Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 291/2013

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Jablonci nad Nisou (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 6. února 2013, č. j. -14, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému.

Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání a současně „předložil návrh na vyloučení Krajského soudu v Ústí nad Labem s pobočkou v Liberci“. Následně „doplnil“ námitku vyloučení tak, že se týká i „Vrchního soudu v Praze“, a to z důvodu „soudních sporů vedených s uvedeným soudem pro protiprávní postup jeho soudců při vyřizování věcí s účastí žalobce“.

Přitom poukázal na rozhodnutí k výkladu ustanovení , (dále jen „“) − usnesení sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. a sp. zn. ] – ve kterých Nejvyšší soud dovodil, že soudci Vrchního soudu v Praze jsou vyloučeni z projednání tam označených věcí, a to z týchž důvodů, jež žalobce uplatňuje v projednávané věci.

Podle ustanovení jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Ustanovení pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde.

Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze má věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. projednat a rozhodnout senát 4 Cmo, v němž působí soudciJUDr. Ivan Kobliha, JUDr. Marta Tůmová a JUDr. Ivana Petrová, popřípadě zastupující senát 1 Cmosložený ze soudců JUDr. Jiřího Hesse, JUDr. Radomíra Křivánka a JUDr. Michala Krenka, Ph.D.

Všichni jmenovaní soudci ve vyjádření k námitce podjatosti ( ) shodně uvedli, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí předmětné věci a že nemajížádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci.

V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Praze vyjmenovaných ve výroku. Důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti pak nemohou být ani úvahy žalobce založené na skutečnosti, že proti Vrchnímu soudu v Praze podal v jiné věci žalobu, neboť tato skutečnost sama o sobě nic nevypovídá o vztahu soudců k účastníkům řízení (k jejich zástupcům) a k projednávané věci, a nelze z ní dovodit, že by byla způsobilá ovlivnit jejich nestranné rozhodování.

K tomu srov. závěry usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jímž byla korigována dosavadní rozhodovací praxe, vycházející z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2002, sp. zn. a ze dne 19. srpna 2008, sp. zn. , ze které Nejvyšší soud vycházel i v žalobcem odkazovaných rozhodnutích.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že označení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí dané věci.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. listopadu 2013

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu