Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1315/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně ČEZ Prodej, s. r. o. se sídlem v Praze 4, Duhová 1/425, identifikační číslo 27232433, zastoupené Mgr. Davidem Jüngerem, advokátem se sídlem v Ostravě-Mariánských Horách, 28. října 219/438, proti žalovanému D. V., zastoupenému opatrovníkem JUDr. Františkem Kubínem, advokátem se sídlem v Havířově, Dlouhá třída 461/3, o 54.253,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné-pobočky v Havířově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. března 2010, č. j. -83, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozsudku krajského soudu, kterým byl ve výroku o věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karviné-pobočky v Havířově ze dne 3. prosince 2009, č. j. -57, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 54.253,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (čl. II. bod 7. , dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ) [kromě toho dovolání proti nákladovým výrokům rozsudku odvolacího soudu není přípustné - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2003 pod č. 4]. Žalobkyně nesprávně dovozuje z toho, že odvolací soud změnil výrok o nákladech řízení před soudem prvního stupně, přípustnost dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu o věci samé.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Jestliže podle jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu jen tehdy, kdy právní otázka, kterou dovolatel považuje za významnou, byla pro rozhodnutí určující, potom otázka, na jejímž řešení není rozhodnutí odvolacího soudu založeno, nemůže vést k závěru o jeho zásadním právním významu, i kdyby jinak splňovala kritéria uvedená v (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, svazku 1, pod č. C 23). V posuzovaném případě vytýká žalobkyně odvolacímu soudu, že žalobu neposoudil jako kvalifikovanou výzvu k plnění, v důsledku které se stal splatným dluh žalovaného. Na řešení takto dovoláním vymezené otázky není rozhodnutí odvolacího soudu založeno; oba soudy založily svá rozhodnutí na primárním závěru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat doručení výzvy k plnění žalovanému, kterému byl ustanoven pouze procesní, a nikoli hmotněprávní opatrovník, přičemž doručení žaloby procesnímu opatrovníkovi nemá za následek splatnost dluhu. Jestliže jako obiter dictum doplnil odvolací soud, že žaloba nemá potřebné náležitosti vyúčtování, pak na prvotním důvodu, pro který obstojí rozhodnutí soudu prvního stupně, to nic nemůže změnit.

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle (nesprávné právní posouzení věci) dovolatelka prosazuje názor, že doručením žaloby, obsahující výzvu k plnění, nastala splatnost pohledávky podle , (dále jen „obč. zák.“), jestliže byla doručena procesnímu opatrovníkovi žalovaného, kterému byl ustanoven z důvodu neznámého pobytu podle

Otázku doručení výzvy k plnění vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, který dovozuje, že doručení žaloby tzv. procesnímu opatrovníkovi, ustanovenému pro řízení podle , nevznikl hmotněprávní účinek spojený s doručením žaloby podle obč. zák. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2010, sp. zn. , které vychází z R 27/1977, bodu 17). Zákon k vyvolání splatnosti dluhu vyžaduje, aby dlužník byl o plnění věřitelem požádán, a nelze přisvědčit žalobkyni, že podmínky obč. zák. splnila podáním žaloby a že doručení výzvy věřitele dlužníkovi obsažené v žalobě se řídí procesními předpisy. Dovolatelka tak nepřípustným způsobem směšuje problematiku vyplývající z procesních předpisů a otázky plynoucí z ustanovení hmotného práva (obdobně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. listopadu 2010, sp. zn. ). Přiléhavým v těchto souvislostech není odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2004, sp. zn. , neboť jeho vývody o hmotněprávních účincích doručení žaloby procesnímu opatrovníkovi byly překonány Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2010, Cpjn 202/2008, v němž byl přijat a odůvodněn závěr, podle něhož, není-li znám pobyt nájemce bytu a hodlá-li pronajímatel učinit právní úkon týkající se nájmu bytu, vyžadují ochrana zájmů nájemce bytu nebo veřejný zájem zpravidla, aby mu soud ustanovil opatrovníka. Projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde (srov. ); zásilka obsahující právní úkon pronajímatele dojde nájemci tehdy, ocitne-li se ve sféře jeho dispozice, a tedy má-li nájemce - objektivně vzato - možnost poznat obsah písemnosti (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.1.2008 sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 104 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2008). K tomu, aby právní úkon pronajímatele působil vůči nájemci, jehož pobyt není znám, tedy nepostačuje, aby mu byl doručován (pronajímatelem odeslán) na \"poslední\" známou (pronajímatelem evidovanou) nebo \"smluvní\" adresu; nemůže-li být písemnost doručena nájemci neznámého pobytu, je zapotřebí mu ustanovit opatrovníka. Potřeba ustanovení opatrovníka nájemci může vyplývat též z toho, že je třeba - v zájmu ochrany zájmů nebo ve veřejném zájmu - učinit právní úkon ze strany nájemce, k němuž nemůže dojít právě proto, že je neznámého pobytu. (...)V případě výpovědi z nájmu bytu bez přivolení soudu ochrana zájmů nájemce a veřejný zájem vyžadují ustanovení opatrovníka nájemci neznámého pobytu zejména proto, aby pronajímatel vůbec mohl (právním úkonem působícím proti nájemci) nájem bytu vypovědět a aby nepřítomný nájemce mohl uplatnit zákonem stanoveným způsobem případnou neplatnost výpovědi (...) Opatrovník osoby, jejíž pobyt není znám, se považuje - jak vyplývá z nadpisu společného pro ustanovení až 30 - za jejího zákonného zástupce. (...)Pro ustanovení opatrovníka není podstatné, zda má probíhat nebo již probíhá soudní nebo jiné řízení, jehož účastníkem bude (již je) osoba neznámého pobytu. I kdyby takové řízení již bylo zahájeno, soud jí ustanoví opatrovníka, budou-li splněny předpoklady podle ustanovení věty první obč. zák. (...) Opatrovník, který byl osobě neznámého pobytu ustanoven podle ustanovení věty první , je oprávněn zastupovat opatrovance ve všech záležitostech, v nichž to vyžaduje ochrana jeho zájmů nebo veřejný zájem, včetně správy jeho majetku, a to až do doby, než bude soudem odvolán (zproštěn funkce opatrovníka) nebo než se stane známým místo pobytu opatrovance; zastupuje proto v tomto rozsahu osobu neznámého pobytu také ve věcech nájmu jejího bytu, a to rovněž v občanském soudním nebo jiném řízení, jehož předmětem jsou záležitosti dotýkající se nájmu bytu. (...) Opatrovník může v zájmu ochrany práv zastoupeného učinit všechny k tomu potřebné právní úkony (samozřejmě včetně příslušných procesních úkonů).Jinými slovy řečeno, aby nastaly účinky hmotněprávního úkonu vůči osobě neznámého pobytu, musí jí být ustanoven hmotněprávní opatrovník podle obč. zák.

Žalobkyní uplatněné námitky nepřezkoumatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu, založené na nejednoznačnosti a neurčitosti výrokové části rozsudku, pochybení při aplikaci (ustanovení opatrovníka žalovanému neznámého pobytu v osobě advokáta) vystihují dovolací důvod podle (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) a námitky proti závěru o neexistenci a nedoručení výzvy k úhradě dluhu prostřednictvím držitele poštovní licence žalovanému vystihují dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), a proto k nim nelze při zvažování přípustnosti dovolání podle přihlížet (srov. ).

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl [ , věta první, ].

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle , a Žalovanému, který by na jejich náhradu jinak měl právo, náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 30. dubna 2013

JUDr. Václav D u d a

předseda senátu