Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 603/2000

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové, ve věci návrhu mjr. JUDr. Z. V., zastoupeného JUDr. N. C., advokátkou, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. srpna 2000, sp. zn. , spojené s návrhem na zrušení části zákona,

takto:

Ústavní stížnost a návrh se odmítají.

Odůvodnění:

Dne 9. října 2000 bylo Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost ve které navrhovatel, s odvoláním na napadená rozhodnutí, požadoval zrušení ustanovení a hlavy deváté , o služebním poměru příslušníků Policie ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Ústavní stížností stěžovatel napadal skutečnost, že městský soud svým rozhodnutím zastavil řízení v jeho věci z toho důvodu, že je zákonem z přezkumu soudem vyloučeno. V tomto postupu stěžovatel shledal porušení svých práv zaručených v d (dále jen " "), tedy práva na možnost soudního přezkumu rozhodnutí orgánu veřejné správy.

K věci si Ústavní soud vyžádal vyjádření účastníka - Městského soudu v Praze - který se vyjádřil prostřednictvím předsedkyně senátu 28 Ca. Ta ve svém vyjádření odůvodnila zastavení řízení v uvedené věci s odkazem na ustanovení lit. e) K podrobnějšímu odůvodnění odkázala na napadené usnesení soudu a navrhla odmítnout ústavní stížnost jako zjevně nedůvodnou.

Ústavní soud prostudoval podání navrhovatele a seznámil se i s věcmi vedenými u Ústavního soudu pod

sp. zn.

;

sp. zn.

,

sp. zn.

a

sp. zn.

, na které navrhovatel odkazoval a které byly též zjištěny lustrací podání u Ústavního soudu.

Ústavní stížnost není důvodná.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti namítal porušení svého práva zaručeného u, aniž by vycházel z doslovné dikce uvedeného ustanovení, podle kterého může být soudní přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy zákonem omezen (s výjimkou rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod). V rámci správního soudnictví je užito pro vymezení přezkoumatelných věcí generální klauzule s negativní enumerací, kdy výčet sám je proveden jednak v přímo (příloha A), a jednak odkazem na jiné zákony ( ). V daném případě odkaz směřuje k ustanovení , které přesně definuje, která rozhodnutí ve služebních věcech, jsou soudem přezkoumatelná.

Pokud jde o zákonem stanovené obecné omezení přezkumu správního rozhodnutí dané ustanovením lit. e) , vyplývá z něho, že není možno přezkoumávat rozhodnutí správních orgánů předběžné nebo pořádkové povahy a rozhodnutí, jimiž se upravuje vedení správního řízení (ve znění účinném od 1. ledna 2001). V kompetenci soudu je potom rozhodnout, zda se o takové rozhodnutí jedná. V případě služebního hodnocení se jedná o rozhodnutí předběžné povahy, jak je ostatně zřejmé i z jeho definice, která stanoví, že služební hodnocení je podkladem pro rozhodování ve věcech služebního poměru policistů. Zjevně se tedy nejedná o meritorní rozhodnutí orgánu veřejné správy.

Pokud jde o návrh na zrušení ustanovení a hlavy deváté , podle rozsáhlé judikatury Ústavního soudu sdílí osud vlastní ústavní stížnosti (viz. např.

in Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 4., usnesení č. 22, Praha 1994).

Kromě toho senát konstatuje, že výluka rozhodnutí předběžné povahy z přezkumu soudu se nemůže nikterak dotknout základních práv či svobod, neboť vždy je zachována možnost dovolat se soudní ochrany ve věci samé, v daném případě proti rozhodnutí o skončení služebního poměru.

Vzhledem ke všem zde uvedeným okolnostem proto Ústavní soud shledal předloženou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou a jako takovou ji, dle ustanovení lit. a) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 15. 2. 2001

JUDr. Pavel Varvařovský předseda senátu