Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 14/10

Ústavní soud rozhodl dne 2. března 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele Ing. V. Š., zastoupeného Mgr. Martinem Jančou, advokátem se sídlem Mikulášské nám. 11, 326 00 Plzeň, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. října 2009 č. j. -133 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2009 č. j. -123, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností napadl stěžovatel v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručeného základního práva na spravedlivý proces, zakotveného v d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedeným rozhodnutím Městského soudu v Praze mu bylo (I.) odňato osvobození od soudního poplatku přiznané mu tamním soudem usnesením ze dne 14. března 2008, a dále (II.) jím došlo k zamítnutí jeho návrhu ze dne 18. prosince 2008 na ustanovení zástupce. Vrchní soud v Praze posléze nepřisvědčil námitkám stěžovatele a jeho odvolání shora citovaným usnesením zamítl.

Stěžovatel, poté, co zopakoval námitky obsažené ve svém odvolání, konstatoval, že Městský soud v Praze vycházel z nesprávných informací, které následně nesprávně právně posoudil a jež odvolací soud převzal do svého rozhodnutí, aniž by mu umožnil se k projednávané věci vyjádřit. Proto se domáhal, aby Ústavní soud předmětná rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak Ústavní soud ustáleně judikuje, rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, spadá do rozhodovací sféry obecných soudů; s ohledem na ústavně zaručený princip nezávislosti soudů ( y ČR) Ústavnímu soudu zpravidla nepřísluší přehodnocovat závěry, ke kterým obecný soud při zvažování důvodnosti uplatněného nároku dospěje (srov. usnesení

sp. zn.

,

,

,

,

,

a další).

Dle názoru Ústavního soudu, který není další přezkumnou instancí v systému obecných soudů, nýbrž soudním orgánem ochrany ústavnosti [ , písm. d) y ČR], napadená rozhodnutí nevykazují prvky jurisdikční libovůle (svévole), pročež nezasahují do shora vymezeného ústavního práva stěžovatele. Jsou v dostatečném rozsahu v intencích ustanovení , 2 , na které odkazují, odůvodněna a nelze v nich spatřovat rozhodování bez bližších kritérií či zásad odvozených z právní normy (srov. k této kautele coby zábraně proti svévoli nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

a další).

Ústavní soud ve své rozhodovací praxi konstatoval, že dotčení v právu na spravedlivý proces ve vazbě na rozhodnutí soudu ve věci osvobození od soudních poplatků by byla způsobilá založit toliko svévolná aplikace ustanovení , spočívající buď v absenci jakéhokoli odůvodnění anebo obsahující odůvodnění vybočující v extrémní míře z rámce vymezeného principy spravedlnosti (nález

sp. zn.

, srov. i nález

sp. zn.

). Dané okolnosti v posuzované věci stěžovatele, vycházeje i z obsahu vyžádaného spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , zjištěny nebyly. Odlišný (a výkladově možný) náhled na to, do jaké míry rozhodné okolnosti naplňují či nikoliv relativně neurčitý pojem "poměry účastníka", zásah do ústavně zaručeného základního práva na spravedlivý proces bez dalšího nezakládá.

Tím samým předjímáno ze zákona je i rozhodnutí o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce ( , 2 ).

Pro uvedené byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. března 2010

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu