Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3468/2013

U S N E S E N Í

B. F.

,

zastoupené Mgr. Janem Hraško, advokátem se sídlem v Liberci, Revoluční 123/17, proti žalovanému

statutárnímu městu Liberec

o uložení povinnosti uzavřít dodatek kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 23. 1. 2013, č.j. -231, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti výroku I. v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 18. 11. 2011, č.j. -88, tak, že žalobu (o nahrazení projevu vůle) zamítl, není přípustné, jelikož zpochybněnou právní otázku, která již byla předmětem rozhodování Nejvyššího soudu, odvolací soud vyřešil v souladu s konstantní judikaturou dovolacího soudu, od níž není důvod odchýlit se ani v souzené věci ( , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 , čl. II bod 2 ,

dále jen „“).

Závěr odvolacího soudu, že zastupitelstvo žalovaného bylo oprávněno změnit své rozhodnutí ze dne 27. 10. 1992 o prodeji (celých) nemovitostí žalobkyni a spoluvlastnický podíl o velikosti 254/1000 na žalobkyni nepřevést, odpovídá tomu, co Nejvyšší soud vyjádřil např. v rozsudku ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. , v rozsudku ze dne 26. 7. 2007, sp. zn. (na něž odkázal i odvolací soud), v rozsudku ze dne 16. 10. 2003, sp. zn. , a v mnoha dalších, v nichž vysvětlil proces vytváření vůle obce a jejího projevu navenek, a to principiálně shodně pro proces probíhající za účinnosti , o obcích (obecní zřízení), i za účinnosti pozdějšího , o obcích (obecní zřízení). Z uvedeného výkladu se zejména podává, že usnesení zastupitelstva obce ještě nepředstavuje právní úkon, jakožto projev vůle obce směřující ke vzniku, změně, nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem vůle spojují, nýbrž je vnitřním aktem obce a navenek nemá právní účinky; ty má teprve projev vůle obce, který se stává perfektním (formálně navenek vyjádřeným) až v případě podpisu příslušné smlouvy (zpravidla) starostou. V souzené věci to znamená, že projevilo-li žalované město pouze úmysl prodat žalobkyni celé nemovitosti, avšak právně účinným způsobem se nezavázalo k prodeji sporného spoluvlastnického podílu, pak bylo na jeho svobodném uvážení úmysl změnit a vlastnické právo k tomuto podílu nepřevést, a to bez ohledu na to, že ve zbytku byl prodej dříve uskutečněn (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. ).

Dovolatelka sice rovněž odkazuje na výše zmíněný rozsudek sp. zn. , vyvozuje z něj však pro danou věc nesprávný právní závěr, podle něhož zastupitelstvo žalovaného města nebylo oprávněno své usnesení o prodeji nemovitostí žalobkyni ze dne 27. 10 1992 změnit, bylo-li již částečně (podpisem kupní smlouvy ze dne 10. 12. 1992 primátorem a vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí) vykonáno. V souzené věci je podstatné, že k převodu sporného spoluvlastnického podílu – jak již bylo uvedeno – se žalované město právně účinným způsobem nezavázalo. I když odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí nevhodně uvedl, že pozdějším usnesením měla být zjednána náprava domnělého pochybení tak, aby odpovídalo již uzavřené smlouvě (což si dovolatelka vykládá tak, že právní úkon primátora nepřípustně předcházel rozhodnutí zastupitelstva), není třeba se námitkami v tomto směru zabývat, neboť posouzení platnosti kupní smlouvy ze dne 10. 12. 1992 není předmětem tohoto sporu. Ze stejného důvodu je nepřípadný i poukaz dovolatelky na rozsudek ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud dovodil neplatnost kupní smlouvy uzavřené se zájemcem, který nesplňoval podmínky stanovené ve zveřejněném záměru. Úvaha, že usnesení zastupitelstva bylo možné změnit pouze jako celek, nikoli jen v bodu týkajícím se žalobkyně, je mylná, neboť ani dovolatelka netvrdí, že se nejednalo o samostatné majetkoprávní operace. Konečně námitka, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo překvapivé (nepředvídatelné), nepředstavuje uplatnění jediného způsobilého dovolacího důvodu ( ).

Nejvyšší soud nepřípustné dovolání podle ustanovení , věty první, odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. května 2014

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu