Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 4668/12

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jiřího Nykodýma, soudce zpravodaje Dagmar Lastovecké a soudce Stanislava Balíka o ústavní stížnosti JUDr. Ivana Jasiče, zastoupeného JUDr. Alešem Mendelem, advokátem se sídlem Brno, Orlí 18, proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 17. 8. 2012 č. j. -46, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného pravomocného rozsudku obecného soudu pro porušení y, jakož i , , , a d. Současně stěžovatel požaduje, aby Ústavní soud uložil shora jmenovanému soudu povinnost uhradit mu veškeré náklady řízení o ústavní stížnosti.

Okresní soud ve Vyškově napadeným rozsudkem zamítl žalobu stěžovatele, jíž se po žalované domáhal zaplacení částky 1 800 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která mu měla vzniknout uhrazením nákladů na odstranění znečištění jeho pozemku sousedícího s pozemkem žalované způsobeného listím, květy a plody napadanými ze stromů.

Stěžovatel soudu vytýká, že od počátku sporu nepřípustně předjímal šikanózní jednání ze strany stěžovatele kvůli předchozím sporům mezi ním a žalovanou. Hodnocení jeho jednání ze strany soudu má být též v rozporu se zásadou, že nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Je přesvědčen, že soud nesprávně zhodnotil, že se v daném případě nejedná o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, a nevidí důvod, proč by jeho vlastnické právo mělo požívat slabší právní ochranu pouze z důvodu umístění nemovitosti na vesnici. Nesouhlasí ani s tvrzením, že se měl domáhat klasické sousedské žaloby dle , neboť právní povinnost žalované vyplývá přímo ze zákona.

Po zvážení argumentů obsažených v ústavní stížnosti a posouzením obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody.

Posuzovaná ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně v tzv. bagatelní věci, u něhož procesní úprava nepřipouští řádný opravný prostředek, tedy odvolání ( ). Ústavní soud dal ve své dosavadní judikatuře opakovaně najevo, že vylučuje-li u bagatelních věcí přezkum rozhodnutí vydaných v první instanci, a toto není, v obecné rovině, v rozporu s y, bylo by proti této logice připustit, aby jejich přezkum byl automaticky posunut do roviny soudnictví ústavního. Opodstatněnost ústavní stížnosti v takové věci přichází do úvahy jen výjimečně, a to v případech zcela extrémního vybočení ze standardů, jež jsou pro zjišťování skutkového základu sporu a pro jeho právní posouzení esenciální, a pokud by pochybením obecného soudu mohla stěžovateli vzniknout podstatná újma (např.

sp. zn.

,

; podrobněji viz

sp. zn.

). Uvedené podmínky však v projednávané věci zjevně splněny nejsou a stěžovatel ani jejich existenci v ústavní stížnosti netvrdí.

Ústavní soud v závěrech obecného soudu učiněných v dané věci nic extrémního, nelogického či zásadně nespravedlivého nespatřuje. Naopak je přesvědčen, že po právní stránce obecný soud věc hodnotil přiléhavě, své rozhodnutí adekvátně a v souladu s příslušnými ustanoveními () zdůvodnil a toto odůvodnění je racionální a srozumitelné. Důvod k zásahu Ústavního soudu tedy není dán.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud v dané věci neshledal zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele ze strany obecného soudu, neshledal opodstatněným ani návrh na přiznání náhrady nákladů řízení před Ústavním soudem ve smyslu ustanovení (srov. např. nálezy

sp. zn.

a

).

Ústavní soud proto ústavní stížnost dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. ledna 2013

Jiří Nykodým

předseda senátu