Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 897/09

Ústavní soud rozhodl o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti společnosti MARSERVIS, s.r.o., sídlem Chodov, Vančurova 341, zastoupené JUDr. Petrem Orctem, advokátem se sídlem Karlovy Vary, Na Vyhlídce 53, proti postupu Energetického regulačního úřadu, proti postupu předsedy Energetického regulačního úřadu a proti postupu Krajského soudu v Plzni, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se svým návrhem domáhá vydání nálezu, kterým by Ústavní soud vyslovil, že a) Energetický regulační úřad a jeho předseda svým postupem porušili její práva zakotvená v a d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a b) Krajský soud v Plzni porušil její práva zakotvená v , , a y a Úmluvy. Z těchto důvodů stěžovatelka žádá, aby Ústavní soud Energetickému regulačnímu úřadu a jeho předsedovi a Krajskému soudu v Plzni zakázal v pokračování porušování jejich základních práv.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podání splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené , o Ústavním soudu. Ústavní soud se proto v dané věci nejprve zaměřil na posouzení otázky, zda je návrh stěžovatelky přípustný, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Z daného podání je zřejmé, že ve věci stále probíhá řízení před Energetickým regulačním úřadem (respektive před jeho předsedou v rámci řízení rozkladového), případně že je věc řešena odvolacím soudem. Většina stěžovatelčiných námitek přitom směřuje do merita věci, pročež jsou tyto námitky (i z níže uvedených důvodů) v současném stadiu sporu, kdy ve věci nebylo v době podání ústavní stížnosti pravomocně rozhodnuto, před Ústavním soudem nepřípustné. Pokud jde o námitky podřaditelné pod souhrnné označení "průtahy v řízení", Ústavní soud konstatuje, že z podané ústavní stížnosti ani jejích příloh nevyplývá, že by stěžovatelka postupovala ve smyslu ustanovení , , respektive ustanovení , o soudech a soudcích. V době podání ústavní stížnosti tak nebyly ze strany stěžovatelky vyčerpány všechny procesní prostředky ve smyslu . Posuzovaná ústavní stížnost proto byla stěžovatelkou podána zjevně předčasně.

Ústavní soud odkazuje na svoji ustálenou judikaturu, podle níž je jeho pravomoc ve vztahu k orgánům veřejné moci dána pouze subsidiárně; Ústavní soud proto důsledně respektuje princip minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů, nad kterými není v zásadě oprávněn ve fázi dosud neukončeného řízení vykonávat jakýkoli dohled či dozor. Domáhat se ochrany svých ústavně zaručených základních práv nebo svobod podáním ústavní stížnosti je fyzická nebo právnická osoba oprávněna za podmínek stanovených u ČR a - jak již bylo uvedeno - teprve po vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně svých práv a po pravomocném ukončení předmětné věci. V této souvislosti lze také připomenout, že ochrana ústavnosti není úkolem pouze Ústavního soudu, ale všech orgánů veřejné moci, přičemž Ústavní soud představuje v této souvislosti toliko ultima ratio, institucionální mechanismus, který nastupuje až v případě selhání všech předchozích. Pokud by stěžovatelka po vyčerpání veškerých procesních prostředků zaručených jí právním řádem měla za to, že výsledek či průběh řízení, v němž byla účastníkem, vykazovaly deficit ústavnosti, nic jí nebude bránit obrátit se poté znovu s podáním na Ústavní soud (srov. nález Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

, in: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 4, nález č. 78, str. 243 a násl., usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 8. 2006 ve věci sp. zn. ).

Ústavnímu soudu tak s ohledem na výše uvedené skutečnosti nezbylo než návrh jako nepřípustný podle mimo ústní jednání odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. května 2008

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj