Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2940/2012

33 Cdo 2940/2012

U S N E S E N Í

A. S.

1) Ing. J. S.

,

2) L. J.

a

3)

Z. J.

,

oběma zastoupeným JUDr. Janou Hüblerovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Pod Pekárnami 245/10, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2012, č.j. -249, takto :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání proti rozsudku ze dne 8. 3. 2012, č.j. -249, kterým Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 4. 10. 2011, č.j. -195, jímž Okresní soud Praha - západ zamítl žalobu o určení, že žalobkyně je vlastnicí ideální poloviny domu, výhradní vlastnicí parcely o výměře 98 m2, zastavěná plocha a nádvoří, a parcely výměře 2262 m2 - zahrada, zapsaných na listu vlastnictví pro katastrální území V. u P., v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí vykonává Katastrální úřad pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha - západ (dále jen „nemovitosti“), není přípustné podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srovnej čl. II. bod 7 zákona , dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o.s.ř).

Podle , části věty před středníkem, má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného v řízení před soudem prvního stupně, podle něhož žalobkyně prvnímu žalovanému předmětné nemovitosti darovala; darovací smlouva, sepsaná 6. 6. 1990 notářským zápisem notářkou bývalého Státního notářství Praha - západ L. Ž. (N 887/90, NZ 765/90), byla registrována 6. 6. 1990 pod č. REG RI 1495/90. Žalobkyně vyzvala obdarovaného, který písemnost převzal 14. 5. 2010, k vrácení daru ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“). Žalobu, jíž se domáhá určení vlastnického práva k nemovitostem, podala 18. 6. 2010 a podáním z 19. 7. 2010 navrhla, aby do řízení přistoupili žalovaní 2/ a 3/. Soud prvního stupně usnesením z 20. 12. 2010, č.j. -93, které nabylo 11. 7. 2011 právní moci, připustil jejich přístup do řízení. Usnesením ze dne 15. 10. 2008, č.j. -68, Městský soud v Praze zjistil úpadek prvního žalovaného (dlužníka), prohlásil na jeho majetek konkurs a insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Vladimíra Benháka. Insolvenční správce zahrnul do majetkové podstaty předmětné nemovitosti, neboť jejich vlastníkem byl podle zápisů v katastru nemovitostí úpadce. Na návrh insolvenčního správce byly nemovitosti vydraženy v rámci veřejné dobrovolné dražby; žalovaní 2/ a 3/ jako vydražitelé uhradili ve stanovené lhůtě (1. 7. 2010) dražební cenu (4.500.000,- Kč), takže vlastnické právo k předmětům dražby na ně přešlo k okamžiku udělení příklepu licitátorem ( , o veřejných dražbách, ve znění účinném do 31. 12. 2012, dále jen „ “). Podle výpisu z katastru nemovitostí, Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha - západ, pro katastrální území V., obec V., jsou nemovitosti ve společném jmění žalovaných 2/ a 3/.

Po stránce právní odvolací soud uzavřel, že žalobkyně nemá ve vztahu k prvnímu žalovanému naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem, neboť její žaloba nesměřuje proti osobě, která je jako vlastník (spoluvlastník) zapsána v katastru nemovitostí ( ). Případný vyhovující výrok o určení vlastnictví by podle odvolacího soudu nevedl ke změně stavu zápisu v katastru nemovitostí. Pokud jde o žalované 2/ a 3/, měl odvolací soud předpoklad existence naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva k nemovitostem za splněný; dovodil však nedostatek věcné legitimace. Žalovaní 2/ a 3/ nabyli vlastnictví originárním způsobem, tj. příklepem spojeným s řádným a včasným uhrazením ceny dosažené vydražením. Jde o přechod práva, který vyplývá přímo z právního předpisu. Okolnost, že první žalovaný (úpadce) vlastníkem (spoluvlastníkem) nemovitostí v době konání dražby nemusel být (doručením jednostranného právního úkonu z 13. 5. 2010, kterým žalobkyně využila práva podle obč. zák., právní vztah z darování - při splnění zákonných podmínek - zanikl), není rozhodující. Posouzení, zda byly splněny předpoklady pro vrácení daru, je proto bezvýznamné.

