Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 244/95

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky H. S., zastoupené advokátem JUDr. P. K., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně, sp. zn. ze dne 31. 1. 1995, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka svým podáním ze dne 26. 10. 1995 namítá nesprávnost závěrů rozhodnutí soudů prvé i druhé instance ve věci její žaloby proti M.ú. H., týkající se stanovení povinnosti žalovanému uzavřít s navrhovatelkou dohodu o vydání nemovitosti na základě Rozhodnutím Okresního soudu Uherské Hradiště, sp. zn. ze dne 20. 10. 1993 ve spojení s potvrzujícím usnesením Krajského soudu v Brně, sp. zn. ze dne 31. 1. 1995, bylo rozhodnuto, že řízení o uzavření dohody o vydání nemovitosti se zastavuje. Důvodem zastavení řízení byla skutečnost, že žalovaný, označený v žalobě, neměl způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu ustanovení Nositelem této způsobilosti, jako neodstranitelné procesní podmínky řízení, bylo město H.

Navrhovatelka ve své ústavní stížnosti poukazuje na skutečnost, že tuto podává po lhůtě stanovené v , neboť rozhodnutí soudu druhé instance jí bylo doručeno dne 27. 2. 1995. Žádá, aby ve smyslu ustanovení

ve spojení s jí bylo prominuto zmeškání lhůty. Jako důvod zmeškání uvádí svůj špatný zdravotní stav, který jí od února 1995 nedovoloval podat ústavní stížnost. O této skutečnosti připojila ke svému podání lékařskou zprávu.

Ve vlastní ústavní stížnosti pak vytýká obecným soudům, že jí neposkytly poučení ve smyslu ustanovení ohledně nutnosti záměny žalovaného. Tím podle názoru navrhovatelky porušily obecné soudy d. Podle stěžovatelky měly obecné soudy postupovat podle a téže normy a učinit tak vhodná opatření, směřující k odstranění vad návrhu. Při podání své žaloby vycházela navrhovatelka z názoru, že povinnou osobou k vydání nemovitosti je ten subjekt, který ke dni účinnosti

objekt drží. Tímto subjektem byl podle ní M.ú. H.

Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání Podle písm. c) téhož ustanovení odmítne soudce zpravodaj mimo ústní jednání návrh, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.

V daném případě nemůže Ústavní soud aplikovat ustanovení

, týkající se subsidiárního použití v řízení před

Ústavním soudem, konkrétně aplikovat ustanovení o prominutí zmeškání lhůt. Přiměřené použití je možné pouze za podmínky, že nestanoví nic jiného. V tomto případě však

čl. 43 odst. 1 písm. b) neskýtá dispoziční volnost.

S poukazem na shora uvedené skutečnosti proto Ústavní soud ČR odmítl návrh navrhovatelky podle a písm. c)

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu ČR není odvolání přípustné.

V Brně 26. ledna 1996