Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 615/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu obchodní společnosti TEMPLUM - společenské hry s. r. o., adresa: Radlická 49, 150 00 Praha 5, advokátem nezastoupené, směřujícím proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2012, č. j. -282, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka se ve svém podání doručeném Ústavnímu soudu dne 12. 2. 2013 domáhala s odvoláním na zásah do svých základních práv zrušení v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze. Městský soud jím potvrdil prvoinstanční rozhodnutí o odmítnutí opožděného odvolání navrhovatelky. Na Ústavní soud se obrátila sama, nikoliv prostřednictvím advokáta, jak vyžadují procesní pravidla ( a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " ").

Ačkoliv byla navrhovatelka v minulosti již mnohokrát (např. řízení vedená pod

sp. zn.

,

,

,

,

,

či

) Ústavním soudem poučena o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, ani nyní je podaný návrh nemá. Lze předpokládat, že stěžovatelka takto postupuje cíleně a záměrně ignoruje.

Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění nedostatků (vad podání); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří. Ústavní soud je však toho názoru (který vyjádřil ve stěžovatelčiných věcech opakovaně), že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Vyslyšet nebylo možno ani stěžovatelčinu žádost o "poskytnutí adekvátních lhůt k doplňování ústavní stížnosti". Zákonná šedesátidenní lhůta pro podání ústavní stížnosti stanovená je plně dostačující pro podání kompletního a bezvadného návrhu, zvláště je-li stěžovatelka s jeho náležitostmi dobře obeznámena. Faktické prodlužování lhůty určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatelky advokátem (ve stěžovatelčině věci z posledních rozhodnutí např.

sp. zn.

či a

sp. zn.

) se tudíž Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení a soudcem zpravodajem návrh bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. února 2013

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj