Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3214/08

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Ivanou Janů, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele O. K., zastoupeného JUDr. Alexejem Závadou, advokátem, se sídlem Volyňská 1190/3a, 100 00 Praha 10, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v nečinnosti Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věci jeho žádosti o propuštění z vazby podané dle § 72 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 31. 12. 2008, stěžovatel brojí proti nečinnosti Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") ve věci jeho žádosti o propuštění z vazby dle § 72 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (dále jen "trestní řád"). Jak uvádí, svého práva na její podání využil dne 5. 10. 2008, dne 3. 11. 2008 ji urgoval a dne 4. 12. 2008 ji dále doplnil. Přesto krajský soud na žádné z těchto podání do dne podání ústavní stížnosti nijak nereagoval.

Stěžovatel je přesvědčen, že tato nečinnost porušuje jeho základní právo na projednání věci bez zbytečných průtahů zakotvené v d (dále jen ""). V rozporu s y (dále jen "") soud téměř tři měsíce neposkytuje ochranu jeho právům. Proto navrhuje, aby Ústavní soud vydal nález, kterým zakáže krajskému soudu pokračovat v porušování jeho práv a přikáže mu, aby ve věci konal.

Stěžovatel zároveň požádal Ústavní soud o přednostní projednání ve smyslu o Ústavním soudu (dále jen ""), s tím, že je nežádoucí, aby projednání ústavní stížnosti vedlo k podstatnějšímu prodlužování jeho vazby.

II.

Ústavní stížnost není přípustná.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené .

Ústavní soud konstatuje, že jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod je její subsidiarita. Princip subsidiarity se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád České republiky stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud přistoupil k zásahu na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až tehdy, kdy příslušné orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit. Stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických či právnických osob příslušný určitý orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud rozhodnutí tohoto orgánu předbíhat. Princip subsidiarity je přitom nutno důsledně uplatňovat i ve vztahu k trestnímu řízení.

V případě průtahů v postupu soudu v trestním řízení jsou prostředky, jejichž vyčerpání je před podáním ústavní stížnosti vyžadováno, upraveny v hlavě III. dílu 6. o soudech a soudcích. Jedná se o podání stížnosti dle a poté návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle citovaného zákona. Z textu ústavní stížnosti vyplývá, že tyto prostředky stěžovatel nevyužil (stěžovatelova urgence, jejíž kopie je k ústavní stížnosti přiložena, není žádným z uvedených prostředků).

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud musel považovat ústavní stížnost z ústavněprávního hlediska za nepřípustnou a podle ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl.

V rámci podané ústavní stížnosti stěžovatel požádal, aby byla projednána přednostně ve smyslu . Ústavní soud, aniž by v tomto směru přijal příslušné usnesení, od samého počátku postupoval v řízení před ním tak, aby věc stěžovatele byla projednána co nejrychleji.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. ledna 2009

Ivana Janů

soudce zpravodaj