Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3432/12

Ústavní soud rozhodl dne 15. listopadu 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatele euroAWK s. r. o., se sídlem Praha 10, Konopišťská 739/16, zastoupeného Janem Najmanem, advokátem se sídlem Praha 1, Jungmannova 24, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. července 2012 č. j. -145, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše citovaného usnesení, současně navrhl odklad vykonatelnosti rozhodnutí, jimiž byl zavázán k vyklizení v nich označených nemovitostí, a také zrušení ustanovení , o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění pozdějších předpisů. Ústavní stížnost odůvodnil tím, že se napadenými rozhodnutími cítí dotčen v právech, zakotvených v a 2 d, jakož i v y základních práv Evropské unie a v y. Poukázal na průběh řízení o žalobě o vyklizení nemovitostí, které užíval na základě nájemní smlouvy pro umístění a provozování velkoplošných reklamních zařízení či staveb pro reklamu, této žalobě bylo vyhověno rozsudkem pro uznání, který považoval za nesprávný a neodůvodněný, a to pro absenci kvalifikovaných důvodů pro takové rozhodnutí. Soud II. stupně jeho odvolání, ve kterém poukázal zejména na nesprávné závěry soudu o elektronickém doručení zpráv do datové schránky, nevyhověl, napadené rozhodnutí potvrdil, když se ztotožnil se závěry soudu I. stupně a jeho námitky označil za účelové, nepodložené a nevěrohodné. Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal dovolání, které bylo odmítnuto. Soudní rozhodnutí označil za nesprávná a nepřezkoumatelná, a poněvadž mu jimi byla uložena povinnost odstranit z předmětných nemovitostí všechna nainstalovaná zařízení, navrhl, aby Ústavní soud jejich vykonatelnost odložil. Současně s poukazem na znění , navrhl zrušení tohoto ustanovení, když v něm obsažená doba 90 dnů pro uložení zpráv v datové schránce je nepřiměřeně krátká a vede k tomu, že po uplynutí uvedené doby již oprávněný nemá možnost se s obsahem datové zprávy seznámit.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud se, přestože dovolání žalovaného napadající rozsudek soudu II. stupně odmítl opodstatněně jako nepřípustné, v odůvodnění svého usnesení vyslovil ke všem jeho uplatněným námitkám. Zejména vyložil správnost právního názoru soudů, že k vydání rozsudku pro uznání ve smyslu a 5 a byly v předmětné věci splněny zákonné podmínky, když se žalovaný na výzvu ve stanovené třicetidenní lhůtě nevyjádřil ani v této lhůtě soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom bránil, byť uvedená výzva byla doručena dne 20. 5. 2010 do jeho datové schránky, do níž se přihlásil dne 21. 5. 2010. S poukazem na ustanovení , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, jakož i na svou judikaturu Nejvyšší soud dále konstatoval také správnost v rozsudcích učiněných závěrů, týkajících se doby dodání y do datové schránky žalovaného, z níž pak soudy dovodily počátek běhu a uplynutí lhůty pro podání jeho vyjádření podle doručené výzvy. Na uvedené odůvodnění lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ ]. Poněvadž návrh na zrušení rozhodnutí soudů byl odmítnut, nebyly splněny podmínky pro zahájení řízení podle citovaného , tj. řízení o návrhu stěžovatele na zrušení , jak ve svém podání požadoval, stejně jako pro rozhodování o navrhovaném odkladu výkonu napadených rozhodnutí [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. listopadu 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu