Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5293/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 30. 6. 2005, č. j. -23, jímž Obvodní soud pro Prahu 9 zamítl návrh povinného na zastavení exekuce nařízené usnesením téhož soudu ze dne 11. 9. 2002, č. j. -6, podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 14. 9. 2001, sp. zn. . Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že podmínky pro zastavení výkonu rozhodnutí podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), dány nejsou, neboť toto ustanovení se dotýká zcela jiné situace, než situace popsané povinným. Dále konstatoval, že tíživá finanční i zdravotní situace povinného, škody vzniklé mu v jiných soudních řízeních, údajná prosperita oprávněné či údajný zvláštní, ale povinným nijak nedoložený, postup pověřeného soudního exekutora při provádění exekuce nejsou a ani nemohou být důvodem k zastavení exekuce ve smyslu ustanovení

V dovolání – jehož přípustnost vyvozuje z ustanovení  - povinný ohlašuje dovolací důvody podle a b) Dovolatel namítá, že je od počátku označován jako podnikatel, přestože dnem 1. 1. 2001 ukončil veškerou podnikatelskou činnost. První návštěva soudního exekutora, při které došlo k předání movitých věcí, proběhla dříve, než usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci. Dále poukazuje na nedostatky dražby jemu odebraných movitých věcí, kdy tyto věci byly prodány „za naprosto neodpovídající cenu“, a na negativní dopad probíhající exekuce na svůj zdravotní stav. Podotýká, že si je vědom, že zastavení exekuce podle nedopadá na jeho případ, ale zastává názor, že soud měl posoudit návrh na zastavení exekuce podle jeho obsahu a „zvážit, zda zde nejsou jiné důvody pro zastavení exekuce“. Sám dovolatel spatřuje tento důvod v ustanovení , maje za to, že „v jeho případě průběh exekuce ukazuje, že výtěžek, který ji bude dosažen, nepostačí ani ke krytí nákladů“. Navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolací soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu nepřednesl, a jejich hodnocením k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Protože uplatněným důvodem je dovolací soud vázán ( , věta první, ), lze otázku, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou právě tomuto důvodu podřaditelné.

Účelem exekučního řízení je (nucený) výkon vykonatelného rozhodnutí ukládajícího povinnost k plnění (srov. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Závěr, že v souzené věci nejsou dány žádné důvody pro zastavení exekuce podle , je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle V daném případě však není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování otázek rozhodných ve stadiu zastavení výkonu rozhodnutí uplatnil právní názory vybočující z mezí ustálené soudní praxe. Ačkoliv dovolatel namítal, že odvolací soud nezvážil, zda v jeho případě nejsou dány jiné důvody pro zastavení exekuce, z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu vyplývá, že toto učinil a dospěl k závěru, že zde nejsou dány důvody pro zastavení exekuce ani ve smyslu ustanovení , tedy ani podle dovolatelem zmiňovaného ustanovení

Ustanovení upravuje situaci, kdy po provedení úkonů směřujících ke zjištění majetku povinného není zjištěn žádný jeho majetek nebo je jeho hodnota ke krytí nákladů exekuce nedostačující, takže jeho realizace by vedla jen ke zvýšení nákladů, jež by nemohly být z výtěžku kryty. Exekutor v takovém případě podá soudu podnět k zastavení exekuce a uvede v něm, jaké úkony ke zjištění majetku provedl a s jakým výsledkem, případně z čeho dovodil hodnotu zjištěného majetku. Z povahy exekuce podle , v tomto směru od soudního výkonu rozhodnutí odlišné, tedy plyne, že podnět k zastavení exekuce právě podle nepodává povinný, nýbrž soudní exekutor. Ten však, jak vyplývá z celého obsahu spisu takovýto podnět nepodal. Je přitom nepochybné, že podal-li by povinný řádný návrh na zastavení exekuce podle , soud by se jím zabývat musel, a že by v případě závěru o neexistenci důvodu k zastavení exekuce podle tohoto ustanovení takovýto návrh zamítl.

Tvrzené vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, stejně jako případné vady uvedené v , odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 (tzv. zmatečnosti), přípustnost dovolání ve smyslu (vyjma případu - o který zde nejde - kdy by samotná vada, pokud by jí řízení trpělo, splňovala podmínku zásadního právního významu), založit nemohou, neboť dovolací soud je zohlední jen, je–li dovolání přípustné ( věta druhá ), což v daném případě nenastalo.

Nad rámec uvedeného Nejvyšší soud podotýká, že v dovolacím řízení není možné uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé (dovolatelova námitka týkající se jeho nesprávného označení), tedy přihlédnout k nově uplatněným skutečnostem ( ).

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl ( , věta první, ).

O nákladech řízení vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. března 2008

JUDr. Miroslava  Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu