Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3944/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce STRODEN MANAGEMENT LIMITED, se sídlem Parou, 1A, P.C. 6035, Larnaca, Kyperská republika, reg. č. HE 117 862, zastoupené JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 7, Přístavní 321/14, PSČ 170 00, proti žalovaným 1) J.S., zastoupené JUDr. Annou Horákovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Čelakovského sady 8, PSČ 120 00 a 2) K. Č., o zaplacení částky 625.355,75 Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání první žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. května 2011, č. j. -197, takto:

Dovolání

se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze k odvolání první žalované usnesením ze dne 20. května 2011, č. j. -197, (mimo jiné) potvrdil usnesení ze dne 16. srpna 2010, č. j. -169, ve výroku, jímž Městský soud v Praze – odkazuje na ustanovení , (dále jen „ “) a čl. I. (dále jen „ “) – nepřipustil, aby do řízení na místo dosavadního žalobce vstoupil P. S.

Podle odvolacího soudu „nebyla osvědčena právní skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod směnky z žalobce na P. S.“. „V dané věci je požadováno zaplacení směnky na řad, proto pro převod směnky na jinou osobu je podle čl. I. nezbytný rubopis“. „Skutečnost, že předmětná směnka je uložena v soudní úschově, nebrání žalobci dostavit se na soud a rubopis na směnce vyznačit“. Přitom „není správný názor první žalované, že soud měl vyzývat žalobce k vyznačení rubopisu na směnce“, jelikož „poučovací povinnost soudu dle se vztahuje na procesní práva účastníků, nikoliv na hmotná práva“.

Proti tomuto výroku usnesení odvolacího soudu podala první žalovaná dovolání, které má za přípustné „ve smyslu ust. a násl.“, namítajíc, že soudy nižších stupňů „nesprávně právně posoudily zjištěný skutkový stav“.

Dovolatelka „je přesvědčena, že soudy nebyly oprávněny nepřipustit vstup P. S. jako nového účastníka do řízení na místo žalobce“, zdůrazňujíc, že „žalobce postoupil žalovanou pohledávku jmenovanému, což žalobce sám deklaroval ve svém podání ze dne 22. 9. 2009“ a dovolatelka „s tímto postoupením pohledávky, včetně záměny žalobce v plném rozsahu souhlasí“. K převodu směnky na řad právního nástupce žalobce podle dovolatelky nedošlo proto, že „originál směnky je uložen u soudu a nebylo tedy v možnostech žalobce ani jeho nástupce tuto formální záležitost splnit“. Současně namítá, že „soud prvního stupně měl žalobci uložit lhůtu k vyznačení převodu směnky na řad právního nástupce a umožnit provést tuto změnu na předmětné směnce“.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání první žalované, které je přípustné podle ustanovení , Nejvyšší soud podle ustanovení odmítl jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že právní posouzení věci odvolacím soudem co do výkladu ustanovení plně odpovídá závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 8. října 2003, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2003, pod číslem 181 a v usnesení ze dne 29. září 2009, sp. zn. . Ve shora zmiňovaných rozhodnutích přitom Nejvyšší soud dovodil, že převod směnky rubopisem je hmotněprávním úkonem účastníka a žádné ustanovení ani jiného právního předpisu jeho provedení v průběhu směnečného řízení nebrání, jakož i to, že směnku lze převádět rubopisem i v době, kdy je uložena u soudu.

Současně nelze přehlédnout, že žalobce nepochybně mohl vyznačit na směnce rubopis i poté, kdy byl seznámen s důvody, pro které soud prvního stupně zamítl jeho návrh podle , a to až do vydání rozhodnutí odvolacího soudu ( , ve spojení s a ) [k tomu srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2006, pod číslem 5].

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. prosince 2011

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu