Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3041/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně VIRIBUS UNITIS – investiční poradenství, s. r. o., se sídlem v Praze 5 – Smíchově, Braunova 902/11, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 49689665, zastoupené Mgr. Ladislavem Pavlů, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 762/13, PSČ 110 00, proti žalovaným 1)Ing. A. H., zastoupenému Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem, se sídlem v Plzni, Lochotínská 1108/18, PSČ 301 00, 2) Ing.K. N., zastoupenému JUDr. Martinem Uzsákem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12, PSČ 120 00, 3) Ing. T. H., a 4) K. K., zastoupenému JUDr. Josefem Haščákem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Kynšperku nad Ohří, Jana Nerudy 868/22, PSČ 357 51, za účasti společnosti ERD – TABLE s. r. o., se sídlem v Praze 9, Jandova 10/3, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 28728521, o vydání akcií, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání prvního žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. dubna 2015, č. j. -1091, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. ledna 2015, č. j. -1045, odňal se zpětnou účinností osvobození od soudních poplatků přiznané žalobkyni usnesením téhož soudu ze dne 12. února 2009, č. j. -193.

V záhlaví označeným usnesením změnil Vrchní soud v Praze usnesení soudu prvního stupně tak, že osvobození od soudního poplatku přiznané žalobkyni se neodnímá.

Proti usnesení odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a , (dále též jen „“).

Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází – ve smyslu ustanovení a – posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání.

Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2000, pod číslem 7, ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 30. června 2004, sp. zn. , jež jsou veřejnosti přístupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaná po 1. lednu 2001 – na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Při posuzování subjektivní přípustnosti dovolání nelze přehlédnout, že dovolatel není účastníkem právního vztahu mezi státem a žalobkyní jakožto poplatníkem soudního poplatku (srov. např. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 29. září 1988, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 2/89 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. března 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 95/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, anebo nález Ústavního soudu ze dne 17. května 2011, sp. zn. ). Nepřísluší mu proto jakkoliv brojit proti posouzení výše soudního poplatku za podaný návrh (žalobu), resp. namítat, že stát (příslušný soud podle , o soudních poplatcích) neměl žalobkyni osvobodit od soudního poplatku. Rozhodnutí odvolacího soudu se tudíž nedotýká poměrů dovolatele, a dovolání proto není subjektivně přípustné.

O nákladech dovolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. prosince 2015

JUDr. Petr Šuk předseda senátu