Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1324/07

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. R. E., zastoupeného Mgr. Petrem Řehákem, advokátem se sídlem v Kutné Hoře, Husova 102, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 4. 2005, č.j. -212, a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 9. 2001, č.j. -152, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, podané osobně dne 24. 5. 2007, stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedených rozsudků, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení a y a , a d.

Dříve, než lze přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je Ústavní soud povolán prověřit, zda jsou splněny všechny formální a obsahové podmínky stanovené pro její podání , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Ve smyslu ustanovení je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podle písm. d)y podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Po zahájení řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , z něhož vzešly ústavní stížností napadené rozsudky, byl na majetek stěžovatele (žalobce) usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 28. 3. 2003, č.j. -111, prohlášen konkurs a správcem konkursní podstaty ustaven Ing. Vladimír Komeda.

Správce konkursní podstaty pak podáním došlým odvolacímu soudu dne 10. 11. 2004 učinil návrh na pokračování v tomto řízení týkajícím se majetku patřícího do konkursní podstaty [ , o konkursu a vyrovnání, v rozhodném znění (dále jen "")], čímž se stal namísto původně žalujícího stěžovatele jeho účastníkem se všemi procesními právy a povinnostmi (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 17/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2003 a v časopise Soudní judikatura pod č. 150/2002, a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 4. 2003, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní rozhledy roč. 2004, č. 5, str. 174-175).

V průběhu dovolacího řízení vedeného pod sp. zn. došlo ke změně správce konkursní podstaty a Nejvyšší soud v souladu se standardními závěry soudní praxe pokračoval v řízení s novým správcem Ing. Ondřejem Komedou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 182/2003, usnesení ze dne 6. 3. 2007, sp. zn. , usnesení ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 22. 8. 2007, sp. zn. ).

Správci konkursní podstaty Ing. Ondřeji Komedovi se rovněž otevřel procesní prostor pro zahájení řízení nových (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 1998, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 52/1998, bod XXIII).

Skutečnost, že účastníkem těchto řízení na straně žalobce nebo žalovaného je namísto úpadce pouze správce konkursní podstaty, je důsledkem přechodu oprávnění nakládat s majetkem podstaty na správce podle .

Tato okolnost (tj. přechod oprávnění nakládat s majetkem podstaty na správce) má logicky i odpovídající (a stěžovateli nepříznivý) průmět do otázky vymezení jeho aktivní legitimace k podání ústavní stížnosti (srov. kupř.

sp. zn.

,

,

,

,

).

Jestliže tedy stěžovatel podal ústavní stížnost za trvání konkursu, učinil tak coby subjekt nelegitimovaný, resp. zjevně neoprávněný, v důsledku čehož nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle shora citovaného ustanovení odmítnout.

Praktický význam proto postrádá řešení otázky včasnosti ústavní stížnosti, byť stěžovatel - zjevně nesprávně - počátek běhu lhůty pro její podání spojuje se dnem, kdy byl správcem konkursní podstaty vyrozuměn o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, č.j. -233, kterým bylo odmítnuto dovolání proti v záhlaví uvedenému rozsudku vrchního soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. března 2008

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj