Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1599/10

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky TEMPLUM-společenské hry s. r. o., se sídlem Radlická 49, Praha 5, t. č. bez právního zastoupení, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 24. 2. 2010 č. j. -40 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2010 č. j. -69, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu dne 2. 6. 2010 stěžovatelka navrhuje, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů a rozhodl, že náklady právního zastoupení v řízení zcela zaplatí stát dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále ""). Stěžovatelka tvrdí, že těmito rozhodnutími byla porušena její ústavně zaručená základní práva zakotvená vě a vd.

Dříve než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované , přičemž shledal, že tomu tak není.

Při podání ústavní stížnosti stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem (viz , a ) a o ustanovení právního zástupce pro řízení o ústavní stížnosti požádala Ústavní soud s odůvodněním, že si jej sama nemůže zajistit. V podání ze dne 6. 9. 2010 pak uvádí, že v tentýž den obdržela od České advokátní komory (dále též ČAK) vyrozumění o ustanovení advokáta a předložila jednatelem podepsanou plnou moc k zastupování v řízení před Ústavním soudem. Komorou určená advokátka JUDr. A. B. však Ústavnímu soudu dopisem ze dne 1. 10. 2010, odkazujícím na ustanovení , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), oznámila, že právní zastupování v řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky nepřevzala. Podáním ze dne 14. 10. 2010 JUDr. B. požádala Ústavní soud, aby ústavní stížnost neodmítal z důvodu absence povinného zastoupení advokátem a nejprve poskytl stěžovatelce přiměřenou lhůtu pro odstranění uvedeného nedostatku s odůvodněním, že stěžovatelka požaduje po ČAK určení jiného advokáta. O týchž skutečnostech stěžovatelka informovala Ústavní soud podáním ze dne 13. 10. 2010, v němž žádala o poskytnutí lhůty k doplnění ústavní stížnosti, a to v minimální délce 60 - 90 dnů. Soudce zpravodaj stěžovatelce určil dvacetidenní lhůtu k odstranění vad návrhu s poučením, že nebudou-li v dané lhůtě nedostatky podání odstraněny, bude návrh dle ustanovení odmítnut. Na výzvu reagovala stěžovatelka podáním ze dne 10. 11. 2010, v němž uvádí, že vyzvala JUDr. B., aby své povinnosti v určené lhůtě splnila a že ČAK odmítla jiného advokáta v dané věci určit. Ústavní soud požádala o prodloužení lhůt a opakovaně i o ustanovení advokáta, přičemž odkázala na ve spojení s .

Z uvedeného je zřejmé, že stěžovatelka není pro řízení o ústavní stížnosti zastoupena advokátem na základě kvalifikované plné moci ( ). Z řízení o návrzích, jež stěžovatelka k Ústavnímu soudu doposud podala (viz např. věci vedené pod

sp. zn.

,

) vyplývá, že byla opakovaně náležitě poučena o podmínce povinného zastoupení advokátem, o postupu k jejímu splnění, jakož i o důsledcích neodstranění vad návrhu.

Pokud se stěžovatelka domáhá prodloužení lhůt k doplnění ústavní stížnosti či k odstranění vad, a to adekvátně stavu a situaci (poukazuje na okolnost, že jí stále nebyl připojen proud), Ústavní soud konstatuje, že účelem vyrozumění s určením lhůty k odstranění vad návrhu podle ustanovení je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro meritorní projednání věci před Ústavním soudem. Faktické prodlužování zákonné šedesátidenní lhůty pro podání ústavní stížnosti určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by proto mělo být jen výjimečné, neboť v takovém případě je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním stěžovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

Pouze pro úplnost Ústavní soud připomíná svoji ustálenou judikaturu, v níž nepřipustil přiměřené použití (ustanovení advokáta soudem), neboť neshledal podmínky pro takový postup podle . Jak již byla stěžovatelka v minulosti opakovaně informována, právní řád připouští určení advokáta i pro řízení před Ústavním soudem rozhodnutím České advokátní komory (, ), čímž je vytvořen procesní nástroj k zajištění kvalifikovaného právního zastoupení, a tedy i přístupu k Ústavnímu soudu.

Vzhledem k tomu, že vady návrhu nebyly ve lhůtě určené soudcem zpravodajem odstraněny, Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků na základě , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. listopadu 2010

JUDr. Dagmar Lastovecká

soudkyně Ústavního soudu