Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 CO 365/2021-211

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Renaty Hertlové a Mgr. Olgy Lenochové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

k odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č.j. -148

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé se potvrzuje.

II. Ve vyhovujícím výroku o věci samé se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že se žaloba o zaplacení částka s příslušenstvím zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částka do tří dnů od právní moci rozsudku

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé se potvrzuje. II. Ve vyhovujícím výroku o věci samé se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že se žaloba o zaplacení [částka] s příslušenstvím zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím a na náhradu nákladů řízení částka a žalobu ohledně částka zamítl. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. (posuzované řízení). Žalovaná potvrdila, že žalobkyně u ní dne datum uplatnila předmětný nárok, a navrhla zamítnutí žaloby s argumentací, že žalobkyni poskytla zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené době, které je pro daný případ dostatečnou satisfakcí, neboť žalobkyni se dostalo peněžního zadostiučinění za nepřiměřenou délku úzce souvisejícího souběžně vedeného řízení sp.zn. .

2. Soud I. stupně rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č.j. -88 žalobě vyhověl ohledně částky částka s příslušenstvím, ohledně částka ji zamítl a žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení. Městský soud v Praze jako soud odvolací soud na základě odvolání obou účastnic řízení usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. -132 tento rozsudek zrušil se závěrem o jeho nepřezkoumatelnosti pro nedostatky skutkových i právních závěrů soudu. Soudu I. stupně uložil, aby na základě konkrétních skutkových zjištění o průběhu posuzovaného řízení a souběžně vedeného řízení sp. zn. učinil závěr, zda v posuzovaném řízení došlo k zásadnímu pochybení v postupu soudu, jež mělo za následek nepřiměřenou délku řízení, a posoudil ve smyslu ustálené judikatury souvislost souběžné vedených řízení a význam posuzovaného řízení pro žalobkyni z pohledu již poskytnutého zadostiučinění konstatováním porušení práva.

3. V napadeném rozsudku soud I. stupně zrekapituloval průběh posuzovaného řízení a řízení, vedeného pod sp.zn. (odst. 5 rozsudku). Předmětem posuzovaného řízení, zahájeného dne datum podáním sedmdesáti devíti žalobců, včetně žalobkyně a jejího manžela (PhDr. jméno příjmení, CSc.), který v průběhu řízení zemřel, bylo určení spoluvlastnického práva k obytným domům a pozemkům. Usnesením ze dne datum o vyloučení k samostatnému řízení byla věc rozdělena, v původním řízení zůstali jen čtyři žalobci (jméno příjmení, titul příjmení příjmení jméno, titul jméno příjmení a manžel žalobkyně), zatímco spor žalobkyně a ostatních žalobců byl nadále veden pod sp. zn. . Po právní moci rozsudku (Obvodního soudu pro Prahu 5) č.j. –202 ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. 18 Co 334, číslo pokračoval soud v posuzovaném řízení a dne datum vydal konečné rozhodnutí, kterým řízení podle za použití , zastavil a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Žalobkyně bylo za nepřiměřenou délku řízení sp. zn. rozsudkem (Obvodního soudu pro Prahu 2) ze dne datum rozhodnutí, č.j. -72 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí (č.j. -114) přiznáno za dobu od datum do pravomocného skončení řízení sp.zn. dne datum rozhodnutí peněžní zadostiučinění ve výši částka.

4. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil podle , , , , a , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (náhradový zákon). Uzavřel, že celková délka posuzovaného řízení činila 10 let a 5 měsíců a bylo v něm v důsledku právního nástupnictví po zemřelém manželu žalobkyně rozhodováno o stejném nároku jako v souběžně vedeném řízení. Žalobkyně již dne datum věděla, jak řízení dopadlo a posuzované řízení bylo ve vztahu k ní zastaveno pro nedostatek podmínky řízení. V souběžně vedeném řízení, pro které bylo posuzované řízení přerušeno, došlo k nesprávnému úřednímu postupu, v posuzovaném řízení mohl soud rozhodnout neprodleně po nabytí právní moci rozsudku dne datum a jestliže rozhodl o rok a pět měsíců později„ je to již nepřiměřeně dlouhá doba“. Význam řízení pro žalobkyni v tomto období byl malý, nicméně vzhledem k tomu, že v době vydání konečného rozhodnutí jí bylo 90 let, shledal soud I. stupně opodstatněným přiznání peněžního zadostiučinění. K jeho výši dospěl snížením základní částky částka (15 číslo, resp. číslo) o 50% z důvodu významu řízení s poukazem na to, že po rozhodnutí ve věci samé nemohlo řízení skončit jinak než zastavením řízení. Základní částku soud I. stupně dále neupravoval se závěrem, že posuzovaná část řízení nebyla složitá, žalobkyně se na délce sporu nepodílela a postup orgánu veřejné moci sám vedl k zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu žalobkyni v penězích. S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobkyni přiznal částka s úrokem z prodlení podle , (o. z.) ve spojení s  a 15 náhradového zákona a a ve zbývajícím rozsahu soud I. stupně žalobu zamítl. Žalobkyni přiznal s odkazem na náhradu nákladů řízení.

5. Proti rozsudku podaly včasné odvolání obě účastnice řízení. Žalobkyně ve svém odvolání proti zamítavému výroku a výroku o náhradě nákladů řízení vytkla soudu I. stupně formalismus popírající individualitu kauzy. S odkazem na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu dovozovala, že posuzované řízení nemělo být přerušováno a že bylo stiženo extrémními průtahy. S ohledem na vadné rozhodnutí nemohl soud I. stupně provést test proporcionality vlivu jednotlivých skutečností na celkovou délku řízení a dovodit navýšení či snížení základní částky. Soud I. stupně jí nesprávně nepřiznal náhradu za úkon (advokáta) uplatnění nároku u žalované, jehož účelnost dovozovala s odkazem na , rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. a nález Ústavního soudu sp. zn. . V doplnění odvolání poukázala žalobkyně na kauzu poškozené jméno příjmení, o jejímž nároku bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze pod sp. zn. a je posuzován Evropským soudem pro lidská práva, který již vyslovil předběžný názor„ diametrálně odlišný od názoru Městského soudu v Praze v obdobných kauzách“. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, přiznal jí„ další odškodnění“ a náhradu nákladů řízení.

6. Žalovaná v odvolání proti vyhovujícímu výroku a výroku o náhradě nákladů řízení namítla nesprávnost závěru soudu I. stupně o nutnosti peněžní formy zadostiučinění pro daný případ. Zdůraznila, že význam posuzovaného řízení, do něhož žalobkyně vstoupila jako nástupkyně svého manžela, byl pro ni po pravomocném skončení řízení sp.zn. nulový, neboť řízení běženo pouze formálně. Dostatečným zadostiučiněním za jí vzniklou nemajetkovou újmu je proto konstatování porušení práva, které se žalobkyni v rámci předběžného projednání nároku dostalo. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

