Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3118/2010

U S N E S E N Í

Telefónica Czech Republik, a.s.

V. P.,

zastoupenému Mgr. Alešem Čápem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Divadelní 1604/8, o 11.795,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2010, č. j. -23, takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2010, č. j. -23,

se

v rozsahu, ve kterém bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 12. 11. 2008, č. j. -14, ve výroku I., a usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 12. 11. 2008, č. j. -14, ve výroku I.,

ruší

a věc

se

v tomto rozsahu

vrací

okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 12. 11. 2008, č. j. -14, zamítl návrh povinného na zastavení exekuce nařízené usnesením Okresního soudu v Jihlavě ze dne 20. 12. 2006, č. j. -5, (výrok I.), a dále zamítl návrh povinného na odklad exekuce nařízené týmž usnesením (výrok II.).

Kajský soud výše uvedeným rozhodnutím usnesení okresního soudu potvrdil. Ve vztahu k výroku I. usnesení soudu prvého stupně shodně jako tento soud dospěl k závěru, že v této fázi exekuce nelze učinit závěr o tom, zda je návrh důvodný, a to pro jeho předčasné podání. Uvedl, že namítaná „nemajetnost“ vyplývá pouze ze samotných tvrzení povinného, že použití ustanovení , občanský soud řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), přichází do úvahy pouze tehdy, kdy samotná zjištění soudu nebo soudního exekutora nasvědčují tomu, že poměry na straně povinného jsou skutečně takové, že nelze očekávat výtěžku, z něhož by bylo lze pokrýt náklady výkonu (exekuce). Povinný by se tedy mohl úspěšně domáhat zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) ve smyslu citovaného ustanovení v situaci, pokud by již v této fázi řízení, kdy je soudem o podaném návrhu rozhodováno, bylo lze ze zjištění uskutečněných v rámci realizace výkonu (exekuce) učinit závěry o naplnění předpokladů zakotvených v

Povinný podal proti rozhodnutí odvolacího soudu, pokud jím bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku I, dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , odst. 3 ve spojení s , a namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Současně rozhodnutí obou stupňů považuje za nesprávná a je přesvědčen, že důvod pro zastavení exekuce podle je dán. Uvádí, že „je nemajetný a tudíž nebude z čeho pohledávku oprávněného v budoucnu uspokojit. O tom svědčí i jeho zdravotní stav, který neskýtá reálné naděje na zlepšení.“ V dovolání dále popisuje svoji majetkovou situaci, kdy je odkázán pouze na invalidní důchod, z něhož musí hradit veškeré své náklady a výživné na nezletilou dceru. Proto lze důvodně očekávat, že exekuce nebude provedena. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání navrhla, aby dovolací soud dovolání povinného odmítl jako zjevně bezdůvodné a „rozhodnutí odvolacího soudu jako věcně správné potvrdil“.

Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz článek II., bod 12. části první ).

Dovolání je přípustné podle (jež bylo k 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, ), , a odst. 2 , neboť odvolací soud v projednávané věci posoudil otázku zastavení exekuce podle v rozporu s dosavadní judikatorní praxí, a z téhož důvodu je dovolání i důvodné, jelikož napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ].

Právní posouzení je ve smyslu nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).

Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( věta druhá ) i k vadám podle , odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 (tzv. zmatečnostem), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( věta první ). Protože existence takových vad z obsahu spisu nevyplývá, je předmětem dovolacího přezkumu v souzené věci, jak jej dovolatel obsahově vymezil ( ), závěr odvolacího soudu, že důvod k zastavení exekuce podle není dán.

Podle výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů.

Podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „exekuční řád“), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

Podle § 55 odst. 2 exekučního řádu, ve znění účinném od 1. 11. 2009, podá-li účastník návrh na zastavení exekuce, exekutor do 15 dnů od doručení návrhu vyzve další účastníky exekuce, aby se vyjádřili, zda s návrhem souhlasí, a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v návrhu na zastavení, vyjádřili k návrhu a předložili y k prokázání svých tvrzení. Jestliže všichni účastníci se zastavením exekuce souhlasí, exekutor vyhoví návrhu na zastavení exekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od doručení souhlasného vyjádření, nastalo-li dříve. Nevyhoví-li exekutor návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu. Podle odst. 3 tohoto ustanovení o zastavení exekuce rozhodne exekutor i bez návrhu, souhlasí-li se zastavením oprávněný. Nesouhlasí-li oprávněný, požádá exekutor o zastavení exekuční soud, který při rozhodování postupuje podle odstavce 4.

V exekučním řízení úkony směřující ke zjištění majetku povinného provádí pověřený exekutor. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. února 2009, sp. zn. , uvedl, že v případě nedostačujícího majetku exekutor podá soudu podnět k zastavení exekuce a uvede v něm, jaké úkony ke zjištění majetku provedl a s jakým výsledkem, případně z čeho dovodil hodnotu zjištěného majetku. V usnesení ze dne 26. března 2008, sp. zn. , dále Nejvyšší soud zdůraznil, že pokud by povinný podal řádný návrh na zastavení exekuce podle , soud by se jím zabývat musel, a že v takovém případě pak soud vyžádá od exekutora zprávu o tom, jaký majetek povinného zjistil, popřípadě jaká je jeho hodnota a jaké jsou náklady exekuce, a jeho stanovisko k návrhu na zastavení exekuce. Na základě vyjádření exekutora pak posoudí, zda důvod k zastavení exekuce podle je dán (srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2010, sp. zn. ), přičemž exekuci podle tohoto ustanovení lze zastavit, jestliže po provedení úkonů směřujících ke zjištění majetku povinného není zjištěn žádný majetek, event. je jeho hodnota ke krytí nákladů exekuce nepostačující (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2010, sp. zn. ). Shora uvedené se však

vztahuje především

na provádění exekuce prodejem movitých věcí, případně i nemovitostí nebo podniku. Ostatní způsoby provádění exekuce na peněžité plnění obsahují speciální ustanovení o ukončení jejich provádění v případě zjištěné bezvýslednosti (v případě srážek či jiných příjmů srov. , 299 ).

Dospěl-li odvolací soud k závěru, že důvod k zastavení exekuce podle není dán, aniž si od soudního exekutora vyžádal zprávu o majetku povinného a jeho stanovisko k návrhu na zastavení exekuce (v postoupení návrhu na zastavení exekuce ze dne 23. 10. 2010 na spisu soudní exekutor pouze sdělil, že oprávněný se zastavením exekuce nesouhlasí), a zohlednil tak specifické rysy exekučního řízení, je jeho právní posouzení neúplné, a tudíž i nesprávné.

Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí odvolacího soudu podle části věty za středníkem zrušil. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na výrok I. rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil v uvedeném rozsahu i jeho rozhodnutí a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný ( odst. l, část věty první za středníkem ).

V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení předchozího, tedy i dovolacího ( odst. l, věta druhá ), popřípadě bude o náhradě nákladů rozhodováno ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. května 2012

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu