Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1302/2012

U S N E S E N Í

RPG Byty, s. r. o.,

D. P.

, zastoupené Mgr. Jiřím Zítkem, advokátem se sídlem Ostrava, Českobratrská 2, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. října 2011, č. j. -224, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 17. 2. 2011, č. j. -173, výrokem I. přivolil k výpovědi z nájmu žalované k bytu č. 1, o velikosti 1+1 s příslušenstvím, IV. kategorie, v domě č.p. 238 na ulici M., v O. (dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“), určil tříměsíční výpovědní lhůtu a uložil žalované byt vyklidit do 15 dnů po zajištění přístřeší (výrok II. a III.); současně rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.).

Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) rozsudkem ze dne 4. 10. 2011, č.j. -224, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výrocích I., II. a III., ve výroku IV. o nákladech řízení jej změnil; dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že uplatněný výpovědní důvod podle ve znění před novelou provedenou (dále jen „ “) byl naplněn, neboť žalovaná hrubě porušila své povinnosti vyplývající z nájmu bytu tím, že neplatila nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce (k 31. 10. 2005 dlužila na nájemném a úhradách za služby částku 17.140,- Kč, k 31. 1. 2011 pak již 53.176,- Kč). Ve shodě s ním rovněž neshledal důvodné ani námitky žalované, že předmětem nájmu byl byt č. 2 (z provedeného dokazování, zejména ze spisů soudu prvního stupně sp.zn. , sp.zn. a sp.zn. , vyplynulo, že nájemní smlouva uzavřená mezi účastníky dne 11. 2. 1993 /dále též jen „Nájemní smlouva“/ se týkala předmětného bytu, tj. bytu č. 1, nikoliv č. 2),a že má na nájemném přeplatky (případné vady předmětného bytu ji totiž nezbavují povinnosti platit řádně nájemné).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání (doplněné prostřednictvím ustanoveného advokáta), jehož přípustnost opřela o ustanovení a uplatnila v něm dovolací důvod podle Soudům obou stupňů především vytýká, že věc nesprávně právně posoudily, jestliže dovodily, že porušila povinnosti plynoucí z Nájemní smlouvy. Poukazuje na to, že nájemné bylo sjednáno ve výši 90,- Kč měsíčně a že v řízení nebylo prokázáno, že by jí bylo sděleno, že se změnily skutečnosti rozhodné pro jeho výši ve smyslu (již neplatné) Uvádí, že byt se (nikoliv jejím zaviněním) stal hygienicky závadným a nezpůsobilým k trvalému bydlení a že i kdyby bylo prokázáno zvýšení nájemného, byla by oprávněna požadovat slevu na nájemném, a že soudy v tomto směru rozhodly rozdílně oproti ustálené judikatuře, jež v obdobných případech nájemci slevu na nájemném přiznává. Dále konstatuje, že Nájemní smlouva nebyla platně sjednána, neboť v ní chybí podstatná náležitost, a to označení žalobce. Namítá, že nemohlo být přivoleno k výpovědi z bytu č. 1, jestliže byl na základě nájemní smlouvy ze dne 21. 7. 1993 užíván byt č. 2, a že nájem předmětného bytu nemohl být sjednán platně a účinně, neboť jí bytová náhrada měla být přidělena tehdejším národním výborem, a nikoliv žalobcem. Nesouhlasí (z důvodů uvedených v dovolání) rovněž s výrokem o náhradě nákladů řízení. Navrhla, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

Vyjádření k dovolání podáno nebylo.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Žalovaná dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, aniž mu předcházelo zrušovací rozhodnutí odvolacího soudu; nejde tedy o přípustnost dovolání podle , b) Dovolání tak může být přípustné podle (jež zůstává – i po jeho zrušení nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 21. 2. 2012, sp.zn. použitelné pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 /srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 6. 3. 2012, sp.zn. ) jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu ( ).

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Jelikož ve smyslu je dovolací soud – s výjimkou určitých vad řízení – vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl, resp. jejichž řešení v dovolání alespoň zpochybnil.

Dovolatelka výslovně neoznačila otázku, s níž spojuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, z obsahu dovolání ( ) pak vyplývá, že především brojí proti závěru odvolacího soudu (soudu prvního stupně), že uplatněný výpovědní důvod podle byl naplněn. Činí tak však prostřednictvím námitky, že (z důvodů uvedených v dovolání) na nájemném ničeho nedlužila, která směřuje proti zjištěnému skutkovému stavu. K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle však dovolací soud (jak je již výše uvedeno) při posuzování přípustnosti dovolání podle nepřihlíží. Totéž platí i o námitkách, že jí nemohla být dána výpověď z nájmu předmětného bytu, neboť ve skutečnosti užívá byt č. 2, a že Nájemní smlouva je neplatná, neboť byla uzavřena žalobcem (nikoliv tehdejším národním výborem, který jí měl dle rozsudku soudu prvního stupně ze dne 14. 12. 1989, sp.zn. , přidělit náhradní byt) a dále proto, že v ní chybí označení žalobce. Zjišťuje-li totiž soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp.zn. , uveřejněného pod č. 73 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2000, dále např. rozsudku ze dne 31. 1. 2001, sp.zn. , usnesení ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. , ze dne 25. 3. 2004, sp.zn. , a ze dne 6. 1. 2005, sp.zn. ). K námitce týkající se slevy na nájemném je třeba uvést, že v případě nesplnění povinnosti pronajímatele odstranit závady v bytě není nájemce oprávněn přestat platit nájemné (jinak řečeno ani tato okolnost jej nezbavuje povinnosti platit nájemné), nýbrž je zde k dispozici režim upravený v ustanovení Podle okolností případu, nezvolil-li nájemce postup podle , není vyloučen ani vznik práva nájemce na slevu na nájemném ( věta první ), které je však třeba uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sp.zn. a usnesení ze dne 26. 4. 2006, sp.zn. ).

V části, v níž dovolání směřuje proti výroku o náhradě nákladů řízení (který má /jde-li o jeho formu/ - a to i v případě, že je součástí výrokové části rozsudku, - povahu usnesení / ve spojení s /) není rovněž přípustné, neboť rozhodnutí o nákladech řízení není mezi usneseními vyjmenovanými v ustanovení , a Dovolání v této části není přípustné ani podle ustanovení , neboť podle uvedeného ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno rozhodnutí soudu první stupně ve věci samé; tím však usnesení o nákladech řízení není (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp.zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 5/2002, pod pořadovým číslem 88).

S ohledem na výše uvedené dovolací soud proto dovolání žalované jako nepřípustné odmítl ( věty první a ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a , a o skutečnost, že žalobci (dle obsahu spisu) nevznikly v dovolacím řízení náklady, na jejichž náhradu by měl jinak právo vůči žalované, jejíž dovolání bylo odmítnuto.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. července 2012

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.

předsedkyně senátu