Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 64/2010

U S N E S E N Í

J. H.

proti žalovaným

1)

České republice - Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2,

2)

Vrchnímu soudu v Praze

, se sídlem nám. Hrdinů 1300/1, 140 00 Praha 4, o určení postupu a rozhodnutí Vrchního soudu v Praze za odejmutí práva občana na spravedlivé rozhodnutí a zveřejnění omluvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze,

t a k t o :

I. Všichni soudci Vrchního soudu v Praze

jsou

vyloučeni

z projednávání a rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. .

II. Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn.

se přikazuje

k projednání a rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze Vrchnímu soudu v Olomouci.

O d ů v o d n ě n í :

Dne 18. 6. 2009 bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 2 doručeno odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 1. 6. 2009, sp. zn. , jímž byla zamítnuta žalobcova žádost o ustanovení právního zástupce. Současně žalobce vznesl námitku podjatosti soudců Městského soudu v Praze (podání označené jako „návrh na vyloučení Městského soudu v Praze“) s tím, že s ohledem na poměr soudců tohoto soudu k věci lze pochybovat o jejich nepodjatosti (č. l. 52). Ze stejného důvodu vznesl námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze (č. l. 49), který by měl rozhodnout o vyloučení soudců Městského soudu v Praze (podání označené jako „návrh na vyloučení Vrchního soudu v Praze“).

Žalobce návrh odůvodnil podjatostí Vrchního soudu v Praze vůči jeho osobě a nezpůsobilostí soudu objektivně a nestranně projednat a spravedlivě rozhodnout jakoukoliv věc jeho s účastí, neboť s Vrchním soudem v Praze vede soudní spor pro jeho protiprávní postup ve věci s žalobcovou účastí. Uvedl, že tato skutečnost staví „všechny soudce všech úseků“ Vrchního soudu v Praze vůči žalobci do „specifického protikladného vztahu, který již nelze považovat za nepodjatý“. Pro údajnou nepochybnou podjatost vůči žalobci je pak Vrchní soud v Praze se všemi soudci všech svých úseků nezpůsobilý vyřizovat jakoukoliv věc s účastí žalobce, včetně věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. .

K podání žalobce předložili svá vyjádření členové senátu 8 Cmo Vrchního soudu v Praze, který má podle rozvrhu práce o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze rozhodnout. JUDr. Vlasta Wohlmuthová, JUDr. Lyana Rozlivková a JUDr. Gabriela Barančíková shodně uvedly, že k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům nemají žádný vztah. Stejně tak se vyjádřili členové zastupujících senátů 2 Cmo (JUDr. Petr Baierl, JUDr. Ivana Wolfová, JUDr. Alexandra Jiříčková a JUDr. Alena Pavlíková) a (Mgr. Marcela Tuscanyová, JUDr. Eva Hodanová a JUDr. Marta Chrastilová).

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Podle u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.

Podle důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

K důvodům vyloučení soudce podle je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jež může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.

Vyloučení soudce tak zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti. K pochybnostem musí být dán objektivní důvod. Důvody pro vyloučení soudce z projednání věci je tak třeba zkoumat pečlivě v každém konkrétním případě.

K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu ( a násl. d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

V daném případě s ohledem na to, že Vrchní soud v Praze je v této věci označen jako žalovaný, lze objektivně mít za to, že soudci tohoto soudu by mohli být ve věci podjatými. K danému závěru je však nutno uvést, že Nejvyšší soud k tomuto závěru dospěl především s ohledem na konkrétní povahu sporu v projednávané věci, kdy žalobce napadá rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2007, sp. zn. , týkající se námitky podjatosti soudců Městského soudu v Praze ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. . O námitce podjatosti rozhodoval senát Vrchního soudu v Praze ve složení JUDr. Petr Baierl, JUDr. Ivana Wolfová a JUDr. Alexandra Jiříčková. Jmenovaní soudci jsou dle rozvrhu práce platného od 1. 1. 2010 přiděleni k senátu 2 Cmo, který je v dané věci zastupujícím senátem.

Nejvyšší soud k výše uvedenému dodává, že vyloučení Vrchního soudu v Praze se týká toliko řízení ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. . Námitce žalobce, aby byli vyloučeni „všichni soudci všech úseků“ Vrchního soudu v Praze v jakékoliv věci s účastí žalobce, neboť s Vrchním soudem v Praze vede soudní spor, nelze jakkoli přisvědčit.

Je třeba připomenout, že účastník je povinen v námitce podjatosti označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a uvést, v čem spatřuje důvod jeho podjatosti (srov. ). Nelze toliko paušálně a neadresně namítat, že jsou vyloučeni „všichni soudci” určitého soudu. Skutečnost, že účastník kupříkladu z důvodů, které on sám považuje za závažné, podal žalobu proti konkrétnímu soudu jako organizační složce státu, může být důvodem pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle , sama o sobě však nezakládá důvod k pochybnostem o nepodjatosti každého jednotlivého soudce daného soudu.

Zde řešená otázka nemůže být sama o sobě základem pro kladné rozhodování o námitce vyloučení v obecné rovině, nad to konkrétně neuvedených soudců. Soudci soudu, jenž jedná za stát v občanském soudním řízení jako jeho organizační složka, nejsou bez dalšího (jen proto, že u takového soudu působí) vyloučeni z projednávání a rozhodnutí příslušné věci. Tím méně mohou být pak vyloučeni jen proto, že je v jiném občanském soudním řízení veden spor se státem, za nějž vystupuje soud, u nějž působí.

Opačný názor by bez dalšího presumoval, že každý soudce bez rozdílu bude vyloučen z projednávání a rozhodovaní věci již jen kvůli tomu, že účastník podal žalobu, ve které soud vystupuje jako organizační složka žalovaného státu, čímž by docházelo k neřešitelným situacím zejména u soudů vyšších stupňů, a dále, že soudce jako reprezentant veřejné moci je profesionálně neschopen (patrně s výjimkou uvedenou v ustanovení , větě druhé, ) oprostit se od záležitostí týkajících se soudu jako organizační složky státu. Protože účastník je povinen - jak uvedeno - v námitce podjatosti označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a v čem spatřuje důvod jeho podjatosti, je zřejmé, že paušální návrh na vyloučení soudců určených k projednání a rozhodnutí věci rozvrhem práce z uváděných důvodů nemůže být bez dalšího způsobilým důvodem k pochybnostem o nepodjatosti soudců, kteří jsou podle rozvrhu práce povoláni projednávat a rozhodnout posuzovanou věc.

Z daného vyplývá, že vyloučení Vrchního soudu v Praze z projednání námitky podjatosti Městského soudu v Praze v této věci nemůže být podkladem pro vyloučení Vrchního soudu v Praze z projednání jiné věci u tohoto soudu.

S ohledem na konkrétní povahu sporu v projednávané věci Nejvyšší soud všechny soudce Vrchního soudu v Praze vyloučil z projednávání a rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze v této věci.

Vzhledem k tomu, že všichni soudci Vrchního soudu v Praze byli vyloučeni, v důsledku čehož tento soud nemůže o věci jednat, byla věc k projednání a rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze přikázána Vrchnímu soudu v Olomouci ( ).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí

není

přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. května 2010

Předseda senátu:

JUDr. Petr Šabata