7. Z obsahu odvolání se podávají odvolací důvody ve smyslu a g) Odvolací soud proto z jejich podnětu přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, včetně předcházejícího řízení, v intencích a a 5 V souladu s  a 3 zopakoval důkaz obsahem spisů Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. a a dospěl k závěru, že důvodné je odvolání žalované. Při posouzení vzniku odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení ve smyslu ve spojení s  náhradového zákona, je na základě ustálené judikatury nutné vycházet z celkové doby řízení a zjistit, zda tato délka byla s ohledem na postup orgánů veřejné moci s přihlédnutím k demonstrativně jmenovaným kritériím v  náhradového zákona v konkrétním případě nepřiměřená (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. ). Z hlediska skutkových zjištění je podstatné, že žalobkyně zahájila dne datum posuzované řízení, vedené pod sp. zn. , v němž se spolu se svým manželem domáhala určení vlastnictví spoluvlastnického podílu ve společném jmění manželů v rozsahu číslo na specifikovaných pozemcích v k. ú. část obce (předmětná nemovitost), žalobu podalo celkem 79 žalobců. Podáním ze dne datum zástupkyně žalobců, včetně žalobkyně, oznámila soudu změny v osobách žalobců, mimo jiné i úmrtí manžela žalobkyně, a navrhla zastavení řízení. Po výzvě soudu usnesením ze dne datum zástupkyně žalobců dne datum sdělila ve vztahu k zemřelým žalobcům, že návrh na zastavení řízení je opodstatněný, když žádní právní nástupci původních žalobců nebyli ke dni datum známi nebo neprojevili zájem být procesními nástupci. Soud usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. -713, vyloučil věc všech žalobců vyjma zemřelých jméno příjmení, Doc. Ph.Dr. jméno příjmení a Ph.Dr. jméno příjmení k samostatnému řízení. Usnesení nabylo právní moci datum a od tohoto okamžiku žalobkyně spolu s ostatními žalobci pokračovala v řízení pod sp. zn. , v němž byla její žaloba zamítnuta rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. -202, doplněným rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. -1250. Odvolání proti tomuto rozsudku vzala žalobkyně zpět podáním ze dne datum a odvolací řízení ve vztahu k žalobkyni bylo rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. 18 Co 334, číslo, který nabyl právní moci datum, zastaveno. Žalobkyně byla za nesprávný úřední postup, spočívající v nepřiměřené délce řízení sp.zn. od datum rozhodnutí do datum rozhodnutí rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. -72, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. –114, jimiž odvolací soud zopakoval důkaz podle o.s.ř, odškodněna částkou částka. V posuzovaném řízení soud mezitím rozhodl usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. -722, že v řízení bude pokračováno na místo jméno příjmení, zemřelého datum, s procesním nástupcem a nabyvatelem dědictví jméno příjmení, namísto Doc. Ph.Dr. jméno příjmení jméno, zemřelým dne datum, s procesní nástupkyní a nabyvatelkou dědictví jméno příjmení a ve vztahu mezi jméno příjmení a žalovanými řízení přerušil do pravomocného skončení dědického řízení, vedeného pod sp. zn. , usnesení nabylo právní moci datum. Žalobkyně se tak stala současně účastnicí původního posuzovaného řízení jako právní nástupkyně svého manžela na základě dohody o vypořádání dědictví, schválené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č.j. -54, podle níž nabyla předmětnou nemovitost do svého vlastnictví. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. -727, bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , jen ve vztahu mezi jméno příjmení a žalovanými. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. -832 soud ve vztahu mezi žalobkyní jméno příjmení a žalovanými řízení podle ve spojení s  zastavil po zjištění, že v souběžně vedeném řízení bylo již rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. -202 ve znění rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. -1250 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. 18 Co 334, číslo o tomtéž nároku žalobkyně pravomocně rozhodnuto ke dni datum a v rozsahu závaznosti výroku rozsudku nemůže být věc projednávána znovu; usnesení nabylo právní moci dne datum.

8. Posuzované řízení trvalo od podání žaloby dne datum do právní moci usnesení o zastavení řízení dne datum 10 let a 5 měsíců. Ve vztahu k původnímu žalobci do jeho smrti datum však trvalo necelé 3 roky a ten nemohl být po nepřiměřeně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku řízení již s ohledem na jeho mimořádnou složitost z důvodu extrémního množství účastníků na straně žalující, kteří tak od počátku řízení museli počítat s tím, že tato okolnost povede k delšímu trvání řízení. V tomto období byla žaloba opakovaně upřesňována mimo jiné ohledně okruhu žalobců, soud rozhodoval o částečném zastavení řízení a vydával další procesní rozhodnutí, včetně rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. Žalobkyní zdůrazňované přerušení řízení se jí netýkalo, z důvodu úmrtí manžela žalobkyně řízení přerušeno nebylo, neboť sama žalobkyně vyrozuměla soud o této skutečnosti až datum, aniž by však současně sdělila, že dědické řízení po jejím manželovi již bylo skončeno. V souladu s ustálenou judikaturou (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. ) se přičítá právnímu nástupci celková délka řízení. Lze souhlasit s dílčím, jakkoliv implicitním a odůvodnění prostém, závěrem soudu I. stupně, že posuzované řízení trvající 10 let a 5 měsíců bylo nepřiměřeně dlouhé, neboť soud v jeho rámci nereflektoval, že v důsledku procesního nástupnictví je projednáván tentýž nárok žalobkyně v posuzovaném řízení i v řízení vedeném pod sp. zn. , posuzované řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými nepřerušil a zastavil je až pro překážku věci pravomocně rozhodnuté pravomocně ke dni datum Tyto okolnosti současně potvrzují, že probíhala souběžně dvě soudní řízení, která spolu nejen ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. ) svým předmětem souvisela, ale jejichž předmět byl naprosto totožný a újmu, utrpěnou žalobkyní v důsledku nepřiměřené délky řízení v rozsahu jejich souběžného průběhu, je na místě vnímat jako jedinou újmu, nikoli újmu, násobenou počtem jednotlivých řízení. Výše uvedené okolnosti jsou natolik specifické, že se nutně musí projevit v závěrech soudu o možném vzniku a intenzitě nemajetkové újmy. Přestože posuzované řízení nebylo ve vztahu žalobkyně a žalovaných přerušeno, žalobkyně si z logiky věci musela být vědoma, že o jejím identickém nároku je vedeno řízení sp. zn. , jehož se aktivně účastnila a spor byl rozhodnut rozsudkem ze dne datum. Odvolání proti tomuto rozsudku vzala žalobkyně zpět datum a od tohoto data zjevně sama neměla zájem o projednání věci.

9. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že kritérium významu předmětu řízení pro účastníka jakožto„ toho, co je pro něj v sázce“ je nejdůležitějším kritériem pro stanovení formy a případné výše odškodnění (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. , usnesení téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. uveřejněné v databázi ASPI). Výše popsané skutečnosti ve svém souhrnu svědčí o tom, že posuzované řízení, jehož se žalobkyně stala účastnicí na základě právního nástupnictví po zemřelém manželovi, pro ni mělo jen nepatrný význam, o čemž svědčí i to, že o úmrtí manžela informovala soud se značným zpožděním a v této souvislosti navrhla i zastavení řízení. Od rozhodnutí ve věci samé souběžně vedeném řízení, nejpozději od doby zpětvzetí odvolání žalobkyně v této věci, nemohla žalobkyně pociťovat žádnou konkrétní nejistotu ohledně výsledku posuzovaného řízení. Skutečnost, že soud zastavil posuzované řízení až usnesením ze dne datum, tak nemůže nic změnit na závěru, že pokud žalobkyni z nepřiměřené délky tohoto řízení vůbec vznikla nemajetková újma, byla v důsledku ryze formálního vedení řízení zcela minimální. S ohledem na tyto okolnosti případu (zcela odlišné od věci, na níž žalobkyně v odvolání poukazuje) odvolací soud neshledal správným závěr soudu I. stupně, že žalobkyní náleží peněžní zadostiučiní a souhlasí s názorem žalované, že dostatečnou satisfakcí za případnou nemajetkovou újmu, vzniklou jí z délky posuzovaného řízení, je konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené době, které již žalovaná žalobkyni v rámci předběžného projednání nároku stanoviskem ze dne datum poskytla (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , , , ). Závěr o nepatrném významu předmětu posuzovaného řízení pro žalobkyni a z něho vycházející formy zadostiučinění nemůže skutečnost, že žalobkyně je ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. ) osobou vyššího věku, v daném případě nijak ovlivnit.

10. Z popsaných důvodů odvolací soud vyhovující výrok rozsudku soudu I. stupně podle změnil a žalobu i ohledně částky částka s příslušenstvím zamítl, zatímco zamítavý výrok napadeného rozsudku jako věcně správný podle potvrdil. Procesně úspěšné žalované náleží podle ve spojení s  a 2 náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, kterou představuje paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony (vyjádření, odvolání, odvolání) po částka podle ve spojení s  vyhlášky o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je za podmínek přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.