Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3324/2013

25 Cdo 3324/2013

U S N E S E N Í

a) M. K., b) V. K.,

a

c) M. K.,

všech zastoupených JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem, se sídlem Praha, Sokolovská 49, proti žalované

České podnikatelské pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group,

IČO 639 98 530, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/23, o 373.402,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání všech žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. dubna 2013, č. j. -101, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2013, č. j. -101, pokud jím byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15. 11. 2012, č.j. -59 tak, že se zamítá žaloba o zaplacení částky 187.994,60 Kč, a pokud jím byla žalobcům uložena povinnost k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 8.213,40 Kč, není podle přípustné.

Ačkoliv odvolací soud jedním výrokem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba ohledně 187.994,60 Kč zamítá, rozhodoval o několika samostatných nárocích s odlišným skutkovým základem, a to o nároku žalobce a) na jednorázové odškodnění za škodu usmrcením ve výši 48.000,- Kč, nároku žalobkyně b) na jednorázové odškodnění za škodu usmrcením ve výši 48.000,- Kč, nároku žalobce c) na jednorázové odškodnění za škodu usmrcením ve výši 35.000,- Kč, dále o nárocích žalobce a) a žalobkyně b) na náhradu za zničené oblečení ve výši 1.040,- Kč a na úhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem ve výši 48.412,- Kč. Byť se tyto dílčí nároky odvíjejí od téže události (usmrcení P. K. při dopravní nehodě), mají odlišnou povahu, a jde tak o samostatné nároky; přípustnost dovolání je proto třeba zkoumat ve vztahu ke každému z nich samostatně bez ohledu na to, že byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem. Jestliže tedy napadeným měnícím výrokem rozsudku odvolacího soudu byla zamítnuta žaloba na jednotlivá plnění nepřevyšující 50.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením , aniž by na tento závěr měla vliv okolnost, že součet výše plnění ze všech samostatných nároků částku 50.000,- Kč přesahuje.

Uvedené platí rovněž pro dovoláním napadený výrok, jímž byla žalobcům uložena povinnost k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, jejichž výše ani v součtu nepřesahuje zákonem stanovený limit 50.000,- Kč.

Z povahy dovolání jako mimořádného opravného prostředku vyplývá, že jej není oprávněn podat kterýkoli účastník, nýbrž jen ten, jemuž byla napadeným rozhodnutím způsobena újma odstranitelná zrušením takového rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopisu Soudní judikatura, ročník 1998, sešit č. 3, pod č. 28, nebo rozsudek ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. , uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 154). Žalobci proto nejsou oprávněni podat dovolání proti té části napadeného výroku rozsudku odvolacího soudu, jíž byl potvrzen vyhovující rozsudek soudu prvního stupně ohledně zaplacení 22.625,40 Kč; dovolání v této části je tzv. subjektivně nepřípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobců podle věty první ve spojení s a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( odst. věta druhá ).Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. dubna 2014 JUDr. Robert Waltr předseda senátu