Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2686/13

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudkyň JUDr. Vlasty Formánkové a JUDr. Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatelky Nemesis Consortia, a. s., IČ: 274270814, se sídlem Rajmonova 1665/5, Praha 8, zastoupené JUDr. Václavem Vlkem, advokátem se sídlem Sokolovská 22, Praha 8, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2013 č. j. -61 a o návrhu s ní spojeném, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

Stěžovatelka se s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces podle d (dále jen " ") domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým bylo odmítnuto její odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. ledna 2013 č. j. -43 jako nepřípustné z důvodu podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), neboť napadeným rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč bez příslušenství.

Stěžovatelka s ústavní stížností spojila návrh na zrušení pro rozpor s ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces, jehož atributem je podle stěžovatelky i přezkoumatelnost rozhodnutí soudu prvního stupně.

Ústavní soud přezkoumal stížnost z hlediska kompetencí daných mu u, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, který není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným ostatním soudům a jako takový je oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté y.

Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou naplněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [ , 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")] a dospěl k závěru, že ústavní stížnost představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu ustanovení .

Podle ustanovení usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 musí být písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Ústavní soud především uvádí, že napadené rozhodnutí týkající se částky 10 000 Kč s příslušenstvím, je rozhodnutím v tzv. bagatelní věci. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu v případě bagatelních věcí lze k přezkumu věci z ústavněprávního hlediska přikročit jen v případech zcela evidentní svévole orgánů veřejné moci, neboť tato částka již jen pro svou výši není schopna současně představovat porušení základních práv a svobod (srov. např. usnesení

sp. zn.

).

V posuzované věci se však o takový případ nejedná, a to ani v případě napadeného usnesení Městského rozsudku v Praze ani v případě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, proti němuž navíc ústavní stížnost ani výslovně nesměřuje.

Samotnou výluku z přezkoumatelnosti rozsudků soudů prvního stupně, zakotvenou v Ústavní soud neshledává v rozporu s ústavně garantovaným právem na spravedlivý proces.

Jak už Ústavní soud opakovaně konstatoval, jednostupňové soudnictví, zejména pak ve věcech objektivně bagatelního významu, nikterak nevybočuje z ústavních mezí - např. již v usnesení ze dne 30. 9. 2002

sp. zn.

, v usnesení ze dne 18. 6. 2001

sp. zn.

nebo v nálezu

sp. zn.

(viz: Sbírka nálezů a usnesení, svazek č. 31, str. 149), vydaném s odkazem na plenární nález

sp. zn.

(publikovaný pod č. 424/2001 Sb.), ve kterém se k návrhu na zrušení ustanovení vyslovil obdobně, totiž že ve vztahu k tzv. bagatelním věcem jednoinstanční soudní přezkum není v rozporu s principem proporcionality s ohledem na požadavky, jež v tomto kontextu vyplývají z ustanovení y a y.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle ustanovení odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný. Stěžovatelčin návrh na zrušení pak jako návrh akcesorický podle ustálené judikatury sdílí právní osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. května 2014

JUDr. Vladimír Sládeček

předseda senátu Ústavního soudu