Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 138/2024

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky., IČO IČO navrhovatelky

sídlem Adresa navrhovatelky

zastoupená advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

o zápis změn do obchodního rejstříku, k odvolání společnosti Jméno advokáta B. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 3. 2024, č. j. C 206587/RD100/MSPH, Fj 64111/2024/MSPH,

takto:

I. Zpětvzetí návrhu není účinné.

II. Odvolání se odmítá.

Odůvodnění:

I. Zpětvzetí návrhu není účinné.II. Odvolání se odmítá.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl, že v jím vedeném obchodním rejstříku v oddílu C, vložce číslo 206587, se vymazává společník, konkrétně společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa (dále jen „ES“), s tam specifikovanými podíly, a jako společník zapisuje společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa (dále jen „Anonymizováno“), s tam specifikovanými podíly. Rozhodnutí neobsahuje odůvodnění.

2. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrh zamítl, popř. je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Odvolatelka argumentuje tím, že předmětný návrh nikdy nepodepsala („byť se zdá, že podpis jednatele je úředně ověřen“). Nadto její jednatel (coby jednatel jejího jediného společníka, tj. společnosti ES) nikdy za ES neuzavřel smlouvu o převodu podílů a kmenových listů ze dne 2. 2. 2024 (dále jen „smlouva o převodu podílu“), jež měla být podkladem pro provedení předmětné změny v obchodním rejstříku. Z důvodu právní jistoty společnost ES od smlouvy o převodu podílu odstoupila. Pro spornost nelze zápis do obchodního rejstříku provést. Nahlížením do spisu zjistila, že od února 2024 se již dva subjekty pokusily o získání kontroly a vlivu ve společnosti, jednalo se o pokusy o „zakrytí protiprávní činnosti“.

4. Podáním z 11. 4. 2024 vzala navrhovatelka (odvolatelka) návrh na zápis do obchodního rejstříku zpět.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se tedy primárně zabýval otázkou zpětvzetí návrhu a dospěl k závěru, že uvedený procesní úkon navrhovatelky není účinný. Je tomu tak proto, že , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, výslovně spojuje možnost účinného zpětvzetí návrhu na zahájení řízení jen s návrhy na zápis konstitutivní povahy, tedy na zápis skutečností, jejichž účinnost nebo platnost nastává až zápisem do veřejného rejstříku. Důvod, proč zákon nepřiznává účinnost zpětvzetí návrhu na deklaratorní zápis do veřejného rejstříku, spočívá v tom, že kdyby bylo připuštěno zpětvzetí takového návrhu, avšak podmínky zápisu by byly splněny (včetně doložení listin o rozhodné skutečnosti), soud by byl stejně po zastavení řízení pro zpětvzetí povinen zahájit řízení o takovém zápisu (srov. Havel, M., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol.: Zákon o veřejných rejstřícíchprávnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 312 s.). V dané věci byl podán návrh na zápis změny společníka společnosti. Zápis společníka společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku je deklaratorní (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. ). Pokud by tedy bylo připuštěno zpětvzetí návrhu, soud by měl (po zastavení řízení) povinnost zahájit řízení o takovém zápisu a provést změnu zápisu společníka společnosti.

6. V dané věci bylo podanému návrhu odvoláním napadeným rozhodnutím vyhověno, když soudem prvního stupně bylo rozhodnuto o změně společníka společnosti, což je ostatně v souladu s vyjádřením jednatele společnosti jméno FO učiněných v podáních ze dne 28. 2. 2024 pod Fj 75930/2024, a ze dne 22. 2. 2024 pod Fj 68395/2024 o uzavření smlouvy o převodu podílu. Z odvolatelkou předložených listin nelze (bez dalšího) učinit závěr o tom, že byl došlo k řádnému odstoupení od smlouvy o převodu podílu, tj. že by taková obsahovala úřední ověření podpisu osoby, jež takový úkon za ES učinila (konkrétně podpis jméno FO), resp. že by takový podpis byl nedílnou součástí této y (k problematice srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. , dostupné na www.beck-online.cz, , 562 , , , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, , 2 , o právu na digitální služby a o změně některých zákonů), a tedy, že by zde (bez dalšího) byly podmínky pro zahájení řízení o takovém zápisu.

7. Lze dodat, že úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících spočívá na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní. V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Dotčené osobě, chce-li dosáhnout zápisu (změny) do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku (např. je-li sporný okruh společníků v řízení o určení, kdo je společníkem společnosti s ručením omezeným) [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2022, sp. zn. , ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. , či ze dne 24. 11. 2021, sp. zn. ].

8. Následně odvolací soud posuzoval, zda je navrhovatelka v poměrech projednávané věci osobou oprávněnou k podání odvolání.

9. Podle , /dále jen „ “/, účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

10. Zkoumání, zda je odvolání objektivně přípustné, předchází posouzení, zda je podal účastník k tomu subjektivně oprávněný.

11. Oprávnění k podání odvolání má účastník řízení. Toto oprávnění ovšem svědčí pouze tomu účastníkovi, kterému byla rozhodnutím způsobena určitá újma, tedy subjektivně legitimován k podání odvolání je pouze účastník, jemuž nebylo výrokem rozhodnutí soudu prvního stupně vyhověno, nebo mu byla výrokem soudního rozhodnutí způsobena (nějaká) újma na jeho právech (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. , ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. , či ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. , jež jsou veřejnosti shodně jako další níže uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu přístupná na webových stránkách www.nsoud.cz); musí tedy objektivně nastat situace, kdy odvolateli není plně vyhověno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2001, sp. zn. ). Z hlediska posouzení subjektivní přípustnosti odvolání lze přitom existenci případné újmy na právech účastníka posuzovat jen z procesního hlediska, nikoliv podle hmotného práva (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2001 sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. ).

12. V předmětné věci podala navrhovatelka [za ni konkrétně její jednatel jméno FO, jak se podává z návrhu a jak odvolací soud ověřil dotazem u právnická osoba., jež provedla dne 20. 2. 2024 legalizaci jeho podpisu na podkladě občanského průkazu, o němž nebylo ničeho tvrzeno, že by se jednalo o doklad ztracený, či odcizený, nadto tam uvedený doklad totožnosti není veden v databázi Ministerstva vnitra (dostupné na https://aplikace.mvcr.cz/neplatne-doklady/default) jako doklad neplatný, ztracený či odcizený, naopak o něm bylo jméno FO v podání ze dne 28. 2.2024 učiněném pod Fj 75930/2024 tvrzeno, že se jedná o (jeho) platný občanský průkaz] návrh (korespondující s obsahem tvrzení jejího jednatele jméno FO učiněných v podáních ze dne 28. 2. 2024 pod Fj 75930/2024, a ze dne 22. 2. 2024 pod Fj 68395/2024 o uzavření smlouvy o převodu podílu), jemuž bylo soudem prvního stupně plně vyhověno. K problematice zjišťování sporných skutečností v rejstříkovém řízení je na místě odkázat na výše citovanou judikaturu Nejvyššího soudu.

13. Z uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že navrhovatelka (odvolatelka) není osobou oprávněnou k podání odvolání proti předmětnému usnesení, není totiž subjektivně přípustné, proto odvolací soud dle odvolání odmítl.

Poučení:

Proti výroku I. usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek ; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.

Proti výroku II. tohoto usnesení není dovolání přípustné.