Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2217/2011

U S N E S E N Í

České spořitelny, a.s.

,

se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, identifikační číslo osoby 452 44 782, proti povinnému

E. G.

, za účasti obmeškalých vydražitelů 1)

REALIS-INVEST, s.r.o.

, se sídlem v Ostravě-Porubě, Svojsíkova 2/1596, identifikační číslo osoby 258 72 478, zastoupeného Mgr. Michalem Novákem, advokátem se sídlem v Olomouci, Fibichova 1141/2, a 2)

FAST MONEY CORPORATON s.r.o.

, se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Výstavní 1928/9, identifikační číslo osoby 258 35 858, zastoupeného Mgr. Liborem Holemým, advokátem se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Meziříčská 774, a soudní exekutorky Mgr. Pavly Fučíkové, Exekutorský úřad v Ostravě, Slévárenská 410/14, pro 304.309,10 Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky pod sp. zn. 024 EX 92/04, o dovolání prvního obmeškalého vydražitele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 29. listopadu 2010, č. j. - 271 (nyní - 265), takto:

I. Dovolání

se o d m í t á

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

V záhlaví jmenovaná soudní exekutorka rozhodla usnesením ze dne 10. 6. 2010, č. j. 024 EX 92/04 - 238, podle tak, že obmeškalý vydražitel REALIS-INVEST, s.r.o. (dále též jen „první obmeškalý vydražitel“) je povinen zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení k jejím rukám do rozvrhované podstaty rozdíl na nejvyšším podání učiněném dne 13. 12. 2007 oproti nejvyššímu podání učiněnému dne 8. 12. 2009 ve výši 290.000,- Kč, přičemž na úhradu tohoto závazku se započítává jistota složená tímto obmeškaným vydražitelem dne 13. 12. 2007 ve výši 70.000,- Kč (výrok VII.), dále uložila obmeškalému vydražiteli FAST MONEY CORPORATION s.r.o. (dále též jen „druhý obmeškalý vydražitel“) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit do rozvrhované podstaty k jejím rukám rozdíl na nejvyšším podání učiněném dne 24. 4. 2008 oproti nejvyššímu podání učiněnému dne 8. 12. 2009 ve výši 80.000,- Kč, přičemž na úhradu tohoto závazku se započítává jistota složená tímto obmeškalým vydražitelem dne 24. 4. 2008 ve výši 70.000,- Kč; dále rozhodla o nákladech dražebního jednání konaného dne 24. 4. 2008 a dne 8. 12. 2009 (výroky I. - IV.) a o tom, že náhrada škody v souvislosti s konáním dalšího dražebního jednání dne 24. 4. 2008 a dne 8. 12. 2009 se nepřiznává (výroky V. a VI.).

K odvolání obou obmeškalých vydražitelů Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 29. 11. 2010, č. j. - 271 (nyní - 265), usnesení soudní exekutorky v napadeném výroku VII., jímž rozhodla o závazku obmeškalého vydražitele REALIS-INVEST, s.r.o., změnil tak, že je povinen zaplatit do rozdělované podstaty k rukám soudní exekutorky rozdíl na nejvyšším podání učiněném dne 13. 12. 2007 oproti nejvyššímu podání učiněnému při dalším dražebním jednání dne 24. 4. 2008 ve výši 210.000,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení, přičemž na úhradu tohoto závazku se započítává jistota složená obmeškalým vydražitelem REALIS-INVEST, s.r.o. dne 13. 12. 2007 ve výši 70.000,- Kč, v další napadené části, tj. ve výroku VIII. usnesení, jímž soudní exekutorka rozhodla o závazku obmeškalého vydražitele FAST MONEY CORPORATION s.r.o., je potvrdil, a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi povinným a prvním obmeškalým vydražitelem a o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi oprávněným, povinným a druhým obmeškalým vydražitelem.

Odvolací soud provedl důkaz obsahem protokolů o dražbách, z nichž zjistil, že první dražební jednání se konalo dne 13. 12. 2007, přičemž předmětem dražby byly nemovitosti ve vlastnictví povinného, a to pozemky parc. č., parc. č., parc. č., parc. č., parc. č., parc. č. a budova bez čp./če. (způsob využití - bydlení) na pozemku parc. č., vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj - katastrální pracoviště Hranice na Moravě, pro obec a katastrální území Černotín, na listu vlastnictví č., a dále nemovitosti ve vlastnictví povinného a jeho manželky, a to pozemek parc. č., budova Černotín, č.p. (způsob využití - bydlení) na pozemku parc. č., vše zapsáno tamtéž na listu vlastnictví č., spolu se specifikovanými součástmi a příslušenstvím. Při tomto dražebním jednání učinil z přítomných sedmi dražitelů nejvyšší podání částkou 990.000,- Kč dražitel č. 1 REALIS-INVEST, s.r.o., jemuž soudní exekutorka usnesením udělila příklep na dražených nemovitostech. Jelikož tento vydražitel ani v dodatečné lhůtě nezaplatil nejvyšší podání, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušilo a soudní exekutorka nařídila další dražební jednání na den 24. 4. 2008. Z protokolu o tomto dražebním jednání vyplývá, že soudní exekutorka udělila příklep na předmětných nemovitostech dražiteli FAST MONEY CORPORATION s.r.o. za nejvyšší podání učiněné částkou 780.000,- Kč a jelikož je tento vydražitel nezaplatil ani v dodatečné lhůtě, kterou mu soudní exekutorka určila, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušilo a soudní exekutorka nařídila další (třetí) dražební jednání na den 8. 12. 2009, při němž udělila na předmětných nemovitostech příklep dražitelce V. B., která uhradila nejvyšší podání tak, že dne 8. 12. 2009 složila dražební jistotu ve výši 10.000,- Kč a dne 3. 2. 2010 jako doplatek nejvyššího podání částku 690.000,- Kč a stala se tak výlučnou vlastnicí nemovitostí.

Krajský soud přisvědčil námitce prvního obmeškalého vydražitele, že soudní exekutorka nesprávně určila rozdíl mezi nejvyššími podáními, jelikož vycházela z podání, jež bylo učiněno při dražebním jednání dne 8. 12. 2009 a dne 13. 12. 2007. S odkazem na naopak dovodil, že v případě tohoto obmeškalého vydražitele je třeba rozdíl vzniklý na nejvyšším podání určit ve vztahu k podání, které bylo učiněno při dražebním jednání dne 13. 12. 2007 ve výši 990.000,- Kč, a podáním, jež bylo dosaženo při dražebním jednání konaném dne 24. 4. 2008 ve výši 780.000,- Kč, takže rozdíl činí 210.000,- Kč a nikoli 290.000,- Kč. Námitky prvního obmeškalého vydražitele, že soudní exekutorka dražila nemovitost, která neexistovala, a veškeré dražby tak byly zmatečné a absolutně neplatné, a že mu z nich k předmětu dražby nemohla vzniknout žádná práva a povinnosti, tedy ani povinnosti vyplývající z nedoplacení nejvyššího podání, jakož i námitky druhého obmeškalého vydražitele, že dražba konaná dne 24. 4. 2008 je neplatná, neboť nebyl respektován , který stanoví pravidla pro tzv. tržní oceňování nemovitostí, a že vyvolávací cena dražených nemovitostí nebyla stanovena v souladu se zákonem, označil odvolací soud za právně irelevantní, neboť oba obmeškalí vydražitelé je mohli uplatnit toliko v odvolání proti usnesení o příklepu; pokud by tak učinili, zabýval by se odvolací soud tím, zda při provedení dražby došlo k porušení zákona ( ). Z obsahu spisu však vyplývá, že odvolání proti tomuto usnesení nepodali.

Proti usnesení odvolacího soudu podal první obmeškalý vydražitel dovolání z důvodu uvedeného v , jehož přípustnost dovozuje z ve spojení s , neboť má za to, že „není možné, aby předmětem dražby byla neexistující nemovitost“. Poukazuje na to, že předmětné nemovitosti převzal až dne 16. 1. 2008, kdy se z nemovitosti „označované jako budova č.p.“ vystěhoval povinný, že téhož dne provedl prohlídku nemovitostí, při níž zjistil, že tato budova má vady značného rozsahu (vadná elektroinstalace, nefunkční ústřední vytápění, neodborně sestavené krovy atd.), přičemž mu přítomný znalec mj. potvrdil, že „stav nemovitosti neodpovídá údajům uvedeným ve znaleckém posudku“, a současně sdělil, že mu před provedením ocenění nebyla umožněna prohlídka nemovitostí. Dovolatel dále zjistil, že původní budova č.p. „zemědělská usedlost“, která stála na pozemku parc. č. a která je dosud zapsána a zakreslena v katastru nemovitostí, byla na základě povolení Městského národního výboru v Hranicích ze dne 6. 8. 1990 odstraněna, takže fakticky i právně zanikla. Stávající nedostavěná a nezkolaudovaná budova mylně označovaná č.p. se nachází mimo původní budovou zastavěný pozemek, jak to vyplývá z geometrického plánu. Právě z těchto důvodů dovolatel nedoplatil nejvyšší podání, jelikož - jak z uvedeného vyplývá - se soudní exekutorka dopustila závažných pochybení, když dražila neexistující budovu na základě znaleckého posudku vycházejícího z neúplných informací, takže veškeré dražby „byly zmatečné a absolutně neplatné, přičemž z dražby konané dne 13. 12. 2007 mu nemohla vzniknout žádná práva a povinnosti, tedy ani povinnost zaplatit rozdíl na nejvyšším podání“. Existenci vady řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolatel spatřuje v tom, že odvolací soud se těmito jeho námitkami ani předloženými důkazy nezabýval, skutkový stav věci nezkoumal a pouze konstatoval, že tyto námitky měl uplatnit v odvolání proti rozhodnutí o příklepu. Napadené usnesení tak vychází z neúplně, popř. nesprávně zjištěného skutkového stavu věci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. února 2003, sp. zn. , publikovaný v Soudní judikatuře č. 56/2003, v němž byl zaujat závěr, že o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, se při zjišťování skutkového stavu věci jedná např. tehdy, jestliže v rozporu s ustanovením nebyly vůbec zjišťovány okolnosti rozhodné pro posouzení věci, přestože byly tvrzeny a k jejich prokázání byly nabízeny důkazy). Dovolatel má tudíž za to, že „pokud něco neexistuje, pak to nelze dražit“, a že zabýval-li by se odvolací soud jeho skutkovými tvrzeními, musel by dojít k závěru, že „již usnesení o příklepu je nepřezkoumatelné, neboť je nevykonatelné“. Navrhl, aby napadené usnesení odvolacího soudu i usnesení soudní exekutorky byla zrušena a věc vrácena soudní exekutorce k dalšímu řízení.

Oprávněná se v písemném vyjádření k dovolání ztotožnila s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhla, aby dovolání bylo jako nedůvodné zamítnuto. Druhý obmeškalý vydražitel přisvědčil námitkám prvního obmeškalého vydražitele a učinil totožný procesní návrh.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 (článek II, bod 12 části první ) a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle , odst. 2 ve spojení s (toto ustanovení bylo sice zrušeno nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 28. února 2012, sp. zn. , ale až uplynutím dne 31. 12. 2012, přičemž podle závěru uvedeného v nálezu téhož soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. , zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. prosince 2012 i nadále použitelné), s a s přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o povinnostech vydražitele uvedeného v ( ) a v . Ustanovení a 3 platí obdobně.

Podle dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

V posuzované věci byl dovoláním napaden výrok usnesení odvolacího soudu, jímž byl změněn výrok usnesení soudní exekutorky, kterým rozhodla, že první obmeškalý vydražitel je povinen zaplatit do rozvrhované podstaty ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení k jejím rukám rozdíl na nejvyšším podání učiněném dne 13. 12. 2007 oproti nejvyššímu podání učiněnému dne 8. 12. 2009 ve výši 290.000,- Kč, přičemž na úhradu tohoto závazku se započítává jistota složená tímto obmeškaným vydražitelem dne 13. 12. 2007 ve výši 70.000,- Kč, tak, že je povinen zaplatit do rozdělované podstaty k rukám soudní exekutorky rozdíl na nejvyšším podání učiněném dne 13. 12. 2007 oproti nejvyššímu podání učiněnému při dalším dražebním jednání dne 24. 4. 2008 ve výši 210.000,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení, přičemž na úhradu tohoto závazku se započítává jistota složená dne 13. 12. 2007 ve výši 70.000,- Kč.

I když odvolací soud uvedený výrok usnesení soudní exekutorky změnil, ve skutečnosti - pokud jde o povinnost uloženou prvnímu obmeškalému vydražiteli zaplatit do rozdělované podstaty k rukám soudní exekutorky rozdíl na nejvyšším podání ve výši 210.000,- Kč (po započítání složené jistoty) - je jeho rozhodnutí v napadené části měnícího výroku výrokem potvrzujícím. Přípustnost dovolání v dané věci je tak třeba posuzovat podle , odst. 2 ve spojení s , odst. 3

Podle nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

Podle nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu určil soud a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení při dalším dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší podání stanoví ve výši poloviny výsledné ceny [ ]; jinak o nařízení a provedení další dražby platí obdobně ustanovení až 336d, , , 336h, a 4, až 336l.

Podle vydražitel uvedený v je povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům řízení vznikly v souvislosti s dalším dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto závazky se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto závazky, zbývající část se vrátí vydražiteli. O závazcích podle odstavce 1 rozhodne soud po jednání usnesením (odst. 2).

Obmeškalý vydražitel je osoba, které byl pravomocně udělen příklep, jíž soud zaslal výzvu k doplacení nejvyššího podání a která nezaplatila ani v dodatečné lhůtě nejvyšší podání, v důsledku čehož bylo usnesení o příklepu zrušeno. V případě, že je při dalším dražebním jednání dosaženo nižšího nejvyššího podání, je obmeškalý vydražitel povinen zaplatit rozdíl mezi nejvyšším podáním, jež učinil, a nejvyšším podáním, které bylo dosaženo při další dražbě, neboť jinak by došlo k poškození věřitelů i povinného (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. II., až 376. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s 2535 - 2536).

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 22. února 2012, sp. zn. , konstatoval, že povinnost zaplatit rozdíl mezi nezaplaceným nejvyšším podáním dosaženým při původní dražbě a nejvyšším podáním dosaženým při dalším dražebním jednání (při němž bylo vydraženo za částku nižší) vyplývá pro obmeškalého vydražitele přímo z (přičemž zákon nespojuje povinnost zaplatit tento rozdíl s výší vymáhané pohledávky).

Nejvyšší soud dále v řadě svých rozhodnutí vysvětlil, že zákonná úprava rozděluje průběh výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitostí do několika relativně samostatných fází, z nichž v každé se řeší vymezený okruh otázek. Těmito fázemi jsou 1) nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), 2) určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou a určení výsledné ceny, 3) vydání usnesení o dražební vyhlášce, 4) vlastní dražba a 5) jednání o rozvrhu. Úkony soudu, účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných jsou zpravidla završeny pravomocným usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo rozhodnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2007, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. ledna 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2009, sp. zn. ).

Jestliže se nemovitost při prvním, novém nebo dalším dražebním jednání nepodařilo prodat, nemůže soud (soudní exekutor) upustit od provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitosti, dokud výkon rozhodnutí nebude zastaven. Pravomocným usnesením o příklepu (zaplatil-li vydražitel nejvyšší podání) vstupuje řízení o výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitostí do další fáze (úseku) - rozvrhu rozdělované podstaty (srov. Kurka V., Drápal L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, 2004, s. 557). Podmínkou pro uložení povinnosti uhradit rozdíl na nejvyšším podání podle je tedy pouze skutečnost, že vydražitel podle ani v dodatečné lhůtě nezaplatil nejvyšší podání a že při dalším dražebním jednání podle bylo dosaženo nižší nejvyšší podání.

V posuzované věci bylo zjištěno, že dovolateli byl při dražebním jednání konaném dne 13. 12. 2007 udělen příklep na dražených nemovitostech za nejvyšší podání v částce 990.000,- Kč, že však nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, která mu byla určena, nezaplatil, že při dalším dražebním jednání konaném dne 24. 4. 2008 bylo dosaženo nejvyšší podání v částce 780.000,- Kč, avšak ani to nebylo dražitelem FAST MONEY CORPORATION s.r.o. zaplaceno, a že předmětné nemovitosti vydražila při dražebním jednání konaném dne 8. 12. 2009 vydražitelka V. B., která zaplatila nejvyšší podání, a usnesení o příklepu nabylo právní moci.

Jestliže tedy odvolací soud dospěl k závěru, že první obmeškalý vydražitel je povinen zaplatit rozdíl na nejvyšším podání z dalšího dražebního jednání (po započtení složené jistoty) je jeho rozhodnutí zcela v souladu s výše uvedenou právní úpravou i judikaturou dovolacího soudu.

Dále dovolatel - s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. února 2003, sp. zn. , publikovaný v Soudní judikatuře č. 56/2003 - namítá, že řízení před odvolacím soudem je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spočívající v tom, že odvolací soud se nezabýval jeho námitkami ani navrženými důkazy, z nichž vyplývá, že soudní exekutorka se dopustila závažných pochybení, když dražila neexistující budovu na základě znaleckého posudku vycházejícího z neúplných informací, takže veškeré dražby „byly zmatečné a absolutně neplatné“, že krajský soud nezkoumal skutkový stav věci, a pouze konstatoval, že namítané okolnosti měl uplatnit v odvolání proti rozhodnutí o příklepu, a že napadené usnesení tak vychází z neúplně, popř. nesprávně zjištěného skutkového stavu věci. Dovolatel ovšem pomíjí, že tento dovolací důvod podle lze uplatnit jen v případě, je-li dovolání přípustné (srov. a ).

O situaci, že by tento dovolací důvod směřoval k podmínce existence právní otázky zásadního významu, se v daném případě nejedná (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2004, pod číslem 132, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130), neboť uvedené námitky prvního obmeškaného vydražitele jsou v dané fázi exekučního řízení v odvolacím i v dovolacím řízení irelevantní, jelikož je mohl uplatnit jen v předchozí fázi exekuce (což vystihuje jeho námitka v dovolání, že „již usnesení o příklepu je nepřezkoumatelné, neboť je nevykonatelné“), tedy vznesl-li by námitky proti udělení příklepu [k tomu srov. a dále usnesení ze dne 25. října 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 57/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž Nejvyšší soud zaujal a odůvodnil (mimo jiné) závěr, že účastníci řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti jsou oprávněni podat odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o příklepu vydražené nemovitosti jen za podmínek uvedených v ustanovení (poznámka NS - nyní v ), tj. tehdy, jestliže byli přítomni při dražbě a vznesli námitky, nebo jestliže jim v rozporu s ustanovením nebyla doručena dražební vyhláška a nebyli proto přítomni při dražbě]. Podal-li by první obmeškalý vydražitel námitky proti udělení příklepu na vydražených nemovitostech, byl oprávněn podat odvolání proti usnesení soudní exekutorky o udělení příklepu, o němž by odvolací soud rozhodl podle Při rozhodování o povinnosti obmeškaného vydražitele podle však jeho námitky (uplatněné v jeho odvolání a dovolání) již zohlednit nelze.

Nepřesnost uvedená v odůvodnění usnesení odvolacího soudu, že první obmeškalý vydražitel mohl předmětné námitky uplatnit toliko v odvolání proti usnesení o příklepu, není sama o sobě způsobilá přípustnost dovolání založit.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , není dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s a přípustné. Nejvyšší soud je proto podle § , věty první, a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a , neboť dovolatel s ohledem na výsledek tohoto řízení nemá na jejich náhradu právo, a oprávněnému ani povinnému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly; druhý obmeškalý vydražitel se účastníkem dovolacího řízení nestal, neboť dovolání proti usnesení odvolacího soudu nepodal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. dubna 2012

JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu