Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 495/2000

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové, ve věci ústavní stížnosti a návrhu mjr. JUDr. Z. V., zastoupeného JUDr. P. Z., advokátem, proti rozhodnutí ředitele Správy Středočeského kraje Policie ČR ve věcech služebního poměru č. 2/95, ze dne 5. ledna 1995, ve spojení se služebním hodnocením Okresního ředitelství Policie ČR Praha - západ, ze dne 14. listopadu 1994, spojené s návrhem na zrušení části zákona,

takto:

Ústavní stížnost a návrh se odmítají.

Odůvodnění:

Dne 16. srpna 2000 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, ve kterém navrhovatel s odvoláním na napadená rozhodnutí požadoval zrušení ustanovení , věta za středníkem, , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), a současně požadoval zrušení , o služebním poměru příslušníků Policie ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Na základě výzvy ze dne 14. září 2000 pak doplnil svoje podání, a upřesnil požadavek zrušit ustanovení lit. c) a ustanovení lit. c) .

Ústavní stížnost je vybudována na argumentaci, která nerozlišuje, že některé její části byly uplatněny již v jiných řízeních, a to jak před obecnými soudy, tak i před Ústavním soudem (

; a

).

Jádro podání tvoří výtky proti postupu Městského soudu v Praze, který usnesením ze dne 28. června 1995, pod sp. zn. , zastavil řízení o žalobě stěžovatele. Zde nutno konstatovat, že toto rozhodnutí nemůže být předmětem přezkumu Ústavního soudu pro uplynutí lhůty stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). V této části je tedy důvod pro odmítnutí ústavní stížnosti opřen o ustanovení lit. b) zákona. Totéž se týká i dalších rozhodnutí, na toto rozhodnutí, dle stěžovatele, navazujících a vyjmenovaných v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. června 2000, sp. zn. . Zrušení tohoto usnesení se stěžovatel výslovně nedomáhá (ač by jedině zde byla lhůta dodržena), třeba však uvést, že i kdyby tak učinil, jednalo by se evidentně o stížnost zjevně neopodstatněnou, neboť postup soudu byl zcela zjevně v souladu s platnou právní úpravou.

Pokud jde o další řízení vedené před Městským soudem v Praze, stěžovatel sám uvádí, že tato dosud probíhají, a v této části tedy jde evidentně o ústavní stížnost nepřípustnou dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. e) zákona ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona.

Z výše uvedených důvodů nelze vyhovět ani návrhu na odložení vykonatelnosti rozhodnutí, neboť takový postup nápravy lze využít jen v případech, kdy přichází v úvahu meritorní rozhodnutí Ústavního soudu.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu, v případě odmítnutí ústavní stížnosti, sdílí její osud i případný, s ní spojený návrh na zrušení právního předpisu. Kromě toho je tento návrh shodný s návrhem téhož stěžovatele vedeným pod

sp. zn.

a měl by proto být odmítnut i z tohoto důvodu, tedy pro překážku litispendence (§ 35 odst. 2 zákona).

Ústavní soud dále poznamenává, že část pátá , o správním soudnictví, je napadená několika návrhy na zrušení jejich jednotlivých ustanovení i celé této části a bude předmětem posouzení Ústavního soudu v dohledné době.

S ohledem na všechny uvedené okolnosti nezbylo než stížnost a návrh s ní spojený odmítnout dle ustanovení § 43 odst. 2 lit. b) zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 6. 11. 2000

JUDr. Vladimír Čermák předseda senátu