Otázky, na nichž napadené rozhodnutí spočívá a které žalobkyně nabízí k přezkumu v dovolacím řízení, vyřešil odvolací soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, od níž se dovolací soud nemíní odchýlit.

V rozsudku ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. , Nejvyšší soud zaujal názor, že rozsudečný výrok, kterým soud určil vlastnické právo k nemovitosti, je ve smyslu , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, podkladem pro záznam změny vlastnického práva v katastru nemovitostí. Tento účinek však má takový rozsudek jenom vůči účastníkům řízení. Jestliže výrok rozsudku, kterým se rozhoduje o určení vlastnictví, nebude zavazovat osoby, které jsou jako vlastníci zapsáni v katastru nemovitostí, není dán naléhavý právní zájem na vydání požadovaného určovacího rozhodnutí; takové rozhodnutí totiž nemůže mít žádný vliv na zápis do katastru nemovitostí. Závěr, že žalobce nemůže mít naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti, jestliže žaloba nesměřuje proti tomu, kdo je jako vlastník zapsán v katastru nemovitostí, vyplývá z celé řady dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. , rozsudek ze dne 17. 2. 2009, sp. zn. , rozsudek ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. , rozsudek ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. ).

Nejvyšší soud rovněž uvedl (srov. rozsudek ze dne 2. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 54/2009, usnesení ze dne 18. 3. 2009, sp. zn. ), že v případě originárního způsobu nabytí vlastnického práva je vlastnictví předchůdce nerozhodné. Pro nabytí vlastnictví je rozhodující jen to, že byl udělen příklep, jímž se rozumí úkon licitátora spočívající v klepnutí kladívkem, a že vydražitel uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením ( , ).

V rovině dovolacího důvodu podle nastoluje žalobkyně v dovolání právní otázky, které odvolací soud neřešil a své rozhodnutí na nich nezaložil (zda může být uplatnění práva dárce na vrácení daru vyloučeno skutečností, že předmět daru byl sepsán do majetkové podstaty obdarovaného /úpadce/, zda právo na vrácení daru je pohledávkou z darovací smlouvy ve smyslu , o úpadku a způsobech jeho řešení / /, zda lze případné výsledky věcného rozhodnutí o určovací žalobě využít v řízeních o žalobě o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty úpadce a o žalobě o určení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné). Již proto nemohou být podrobeny dovolacímu přezkumu. Platí totiž, že o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu jde jen tehdy, kdy právní otázka, kterou dovolatel považuje za významnou, byla pro rozhodnutí určující; otázka, na jejímž řešení není rozhodnutí odvolacího soudu založeno, nemůže vést k závěru o jeho zásadním právním významu, i kdyby jinak splňovala kritéria uvedená v (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2001, sp. zn. ).

Z hlediska přípustnosti dovolání podle jsou bez významu výtky žalobkyně, že soud měl řízení podle přerušit, že neprovedl jí navržené důkazy, že rozhodnutí nebyla dostatečně skutkově podložena a že rozsudek odvolacího soudu je pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelný ( , část věty za středníkem, ). Tyto výhrady totiž vystihují dovolací důvod podle , který sice může výjimečně přípustnost dovolání podle založit, ovšem je tomu tak pouze v případech, kdy otázka, zda řízení před soudy nižších stupňů je či není postiženo vadami, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesněprávního předpisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. , ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. , a ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. ). O takovou situaci se v posuzovaném případě zjevně nejedná, neboť nejde bezprostředně o výklad procesního práva (spor o procesní právo).

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a , neboť žalovaným nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady, na jejichž náhradu by měli jinak vůči žalobkyni právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. srpna 2013

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu