až 11, , 50, 52, 117, a 2, , , , 154, , , 180b, 180d, 180e a 180h.

[11] S účinností od 2. 8. 2021 (novelou zákona o pobytu cizinců provedenou ) zákonodárce výslovně v zákona o pobytu cizinců mimo jiné zakotvil, že se ustanovení části druhé a třetí na řízení podle až odst. 11 zákona o pobytu cizinců nevztahují. Na tuto legislativní změnu posléze reagovala i judikatura tohoto soudu, která dovodila, že „[s]dělení o nesplnění podmínek pro změnu zaměstnavatele držitele zaměstnanecké karty podle , o pobytu cizinců na území České republiky, ve věcech žádostí podaných po účinnosti (tj. po 2. 8. 2021), představuje i nadále rozhodnutí správního orgánu dle , nelze jej však již napadnout řádným opravným prostředkem (odvoláním)“ (viz právní věta k rozsudku ze dne 26. 9. 2022, č. j. – 25; důraz přidán – pozn. NSS).

[12] Výše uvedený rozsudek č. j. – 25 tedy vycházel z předchozí judikatury kasačního soudu, podle níž je sdělení žalovaného podle zákona o pobytu cizinců rozhodnutím ve smyslu (srov. usnesení ze dne 17. 9. 2021, č. j. – 41). V prvně zmíněném rozsudku však zároveň Nejvyšší správní soud musel reflektovat změnu zákona o pobytu cizinců provedenou novelou č. (viz citované znění zákona o pobytu cizinců v odstavci [10] výše). Nejvyšší správní soud proto dospěl v rozsudku č. j. – 25 k závěru, že „[n]elze sdělení žalovaného podle zákona o pobytu cizinců vydaná k oznámením podaným od 2. 8. 2021 (oznámení žalobce bylo podáno dne 26. 10. 2021) považovat za rozhodnutí ve smyslu . (…) Lze uzavřít, že v posuzované věci bylo poučení, které stěžovatel uvedl v závěru svého sdělení ze dne 18. 11. 2021, správné. Proti sdělení o nesplnění podmínek pro změnu zaměstnavatele skutečně nebylo přípustné podat odvolání. Žalobce a) tedy postupoval správně, pokud se proti sdělení stěžovatele bránil správní žalobou.“

[13] Nyní posuzovaný případ je obdobný věci, o níž kasační soud rozhodl rozsudkem č. j. – 25, neboť i na nynější věc je nutno aplikovat úpravu zákona o pobytu cizinců ve znění novely č. Konktrétně v nyní projednávané věci žalobce učinil příslušné oznámení o změně zaměstnavatele dne 21. 3. 2022 a sdělení žalovaného (stěžovatele) bylo vydáno dne 7. 4. 2022, tj. již po účinnosti novely č. , která nastala dne 2. 8. 2021, jak již bylo opakovaně uvedeno (viz též a contrario přechodné ustanovení v čl. II. bodu 1. ). Proto Nejvyšší správní soud neshledal žádný důvod k tomu, aby se od svých předchozích závěrů, vyslovených v rozsudku č. j. – 25, odlišil. Ostatně podobně zdejší soud postupoval již v rozsudku ze dne 27. 7. 2022, č. j. – 22, a dále poté například v rozsudku ze dne 26. 1. 2023, č. j. – 32.

[14] Ze shora uvedeného plyne, že krajský soud postupoval v rozporu se zákonem, pokud žalobu odmítl a věc postoupil Komisi k projednání odvolání. Nejvyšší správní soud proto napadené usnesení krajského soudu podle , věty první zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Krajský soud v něm bude vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku ( ). Při splnění všech podmínek řízení tedy žalobu věcně projedná.

[15] Nejvyšší správní soud pro úplnost poznamenává, že zrušil napadené usnesení krajského soudu jako celek, tedy včetně výroku III., který stěžovatel kasační stížností formálně nenapadl. Tento výrok se však týkal pouze nákladů řízení o žalobě (viz odstavec [2] výše), vycházel z nesprávného odmítnutí žaloby krajským soudem, a s ohledem na to sám o sobě nemohl obstát.

[16] Krajský soud rozhodne v novém rozhodnutí rovněž o nákladech řízení o této kasační stížnosti (, věta první ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou přípustné opravné prostředky

( ).

V Brně dne 8. února 2023

JUDr. Tomáš Rychlý

předseda senátu