Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3765/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti Jaroslava Hlaváčka, zastoupeného JUDr. Petrem Topinkou, advokátem se sídlem Spálená 29, 110 00 Praha 1, proti výroku I. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. září 2013 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel v ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu dne 12. prosince 2013 brojí proti výroku I. v záhlaví uvedeného rozhodnutí Městského soudu v Praze (dále jen "odvolací soud"), kterým byl zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 21. března 2013 sp. zn. a věc byla tomuto soudu vrácena k novému řízení. Má za to, že napadeným rozhodnutím vydaným v jeho trestní věci došlo k porušení jeho práv garantovaných , a d a dále Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Dříve než Ústavní soud přistoupil k věcnému posouzení ústavní stížnosti, přezkoumal, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu (dále jen " ").

3. Z ustanovení plyne, že ústavní stížností se lze domáhat ochrany základních práv a svobod jen proti rozhodnutím "konečným", tj. rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( ). Ústavní soud opakovaně jako nepřípustné odmítl ústavní stížnosti v případě, kdy směrovaly proti pravomocnému rozhodnutí soudu, jímž však nebyla věc ukončena, nýbrž byla vrácena soudu či jinému státnímu orgánu k dalšímu řízení [srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 3. dubna 2004

sp. zn.

(N 34/32 SbNU 321) a usnesení Ústavního soudu ze dne 30. března 2006

sp. zn.

, ze dne 4. ledna 2011

sp. zn.

nebo ze dne 16. února 2011

sp. zn.

; všechna dostupná na http://nalus.usoud.cz]. Závěr o nepřípustnosti ústavní stížnosti se přitom dle ustálené judikatury Ústavního soudu uplatní i tehdy, jestliže je orgán, který má ve věci opětovně rozhodnout, vázán právním názorem vysloveným v napadeném rozhodnutí.

4. Z ústavní stížnosti a připojených listin se podává, že napadeným usnesením odvolacího soudu byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně, kterým byl stěžovatel uznán vinným pokračujícím trestným činem lichvy, a věc mu byla v celém rozsahu vrácena k dalšímu řízení. Soud prvního stupně za tohoto procesního stavu musí pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí nové, proti němuž bude opět přípustný opravný prostředek. Je přitom nesporné, že stěžovatel bude jeho účastníkem a bude tudíž disponovat všemi svými procesními právy, včetně možnosti dovolávat se ochrany svých základních práv (viz y). Vzhledem k tomu, že předmětná ústavní stížnost byla podána za situace, kdy řízení ve věci ještě neskončilo, není splněna podmínka vyčerpání všech prostředků k ochraně práv ve smyslu .

5. Stěžovatel si je této skutečnosti vědom, a proto argumentuje ve prospěch mimořádné přípustnosti své ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení , a sice naplněním podmínky podstatného přesahu jeho vlastních zájmů.

6. Předem je nutné připomenout, že možnost připuštění ústavní stížnosti na základě ustanovení se především týká situace, kdy věc již pravomocně skončila, aniž stěžovatel vyčerpal všechny prostředky k ochraně svých práv (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 23. ledna 2008 nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 23. května 2013). O to zdrženlivější musí být Ústavní soud v situaci, kdy se podstata námitek týká merita (zatím pravomocně nerozhodnuté) věci, tedy otázky viny a trestu, jak je tomu i v nyní projednávaném případě. V souladu s y jsou totiž pouze obecné soudy oprávněny rozhodovat o otázce vině a trestu a Ústavní soud nemůže toto jejich poslání nahrazovat a zasahovat tak do jejich nezávislosti.

7. K aplikaci ustanovení je každopádně možné přistoupit, jen pokud jsou bezpodmínečně dány okolnosti způsobilé vést Ústavní soud k závěru, že je nutno věc vyjmout z běžného právního postupu. Stěžovatel nicméně tvrzený přesah vlastních zájmů nijak nedoložil, přičemž hypotetické a obecné tvrzení, že odsouzení stěžovatele by mělo "fatální dopady [...] pro celé odvětví nebankových poskytovatelů úvěru a půjček", není v tomto směru dostatečné.

8. S ohledem na výše uvedené dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu právní řád k ochraně jeho základních práv poskytuje a nezbylo mu, než jeho ústavní stížnost odmítnout podle jako nepřípustnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. ledna 2014

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj