Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 6/94

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci navrhovatelky MUDr. E. W., zastoupené Doc. JUDr. A. G., proti Poslanecké sněmovně České republiky, o návrhu na zrušení části ustanovení , takto:

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka podala Ústavnímu soudu ČR ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 20. 9. 1993, jímž byl ve výroku o věci samé potvrzen částečný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu l, kterým byla zamítnuta žaloba s žalobní žádostí, aby žalovanému BP byla uložena povinnost uzavřít s MUDr. E.W. (v uvedené věci 3. žalobkyní) dohodu o vydání nemovitosti a aby žalovanému BP bylo uloženo MUDr. E.W. nemovitost vydat. Ve své ústavní stížnosti navrhovatelka navrhla, aby Ústavní soud nálezem shora označený rozsudek Městského soudu v Praze zrušil. Spolu s touto ústavní stížností podala navrhovatelka také návrh na zrušení ustanovení , v části věty in fine "a má trvalý pobyt na jejím území", neboť uvedeným ustanovením odůvodnil Městský soud v Praze své rozhodnutí, které je předmětem ústavní stížnosti navrhovatelky. Řízení o ústavní "stížnosti navrhovatelky bylo usnesením Ústavního soudu ČR ze dne 16. 3. 1994 přerušeno podle , a návrh navrhovatelky na zrušení části ustanovení , byl téhož dne postoupen plénu Ústavního soudu ČR k rozhodnutí.

Ze spisu Ústavního soudu ČR,

sp. zn.

, bylo zjištěno, že dne 18. 2. 1994 podala skupina poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ústavnímu soudu ČR návrh na zrušení některých ustanovení V tomto návrhu skupina poslanců navrhuje vydání nálezu, jímž by ústavní soud zrušil podle ustanovení písmeno a) y v ustanovení odstavce 1 , ve znění pozdějších předpisů, část věty za druhou čárkou, totiž slova " a má trvalý pobyt na jejím území" a v ustanovení téhož zákona, ve znění pozdějších zákonů, část věty v návětí, totiž slova " a mají trvalý pobyt na jejím území", protože jsou v rozporu s , 4 a 10 y, s , 3, 4 a ll odstavec 1 věta druhá, jakož i s , 38 a 42 d, s Dodatkového protokolu k Evropské konvenci o ochraně lidských práv a základních svobod a dále, aby Ústavní soud zrušil v ustanovení a odstavec 4 , ve znění pozdějších předpisů, slova "ode dne účinnosti tohoto zákona". Návrh navrhovatelky na zrušení části ustanovení , je tedy shodný s částí poslaneckého návrhu, a proto pokud jde o část věty uvedeného ustanovení "a má trvalý pobyt na jejím území", jde o totožnost věci ve smyslu ust. , které stanoví, kdy je návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem nepřípustný. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení je návrh nepřípustný i v případě, že Ústavní soud již v téže věci jedná. Bylo proto třeba v daném případě posoudit, který z obou návrhů, z hlediska uvedeného ustanovení, tvoří překážku věci zahájené a brání tak projednání druhého z nich.

Ustanovení písmeno a) a b) , svěřuje rozhodování o návrzích na zrušení zákonů, jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení - na rozdíl od rozhodování o ústavních stížnostech - plénu Ústavního soudu. V případě, že návrh na zrušení právního předpisu byl podán spolu s ústavní stížností ( citovaného zákona), senát Ústavního soudu podle citovaného zákona řízení o ústavní stížnosti přeruší a návrh na zrušení právního předpisu postoupí plénu. Vydání senátního rozhodnutí o přerušení řízení o ústavní stížnosti a postoupení návrhu na zrušení právního předpisu plénu však nutně musí předcházet posouzení ústavní stížnosti, s níž byl takový návrh podán, a to z hlediska ustanovení citovaného zákona. Pokud by totiž byla ústavní stížnost odmítnuta z některého důvodu uvedeného v tomto ustanovení, nebylo by již možno návrh na zrušení právního předpisu, podaný společně s takovou ústavní stížností, projednat. Odpadla by totiž věcná podmínka pro jeho podání plynoucí z ustanovení citovaného zákona - vázanost na ústavní stížnost, která musí být zachována po celou dobu trvání řízení o takto podaném návrhu na zrušení právního předpisu. V daném případě je tedy třeba vycházet ze závěru, že do doby přerušení řízení o ústavní stížnosti a postoupení návrhu navrhovatelky na zrušení části ustanovení právního předpisu plénu Ústavního soudu, tj. do 16. 3. 1994, nemohlo plénum, ani plenární soudce zpravodaj, ve věci, týkající se tohoto návrhu navrhovatelky jednat, na rozdíl od věci, týkající se návrhu poslaneckého, která je plenární věcí ode dne jeho podání, tj. od 18. 2. 1994. Proto z hlediska ustanovení , je třeba považovat tuto věc, týkající se poslaneckého návrhu, za věc, o níž již Ústavní soud v době postoupení návrhu navrhovatelky plénu jednal. Z uvedených důvodů byl proto tento návrh navrhovatelky jako nepřípustný podle , písmeno f) odmítnut.

Protože však navrhovatelka byla oprávněna podle citovaného zákona k podání návrhu na zrušení části ustanovení , má tato právo účastnit se jednání o poslaneckém návrhu na zrušení uvedeného ustanovení jako vedlejší účastnice ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. 5. 1994

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj