Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3754/2016

29 Cdo 3754/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele S. P., zastoupeného Mgr. Jiřím Janáčem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Bělohorská 262/35, PSČ 169 00, za účasti MULTI-GROUP a. s., se sídlem v Praze 1, U Starého hřbitova 40/4, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 25668161, zastoupené JUDr. Tomášem Leuchterem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Mikulandská 122/4, PSČ 110 00, o návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. B 5364/MSPH, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. března 2015, č. j. -768, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti MULTI-GROUP a. s. na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.

O d ů v o d n ě n í:

1) výmazu „jednotlivých funkčních období“ S. P. jako předsedy představenstva společnosti MULTI-GROUP a. s. (dále jen „společnost“) v období od 24. června 2003 do 26. ledna 2011 (výrok I.),

2) zápisu své osoby jako předsedy představenstva společnosti s datem vzniku funkce 1. července 2008 (výrok II.),

3) výmazu T. P. jako předsedy představenstva společnosti (výrok III.) a

4) zpětného výmazu T. P. jako jediného akcionáře společnosti k 26. lednu 2011, při současném zpětném zápisu navrhovatele jako jediného akcionáře společnosti k 6. červenci 2005 (výrok IV.).

K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 25. března 2015, č. j. -768, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Navrhovatel podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “), neboť nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v a není přípustné ani podle

Dovolací argumentace vychází z toho, že:

1) rozhodnutí T. P. coby jediného akcionáře společnosti při výkonu působnosti valné hromady z 26. ledna 2011 (dále jen „první rozhodnutí jediného akcionáře“), kterým jmenovaný změnil formu akcií společnosti, změnil stanovy společnosti, zvolil dovolatele a sebe členem představenstva společnosti a zvolil členy dozorčí rady (s tím, že funkční období dřívějších členů představenstva a dozorčí rady uplynulo), je nicotné,

2) rozhodnutí představenstva společnosti z 26. ledna 2011, kterým byl T. P. zvolen do funkce předsedy představenstva (dále jen „rozhodnutí představenstva“), je neplatné,

3) rozhodnutí T. P. coby jediného akcionáře společnosti při výkonu působnosti valné hromady z 30. června 2011 (dále jen „druhé rozhodnutí jediného akcionáře“), kterým jmenovaný odvolal dovolatele z funkce člena představenstva, je nicotné.

Nicotnost prvního i druhého rozhodnutí jediného akcionáře odůvodňuje dovolatel tím, že v době jejich přijetí T. P. nebyl (jediným) akcionářem společnosti, jímž byl (stále) dovolatel, který své akcie na T. P. nikdy nepřevedl. T. P., který měl akcie dovolatele „u sebe“, vystupoval podle tvrzení dovolatele pouze „jako schovatel“ (k tomu dovolatel odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2009, sp. zn. , které je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách). Rozhodnutí představenstva je podle dovolatele neplatné proto, že se jej (jako jeden ze dvou členů představenstva) nezúčastnil (v době jeho přijetí nebyl na území České republiky).

Dovolatel přitom zpochybňuje rozsah (potažmo správnost) přezkumu jeho návrhu na výmaz skutečností, které byly do obchodního rejstříku zapsány na základě prvního a druhého rozhodnutí jediného akcionáře, respektive rozhodnutí představenstva.

Dovolatel však přehlíží, že řízení o návrhu podle či 7 (do 31. prosince 2011 podle či 6 ) je řízením o opravném prostředku sui generis, který směřuje proti tzv. přímému zápisu či proti rozhodnutí o zápisu do obchodního rejstříku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. ).

I řízení o návrhu podle či 7 tak je, stejně jako řízení ve věcech obchodního rejstříku, ovládáno tzv. registračním principem (viz důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. března 2015, sp. zn. ), jenž rejstříkovému soudu nedává prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je běžné v občanskoprávním (ať už sporném, či nesporném) řízení (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2008, sp. zn. ).

Odvolací soud, který (stejně jako soud prvního stupně) přezkoumával toliko to, zda dovolatelem tvrzené skutečnosti (z nichž se měla podávat nicotnost obou rozhodnutí jediného akcionáře, jakož i neplatnost rozhodnutí představenstva) vyplývají z jím předložených listin, postupoval plně v souladu s výše uvedenou judikaturou, od níž se nemá Nejvyšší soud důvod odchýlit ani v projednávané věci.

Odkaz dovolatele na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2009, sp. zn. , tedy není pro poměry projednávané věci přiléhavý, protože skutečnosti namítané dovolatelem přesahují rozsah zjišťování sporných skutečností v řízení ve věcech obchodního rejstříku.

Ze stejného důvodu nečiní dovolání přípustným ani námitka, podle níž byla neplatná i plná moc, kterou T. P. jako předseda představenstva společnosti udělil JUDr. Tomáši Leuchterovi k zastupování společnosti v řízení o zápis skutečností, jejichž výmazu se dovolatel domáhá. I tato námitka vychází z předpokladu nicotnosti prvního rozhodnutí jediného akcionáře, tedy ze skutečností, jejichž zjišťování by v projednávané věci přesahovalo meze rejstříkového přezkumu.

Přípustnost dovolání nemůže založit ani dovolatelem položená otázka, zda lze v rejstříkovém řízení nařídit jednání (kterou Nejvyšší soud zodpověděl již ve výše citovaném usnesení sp. zn. , v němž uzavřel, že z povahy řízení ve věcech obchodního rejstříku po novele provedené , vyplývá, že rejstříkový soud rozhoduje zásadně bez jednání). Její řešení se totiž v poměrech projednávané věci nemůže projevit, neboť pro věc není významné, zda soudy pro posouzení návrhu dovolatele nařídily jednání, nýbrž jen to, zda nevybočily z mezí registračního principu (k čemuž v poměrech projednávané věci nedošlo – viz výše).

Dovolání nečiní přípustným konečně ani námitka, podle níž dovolatel neměl být (na základě prvního rozhodnutí jediného akcionáře) do obchodního rejstříku zapsán, neboť se svým zvolením „nikdy nesouhlasil“. Je tomu tak proto, že v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu již dovolatel nebyl (vůbec) jako člen představenstva společnosti zapsán v obchodním rejstříku (srov. úplný výpis společnosti z obchodního rejstříku); jeho námitka je tedy bezpředmětná.

Jen pro úplnost a bez vlivu na přípustnost dovolání Nejvyšší soud podotýká, že dovolatel se mýlí, domnívá-li se, že návrh na zápis změn do obchodního rejstříku byl jediným prostředkem obrany proti prvnímu a druhému rozhodnutí jediného akcionáře, respektive rozhodnutí představenstva. Dovolatel se ochrany svého vlastnického práva k akciím společnosti může domáhat v občanskoprávním (nalézacím) řízení (a podle výsledku tohoto řízení pak navrhnout zápis změn do obchodního rejstříku).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , když bylo dovolání navrhovatele odmítnuto a společnosti vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Ty sestávají z odměny zástupce společnosti za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání z 15. září 2016) podle , bodu 5, a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 3.100 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 50.000 Kč) a náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč podle tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži navrhovatele celkem 4.114 Kč.

Rozhodné znění (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 29. listopadu 2017

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu