Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 138/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce J. K. proti žalovaným: 1) C., spol. s r. o., 2) T., a. s., 3) Č. s., a. s., 4) Městskému soudu v Praze se sídlem v Praze 2, Spálená 2, a 5) Vrchnímu soudu v Praze se sídlem v Praze 4, Náměstí Hrdinů 1300, o opravných prostředcích proti usnesením Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze o prohlášení konkursu na majetek žalobce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o vyloučení soudců, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce vznesl námitku podjatosti soudců Městského soudu v Praze s tím, že žaloba směřuje proti Městskému soudu v Praze a lze tedy s ohledem na poměr soudců tohoto soudu k věci pochybovat o jejich nepodjatosti. Ze stejného důvodu vznesl námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, který by měl rozhodnout o vyloučení soudců Městského soudu.

Podle věta první o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

K rozhodnutí o námitce podjatosti soudců vrchního soudu je funkčně příslušný Nejvyšší soud České republiky.

Ústavní soud v rozhodnutí sp. zn. , publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 127, svazek 6, str. 429, vyslovil právní názor, že „podle soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti a že podmínka zakládá vyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jejich skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy jestliže „lze mít pochybnost o jejich nepodjatosti“. Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být“.

V daném případě s ohledem na to, že Vrchní soud v Praze je v této věci označen jako žalovaný, lze objektivně mít za to, že soudci tohoto soudu by mohli být ve věci podjatými. Proto Nejvyšší soud všechny soudce tohoto soudu vyloučil z projednávání a rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze.

Vzhledem k tomu, že všichni soudci Vrchního soudu v Praze byli vyloučeni, v důsledku čehož tento soud nemůže o věci jednat, byla věc k projednání a rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze přikázána Vrchnímu soudu v Olomouci ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. července 2002

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu