Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 829/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobců a/JUDr. M. L., LL. M., jako správce konkursní podstaty úpadkyně SKYWALKER, s. r. o., identifikační číslo osoby 25780590 a b/ České republiky - České správy sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 25, PSČ 225 08, identifikační číslo osoby 00006963, proti žalovanému Ing. L. S., o určení neúčinnosti právních úkonů a o zaplacení částky 1,251.350,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. července 2009, č. j. -173, takto:

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 28. března 2008, č. j. -122, zamítl Okresní soud Plzeň - město (mimo jiné) návrh žalobce a/, aby do řízení přistoupili jako další účastníci na straně žalobce DELFINN REAL ESTATE a. s., identifikační číslo 26152398 (dále jen „společnost D“) a MMB CZ, s. r. o., identifikační číslo 26707110 (dále jen „společnost M“).

V odůvodnění rozhodnutí - cituje ustanovení , (dále jen „ “) - uvedl, že návrhu na přistoupení dalších účastníků do řízení na straně žalobce lze vyhovět jen tehdy, jestliže s tím navrhovaní účastníci souhlasí. Uvedená podmínka přitom v posuzované věci nebyla splněna. Společnost D na výzvu soudu, aby sdělila, zda s navrženým přistoupením do řízení souhlasí, nereagovala, společnost M pak (prostřednictvím „řádně zmocněného“ advokáta JUDr. M. G.) vyjádřila s přistoupením do řízení nesouhlas. K souhlasům, které žalobce předložil spolu s návrhem na přistoupení dalších účastníků do řízení, soud prvního stupně nepřihlížel, neboť nebylo prokázáno, že osoby, jež je měly jako zástupci označených společností podepsat (za společnost D tak učinil advokát JUDr. J. B., CSc. a za společnost M advokátka JUDr. S. P.), jsou oprávněny za tyto společnosti jednat v probíhajícím řízení (z plných mocí doložených žalobcem je zřejmé, že byly uděleny výslovně jen pro zastupování v konkursním řízení vedeném na majetek dlužnice SKYWALKER, s. r. o., nikoli též pro zastupování v řízení o odpůrčí žalobě).

K odvolání žalobce a/ Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (v části, v níž soud prvního stupně návrhu na přistoupení dalších účastníků na straně žalobce do řízení nevyhověl).

Odvolací soud přitakal závěru soudu prvního stupně, že navržené společnosti nevyjádřily souhlas s přistoupením do řízení, dodávaje, že v průběhu odvolacího řízení sdělil také žalobcem označený zástupce společnosti D (JUDr. J. B., CSc.) soudu, že tato společnost - vzhledem k tomu, že smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. dubna 2007 postoupila svou pohledávku za úpadkyní společnosti VKW Group, s. r. o. - se svým vstupem do řízení jako další účastník na straně žalobce nesouhlasí.

K žalobcem uplatněné námitce věcné nepříslušnosti pak odvolací soud odkázal na pravomocné usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. února 2006, č. j. -64, uzavíraje, že tímto rozhodnutím byla v daném řízení vyřešena věcná příslušnost soudu (šlo o usnesení, kterým Vrchní soud v Praze jako odvolací soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze o nařízení předběžného opatření a věc postoupil Okresnímu soudu Plzeň - město jako soudu věcně příslušnému).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce a/ dovolání, namítaje, že jsou dány dovolací důvody uvedené v ustanovení , tedy že a/ řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a b/ napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud potud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc postoupil soudu „věcně a místně“ příslušnému (kterým je dle názoru dovolatele Městský soud v Praze).

Podle dovolatele je řízení postiženo vadou ve smyslu ustanovení proto, že o návrhu na přistoupení dalších účastníků do řízení rozhodovaly věcně nepříslušné soudy; v projednávané věci jde o spor z odpůrčí žaloby podle ustanovení , o konkursu a vyrovnání, k jehož projednání a rozhodnutí je v prvním stupni dána věcná příslušnost krajského soudu. Odvolací soud nicméně i přesto „zcela nepochopitelně stále odmítá fakt, že je soudem k projednání a rozhodnutí této věci věcně i místně nepříslušným“, čímž podle dovolatele zatěžuje řízení „trvalou vadou s následky pro celé řízení“.

V rovině dovolacího důvodu dle pak dovolatel zpochybňuje správnost závěru soudů nižších stupňů o tom, že osoby, jejichž přistoupení do řízení jako dalších účastníků na straně žalobce navrhl, s tím nevyslovily souhlas. Společnost M tak (podle dovolatele) učinila prostřednictvím svého zástupce JUDr. S. P. již při podání návrhu na přistoupení dalších účastníků do řízení, přičemž soudu prvního stupně nic nebránilo v tom, aby o vstupu společnosti M do řízení rozhodl na základě tohoto „původního“ souhlasu. Ve vztahu ke společnosti D měl odvolací soud - v situaci, kdy mu tato společnost k výzvě, zda souhlasí se svým vstupem do řízení, sdělila, že pohledávku za úpadkyní postoupila třetí osobě - učinit dotaz „novému právnímu nástupci původního věřitele (…) a teprve na základě této odpovědi mohl ve věci řádně rozhodnout“.

Dovolání je přípustné podle , není však důvodné.

Především je třeba zdůraznit, že řízení není zatíženo vadou namítanou dovolatelem, tedy tím, že by ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud prvního stupně. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o určení věcné příslušnosti v projednávané věci je konečné a nelze je napadnout opravným prostředkem. Stejně jako usnesení vydané podle ustanovení (srov. ) je i rozhodnutí o věcné příslušnosti vydané odvolacím soudem podle závazné pro účastníky řízení a pro soud. To znamená, že po určení věcné příslušnosti nemůže být v projednávané věci otázka věcné příslušnosti znovu úspěšně nastolena; to platí nejen pro řízení u soudu prvního stupně, ale také pro odvolací nebo dovolací řízení. Srov. obdobně ve vztahu k rozhodnutí podle též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2000, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 22/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2010, sp. zn. , které se týkalo téhož dovolatele a které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu)

Dovolací důvod dle 241a odst. 2 písm. a/ tedy zjevně dán není.

Jelikož vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ), se nepodávají ani ze spisu, Nejvyšší soud se dále - v hranicích právních otázek vymezených dovoláním - zabýval správností právního posouzení věci odvolacím soudem.

Podle ustanovení na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.

Žalobce má - jak vyplývá z dispoziční zásady ovládající sporné řízení (a o takové řízení jde i v posuzovaném případě) - mimo jiné procesní právo navrhnout, aby do řízení přistoupil další účastník. Navržené přistoupení dalšího účastníka do řízení má právní účinky, jen jestliže je soud připustí; přistoupení do řízení nastává dnem právní moci usnesení (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2001, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 9/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2006, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 1/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Návrhu na přistoupení dalšího žalobce do řízení soud může, jak se podává z citovaného ustanovení, vyhovět jen tehdy, vysloví-li s tím další žalobce souhlas. Naplnění uvedeného předpokladu přitom soud posuzuje podle stavu řízení, jaký tu je v době, kdy o návrhu na přistoupení dalšího žalobce do řízení rozhoduje.

V poměrech projednávané věci není pochyb o tom, že podle stavu řízení, jaký tu byl v době rozhodování (soudy nižších stupňů) o návrhu na přistoupení dalších účastníků na straně žalobce do řízení, podmínka, že osoby, které měly v řízení vystupovat na straně žalobce, se svým vstupem do řízení souhlasí, splněna nebyla. Společnost M prostřednictvím svého zástupce JUDr. M. G. výslovně prohlásila (srov. podání na č. l. 115 spisu), že s přistoupením do řízení nesouhlasí, společnost D pak osobně na výzvu soudů nižších stupňů ke sdělení svého stanoviska k návrhu na přistoupení dalšího účastníka do řízení nereagovala, tedy jinak řečeno, souhlas se vstupem do řízení rovněž nevyslovila a neučinila tak ani prostřednictvím advokáta JUDr. J. B., CSc., který (bez zřetele k tomu, zda žalobcem předložená plná moc jej opravňovala zastupovat společnost D v daném řízení) v průběhu odvolacího řízení soudu sdělil (srov. podání ze dne 8. července 2009 na č. l. 171 spisu), že společnost D se vstupem do řízení nesouhlasí.

Neopodstatněnou, z pohledu věcné správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, shledává Nejvyšší soud rovněž výhradu dovolatele, podle které měl odvolací soud v situaci, kdy zjistil, že společnost D postoupila svou pohledávku za úpadkyní třetí osobě, oslovit „nového právního nástupce původního věřitele“ a zjistit jeho stanovisko k podanému návrhu na přistoupení dalších účastníků do řízení. Potud dovolatel zjevně pomíjí, že právní nástupnictví v důsledku singulární sukcese, k níž došlo na straně toho, kdo má do řízení teprve přistoupit jako další účastník, se může projevit (za podmínek upravených v ustanovení ) v okruhu účastníků řízení jen tehdy, jestliže soud návrhu na přistoupení dalšího účastníka pravomocně vyhoví a taková osoba se účastníkem řízení skutečně stane.

Lze tedy uzavřít, že odvolací soud dospěl ke správnému závěru, že podmínky ustanovení pro žalobcem navržené přistoupení dalších žalobců do řízení splněny nebyly.

Protože usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné, Nejvyšší soud dovolání podle části věty před středníkem zamítl.

O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodováno v souladu se závěry obsaženými v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (řízení před soudem prvního stupně nebylo doposud skončeno).

Pro dovolací řízení v této věci byl rozhodný ve znění účinném do 31. prosince 2007. Je tomu tak proto, že jde o spor vyvolaný konkursem prohlášeným podle , o konkursu a vyrovnání, konkrétně o odpůrčí žalobu podle uvedeného zákona (srov. k tomu stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. června 2007, Opjn 8/2006, uveřejněné pod číslem 74/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Na tom nic nemění skutečnost, že se zřetelem k závaznému soudnímu rozhodnutí o věcné příslušnosti je věc projednávána u jiného soudu prvního stupně, než který je k rozhodování o tomto typu sporů povolán zákonem. Rozhodné znění pro spory vyvolané konkursem podle pak plyne z , bodu 1. a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ). Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. listopadu 2011

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu