Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1361/2013

20 Cdo 1361/2013

U S N E S E N Í

GARMOND Praha, s. r. o., v likvidaci

M. B.

, zastoupenému JUDr. Jitkou Příborskou, advokátkou se sídlem v Plzni, Habrmannova 23, pro částku 448.758,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. , o dovolání povinného usnesení Krajského soudu v Plzni z 29. listopadu 2012, sp. zn. , takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni z 29. listopadu 2012, sp. zn. , a usnesení soudní exekutorky JUDr. Dagmar Kuželová z 25. října 2012, č. j. 046 Ex 336/03-445,

se ruší

a věc

se vrací

soudní exekutorce k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 25. října 2012, č. j. 046 Ex 336/03-445, jímž soudní exekutorka JUDr. Dagmar Kuželová rozvrhla rozdělovanou podstatu v částce 533.333,- Kč tak, že z ní budou uspokojeny pohledávky v následujícím pořadí a výši:

1. pohledávka soudní exekutorky na úhradu nákladů exekuce podle k hotovému zaplacení ve výši 97.697,- Kč

2. pohledávka oprávněné na částečnou úhradu podle , odst. 5 písm. a) k hotovému zaplacení ve výši 435.636,- Kč, čímž byla rozdělovaná podstata vyčerpána.

S odvolací námitkou povinného proti výši nákladů exekuce se krajský soud vypořádal odkazem na pravomocný příkaz k úhradě nákladů exekuce, který „byl nepochybně povinnému doručen a ten tak mohl zjistit, že částka 97.697,- Kč je tvořena odměnou soudní exekutorky v celkové výši 78.432,- Kč včetně 20% DPH, dále částkou 13.265,- Kč včetně DPH jako náhradou hotových výdajů a částkou 6.000,- Kč včetně 20% DPH jako náhradou za ztrátu času. Tyto náklady exekuce byly vyčísleny v souladu s ustanovením a násl. exekučního řádu ve spojení s ustanoveními a tato částka byla správně zařazena do tzv. první skupiny podle “. (Soudní exekutorka odůvodnila zařazení své pohledávky na nákladech exekuce výslovně poukazem na ustanovení exekučního řádu).

Povinný v dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , namítá nesprávné právní posouzení věci a existenci vady, jež mohla mít a měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Naplnění dovolacího důvodu podle spatřuje ve skutečnosti, že odvolací soud se nezabýval oprávněností všech jeho námitek, ale že pouze stroze odkázal na odůvodnění rozhodnutí soudní exekutorky. Krajský soud se zejména nevypořádal s jeho námitkou, že následkem účelového protahování exekuce, trvající devět let, se pohledávka přisouzená titulem v částce 448.758,- Kč v důsledku přirůstajícího příslušenství zvýšila na částku 1.857.194,33 Kč, tedy na více než trojnásobek. Kromě toho nebyla vypořádána pohledávka finančního úřadu zajištěná zástavním právem, majícím vliv na zařazení pohledávek do skupin a mezi jednotlivé věřitele.

Dovolací soud věc projednal podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, , a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, ).

Dovolání, přípustné podle , odst. 2 ve spojení s ustanovením pro rozpor napadeného rozhodnutí s judikaturou, je (byť nikoli ze všech uplatněných důvodů) opodstatněné.

Jelikož vady podle , odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 , které by řízení činily zmatečným, k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( věta druhá ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( věta první ), je předmětem dovolacího přezkumu předně závěr odvolacího soudu, že pohledávka soudní exekutorky má být uspokojena v první skupině podle

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (a to nejen hmotného práva, ale i – a o takový případ jde v souzené věci – práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků). Tak je tomu v souzené věci.

K uvedené otázce Nejvyšší soud i Ústavní soud již ve svých dřívějších rozhodnutích (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. března 2010, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 24. září 2009, sp. zn. nebo nález téhož soudu ze dne 5. května 2009, sp. zn. ) uzavřely, že exekuční řízení realizované na základě usnesení soudu o nařízení exekuce, vydaného před účinností (před 1. lednem 2008) je třeba posoudit podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2007. Protože se o takový případ v souzené věci jedná – exekuce byla k návrhu doručenému soudu 24. dubna 2003 nařízena usnesením ze 6. května téhož roku – je třeba odkázat na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k výkladu (účinného do 31. prosince 2007) ze dne 15. února 2006, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 31/2006. Nejvyšší soud v jeho bodě XVIII. zaujal názor, že pohledávka soudního exekutora na náhradu nákladů exekuce se při exekuci prodejem nemovitostí uspokojí v rozvrhu rozdělované podstaty ve třetí skupině ( ). Dovolací soud nemá důvod se od těchto názorů odchýlit. Závěr převzatý odvolacím soudem od soudní exekutorky, že v projednávané věci je třeba aplikovat exekučního řádu již ve znění , je tak nesprávný.

Protože na tomto nesprávném právním posouzení napadené rozhodnutí spočívá ( ), Nejvyšší soud je bez jednání ( ) podle věty za středníkem zrušil, a poněvadž důvody, pro něž bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudní exekutorky, zrušil i je a věc jí vrátil k dalšímu řízení ( ).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný ( část první věty za středníkem ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. června 2013

JUDr. Vladimír Mikušek

předseda senátu