Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2172/10

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele F. V., zastoupeného Mgr. Radimem Dostálem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Palackého 168 - "Na Rybárně", proti jinému zásahu v podobě nečinnosti Okresního soudu v Jeseníku ve věci vedené pod sp. zn. , za účasti Okresního soudu v Jeseníku jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel brojí ústavní stížností proti průtahům v řízení vedeném ve shora označené věci u Okresního soudu v Jeseníku. Namítá, že okresní soud porušil jeho právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, resp. na projednání věci v přiměřené lhůtě tím, že nenařídil jednání ani neučinil žádné jiné úkony k rozhodnutí ve věci, ačkoliv od podání žaloby uplynuly již téměř tři roky a od posledního úkonu ve věci více než roky dva. Stěžovatel rovněž žádal soud o sdělení, kdy bude ve věci nařízeno jednání (podáním ze dne 10. 12. 2009), avšak bezvýsledně.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Dle , o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li jinak. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

V zákoně č. , o soudech a soudcích, jsou zakotveny právní instituty, jež umožňují účastníkům brojit proti průtahům v řízení. Prvním z nich je stížnost na průtahy dle , druhým návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle zákona o soudech a soudcích.

Ústavní soud ve své dřívější judikatuře dovozoval, že k naplnění podmínky vyčerpání všech procesních prostředků poskytovaných zákonem k ochraně práv stěžovatele je zapotřebí využít rovněž stížnost na průtahy v řízení. Pod vlivem judikatury Evropského soudu pro lidská práva (viz např. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. 7. 2003) však Ústavní soud změnil dosavadní postoj s odůvodněním, že tuto stížnost nelze považovat za efektivní prostředek nápravy průtahů v řízení (nález ze dne 7. 3. 2005,

sp. zn.

).

Naproti tomu ohledně návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona o soudech a soudcích Ústavní soud setrvale judikuje, že jeho využití je nezbytnou podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti (viz nález

sp. zn.

nebo usnesení

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

,

). V této souvislosti je nutno připomenout, že po novele provedené již podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu není podmíněno předchozím podáním stížnosti na průtahy dle zákona o soudech a soudcích. Zmíněnou novelou tedy byl odstraněn zásadní nedostatek návrhu dle citovaného zákona, který Evropský soud pro lidská práva vytknul v rozhodnutí ze dne 16. 10. 2007, č. stížnosti 40552/02, ve věci Vokurka proti České republice. Za současného právního stavu proto nemůže být pochyb, že návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu představuje procesní prostředek, který musí stěžovatel vyčerpat před podáním ústavní stížnosti brojící proti průtahům v probíhajícím řízení.

Z ústavní stížnosti se však podává, že stěžovatel návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu nevyužil. Okresnímu soudu zaslal pouze žádost o sdělení, kdy bude nařízeno jednání; to však za návrh ve smyslu § 174a zákona o soudech a soudcích zjevně považovat nelze. Lze proto uzavřít, že ústavní stížnost je nepřípustná pro nevyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje [ a ]. Ústavní soud z tohoto důvodu ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl, aniž tím samozřejmě prejudikuje závěr, zda v řízení dochází k průtahům, či nikoliv.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. 8. 2010

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj