Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2580/2021

27 Cdo 2580/2021

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky MACH DRŮBEŽ a. s., se sídlem v Litomyšli, Partyzánská 322, PSČ 570 01, identifikační číslo osoby 25981714, zastoupené Mgr. Milanem Polákem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, za účasti D., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, o změnu zápisu v obchodním rejstříku, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. C 8584/KSOS, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. , takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků řízení

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 24. 2. 2021, č. j. C 8584/RD93/KSOS, Fj 11081/2021/KSOS (dále jen „rejstříkový soud“), zamítl návrh podle , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), kterým se navrhovatelka domáhala změny zápisu v obchodním rejstříku tak, že ji rejstříkový soud (opětovně) zapíše jako společnici D. (dále jen „společnost“), s vkladem 7.000.000 Kč a podílem 70 %, a jako společnici této společnosti vymaže H. K., narozenou XY, bytem XY, s vkladem ve výši 5.000.000 Kč a podílem 50 % (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] Důvodem pro změnu zápisu měla být skutečnost, že odstoupení H. K. od smlouvy o prodeji a koupi podílu, uzavřené mezi jmenovanou jako převodkyní a navrhovatelkou jako nabyvatelkou dne 11. 8. 2021 (dále jen „smlouva“), na jehož základě byla navrhovatelka v rejstříkovém řízení zahájeném k návrhu společnosti (dále jen „předchozí řízení“), vymazána jako společnice společnosti, je neplatné a neúčinné.

[3] K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[4] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[5] Dovolatelka předkládá Nejvyššímu soudu otázku, která (podle jejího názoru) v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla „jednoznačně“ vyřešena, a sice zda závěr o „platném a účinném“ odstoupení od smlouvy, na jehož základě má být proveden zápis do obchodního rejstříku, bez dalšího vyplývá z předložení odstoupení od smlouvy doručeného druhé straně smlouvy, či je k učinění tohoto závěru třeba prokázání dalších skutečností; zejména za situace, kdy druhá strana smlouvy s odstoupením nesouhlasí a „aktivně jej rozporuje“.

[6] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává:

1) Úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících spočívá – stejně jako tomu bylo v ve znění účinném od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2013 – na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní (a to zpravidla jen tehdy, jestliže zapisované skutečnosti nemají podklad v notářském zápisu).

2) Rejstříkový soud – až na výjimky stanovené zákonem – podaný návrh věcně nezkoumá, ale přezkoumává pouze splnění předepsaných formálních náležitostí.

3) Řečené však neznamená, že soudu přísluší toliko ověřit, zda k návrhu byly připojeny požadované y; jak se podává z výslovného znění z. v. r., rejstříkový soud ověřuje, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Jinak řečeno, nestačí pouhé zjištění, že y byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah.

4) V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku (např., je-li sporný okruh společníků, v řízení o určení, kdo je společníkem společnosti s ručením omezeným).

5) Řízení o návrhu podle § 101 odst. 1 a 2 z. v. r. je řízením o opravném prostředku sui generis, který směřuje proti tzv. přímému zápisu, resp. proti rozhodnutí o zápisu do veřejného rejstříku. Nemohla-li osoba, která takový návrh podává, své námitky proti zápisu účinně uplatnit dříve (např. proto, že nebyla účastníkem řízení), je rejstříkový soud povinen se řádně zabývat všemi jí uplatněnými námitkami, a to bez ohledu na to, zda (a s jakým výsledkem) se s nimi případně vypořádal v (předchozím) řízení o zápis do veřejného rejstříku.

6) I v řízení podle § 101 odst. 1 a 2 z. v. r. je nutné respektovat omezení daná registračním principem.

7) Domáhá-li se osoba uvedená v § 101 odst. 2 z. v. r. změny zápisu provedeného na základě usnesení rejstříkového soudu o návrhu zapsané osoby, může proti zápisu uplatnit zásadně pouze námitky spočívající v tom, že návrh na zápis měl být rejstříkovým soudem odmítnut z důvodů uvedených v § 86 z. v. r., nebo v tom, že návrh na zápis měl být zamítnut, neboť údaje o skutečnostech zapisovaných na návrh zapsané osoby do obchodního rejstříku nevyplývají z listin, které zapsaná osoba k návrhu doložila (srov. § 90 odst. 1 z. v. r.).

[7] Srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. , ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. , ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. , ze dne 10. 3. 2015, sp. zn. , ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. , ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. , nebo ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. .

[8] Závěr odvolacího soudu, podle něhož rejstříkový soud na základě přezkumu obsahu odstoupení od smlouvy a dodejky doložených k návrhu (v předchozím řízení) správně dovodil, že údaje, které měly být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají (byť to formuloval tak, že doručením odstoupení od smlouvy nastaly jeho účinky), jakož i závěr, podle něhož pro posuzování platnosti či účinnosti odstoupení nemá rejstříkový soud v řízení podle § 101 z. v. r. prostor, jsou plně v souladu s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu.

[9] S ohledem na dovolací argumentaci považuje Nejvyšší soud za potřebné dodat, že přípisy adresované rejstříkovému soudu (v předchozím řízení), v nichž dovolatelka vyjevila svůj právní názor na platnost, respektive účinnost odstoupení od smlouvy, nejsou listinami, z nichž by vyplývalo, že zápis neměl být proveden. Jinak řečeno, dovolatelka nepředložila soudu y, jejichž prostřednictvím by zpochybnila závěr o tom, že údaje o skutečnostech zapisovaných na návrh zapsané osoby do obchodního rejstříku vyplývají z listin, které zapsaná osoba k návrhu doložila (takovou u by – v poměrech projednávané věci – mohl být například doklad o splnění příplatkové povinnosti dovolatelkou).

[10] Výrok o náhradě nákladů řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 11. 2021

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu